Seyyed Hossein Nasr, Záhrada pravdy. Vízia a prísľub súfizmu, mystickej tradície islámu (translation and epilogue Milan Špak), Praha: Malvern, 2022, 224 stran, ISBN: 978-80-7530-376-9
Snad dva roky byl na webu nakladatelství Malvern avizován překlad monografie známého šíʿitského duchovního, filosofa a teologa Seyyeda Hosseina Nasra (nar. 1933) Zahrada pravdy. Na konci února letošního roku se konečně našinec dočkal. Je sice překvapením, že jde o překlad do slovenštiny, ale – nejen v Československu narozenému – českému čtenáři by krásná libozvučná slovenčina neměla vadit.
Překlad je čtivý a poměrně přesný. Kromě několika transkripčních nedostatků (nikoliv maʾrífa, ale maʿrifa; nikoliv fitráh, ale fitra; nikoliv laila, ale lajla; nikoliv radžúl, ale radžul) a několika přespříliš osobních poznámek pana překladatele (např. o Gurdžijevovi na s. 130–132 a pozn. č. 18), není po formální stránce knize co vytknout.
Seyyed Hossein Nasr je devadesátiletý klíčový myslitel šíʿitského myšlení ve 20. století. Íránec dlouhodobě působící v USA je nejčastěji spojován s perennialisty 20. století (René Guénon, Ánanda Kumárasvámí, Henry Corbin, Frithjof Schuon, Titus Burckhardt, Henry Corbin, Gilbert Durand), z šíʿitského světa pak se Suhrawardím (z. 1191), Mollá Sadrá (z. 1640) či at-Tabatabáʿím (z. 1981), jejichž díla buď kriticky editoval, vydal, komentoval nebo přeložil do angličtiny. Z jeho mohutné bibliografie můžeme upozornit např. na Three Muslim Sages: Avicenna – Suhrawardi – Ibn Arabi (1964), Sadr al-Din Shirazi and His Transcendent Theosophy: Background, Life and Works (1977), Knowledge and the Sacred – The Gifford Lectures (1989), The Need for a Sacred Science (1993), případně syntetická Islamic Philosophy from its Origin to the Present: Philosophy in the Land of Prophecy (2006). Naprosto nedocenitelný je jeho editorský počin, kdy v čele řady spolupracovníků připravil The Study Quran: A New Translation and Commentary (2015). Kde na více jak dvou tisících stranách editoři předložili výběr z přibližně čtyřiceti nejzásadnějších komentářů či tafsírů středověku, novověku a moderny ke každému verši Koránu.
Kniha přeložená Milanem Špakem (The Garden Of Truth: The Vision and Promise of Sufism, Islam’s Mystical Tradition) patří do súfijsky orientované bibliografie autora a předkládá jistou míru syntézy. Sám Nasr publikaci uvádí: „Táto kniha je výsledkom viac jako päťdesiatich rokov vedeckého štúdia a existenciálnej účasti na súfizme.“ (s. 15) O názvu říká: „Názov tejto knihy – Záhrada pravdy – vychádze z tradičnej islamskej symboliky záhrady. Tradičná islamská záhrada je pozemským odrazom raja; samotné slovo raj pochádza z perzského slova pardís, čo znamená záhrada, a je tiež pôvodom arabského slova firdaws, čo znamená raj a záhrada.“ (s. 16-17) Cíl knihy pak definuje jako: „Mojím cieľom je skôr prezentovať čitatelovi súfijský text napísaný v angličtine a s použitím súčasného jazyka.“ (s. 15)
Snad lze říci, že Záhrada pravdy je Nasrovým skvělým úvodem do súfijsko-esoterických tradic islámu. Nasr je vynikající literát, jeho texty se čtou samy, i přesto, že jsou hluboké, a proto velmi náročné.
Nyní krátce k obsahu díla. Celek je rozdělen do pěti částí. V první (Čo znamená byť človekom, kto sme a čo tu robíme?, s. 19–44) autor předkládá velmi komplexní antropologii súfijské cesty. Předkládá několik vrstev v nitru člověka, včetně klíčových termínů jako srdce či tělo, ego, já, intelekt. Druhá část se věnuje pravdě (Pravda. Poznanie, ktoré osvecuje a oslobodzuje z pút nevedomosti, s. 45–76). Jedná se místy o filosofickou pasáž plnou súfijské ontologie a propojení člověka jako mikrokosmu a vesmíru jako makrokosmu. Mluví zde o stupních bytí i o cestě k poznání Pravé reality. Třetí část se věnuje kráse a lásce, jako dvěma souvztažným skutečnostem, jež se společně projevují v pokoji a míru (Láska a krása. Oheň, ktorý priťahuje a pohlcuje. Pokoj, ktorý utišuje a oslobozuje, s. 77–98). Čtvrtá kapitola předkládá téma dobro (Dobro a ľudské konanie. Konať Jeho vôľu, zladiť sa s božskou úrovňou, s. 99–121), kde se zabývá nejen etickými tématy, ale spíše prolnutím lidské a boží vůle, specificky přítomným v lidském úplném odevzdání se (islám, muslim) boží vůli. Pátá část hovoří o tam, jak dosáhnout Zahrady pravdy (Ako dosiahneme Záhradu Pravdy? Cesta k Bohu, s. 123–161). Zde jsou klíčové pasáže věnované mistru a žáku, disciplíně, opakovaně etice ctností a vzoru v Muhammadovi. Šestá část je věnována současnosti súfismu (Vstup do stredu. Súfizmus tu a teraz, s. 163–186), kde syntetickým způsobem shrnuje klíčové aspekty súfismu v kombinaci s atraktivními prvky, skrze které súfismus dokáže oslovit západní obyvatele.
Cenné jsou i knižní Dodatky, které překladatel k publikaci přidal. Poznáváme tak Seyyeda H. Nasra v jeho kompletnosti. Nejprve je tu přeložena esej „Srdce verného je trónom Milosrdného“ (s. 189–202), kde jsou klíčové myšlenky o srdci z pohledu súfismu, následně přidává osobní Nasrovu vzpomínku „Při hrobe Ibn Arabího s Titusom Burckhardtom“ (s. 203–206). Dále jsou sem vloženy duchovní texty. Nejprve je to „O význame pôstu“ (s. 207–209) a následuje „Modlitba při príležitosti ukončenia ramadánu, Íd al-fitr“ (s. 210–211). Celá kniha je ukončena esejí samotného překladatele Milana Špaka „Idea Absolútna v isláme a kresťanstve“ (s. 212–216), kde dokazuje, že se v tématu dobře orientuje.
Vedle skvělých překladů pramenné literatury z pera Bronislava Ostřanského se konečně český a slovenský čtenář dočkal fundované knihy z pera jednoho ze současných nejinspirativnějších myslitelů současnosti. Nakladatelství Malvern tímto překladem obohatilo velmi útlou knihovnu českých a slovenských překladů ze súfismu, šíʿitského islámu či islámského esoterismu. Závěrem dodáme naději, že se snad kniha dostane k rukám všech zájemců o religionistiku, islám, súfismus, ale i pereniální filosofiii, či esoterismus.
Náhledový obrázek: Autor knihy Seyyed Hossein Nasr ze zdroje zde.