Promarněná šance ženevské ekumeny

Redakce Náboženského infoservisu požádala Dr. Pavla Černého, emeritního předsedu české Ekumenické rady církví, o komentář k nedávnému setkání Ioana Sauca, generálního tajemníka Světové rady církví, s patriarchou Kirillem. 

V září 2022 se v německém Karlsruhe konalo 11. Valné shromáždění Světové rady církví (SRC). Tato organizace založená v roce 1948 dnes sdružuje 352 církví z celého světa, a tím reprezentuje půl miliardy křesťanů. Své ústředí má v Ženevě, a proto se o ní někdy hovoří jako o „ženevské ekumeně“. Zmíněné shromáždění se konalo po devíti letech, od minulého Valného shromáždění v jihokorejském Busanu. V Karlsruhe se setkalo na čtyři tisíce delegátů, členů aparátu, poradců a novinářů. Byla to velká událost, kterou zaznamenala sekulární média a kterou přijel pozdravit a oslovit německý prezident Frank-Walter Steinmaier.

Pokud jde o válku na Ukrajině, tak proslov německého prezidenta patřil mezi to nejlepší, co na Valném shromáždění zaznělo. Pokorné vyznání německé viny na nacistickém běsnění a vybíjení milionů židů a obyvatel mnoha zemí, bylo úvodem tohoto projevu.  Německý prezident silně podtrhl, že nesmíme nikdy dopustit, aby náboženství, které má budovat, povzbuzovat a vzdělávat lidi, se stalo nástrojem ponižování druhých a nástrojem nenávisti a násilí.  A z této pozice Steinmaier přistoupil k současné válce na Ukrajině. Velmi otevřeně pověděl, že v současné době vedení Ruské pravoslavné církve vede své členy na nebezpečnou a rouhavou cestu, která směřuje proti tomu, co vyznávají. Vedení této církve ospravedlňuje válečnou agresi proti Ukrajině, a tím proti svým bratrům a sestrám ve víře. Prezident vyzval přítomné na Valném shromáždění, aby v jednacím sále mluvili proti propagandě, která napadá svobodu, lidská práva a vydává diktátorský imperialistický sen za Boží vůli. Steinmaier vyjmenoval ruské zločiny proti lidskosti při bombardování civilních objektů kazetovými bombami se zaměřením na nemocnice, školy, nákupní centra, nádraží a veřejná prostranství. Podle jeho slov není dnes možné mlčet a je třeba tyto hrůzy pojmenovat a odmítnout. Jako křesťanské společenství musíme vyjádřit svou podporu důstojnosti, svobodě a bezpečnosti ukrajinského lidu. Prezident si v úvodním projevu dovolil před zástupci tolika církví jmenovat přítomnou delegaci Ruské pravoslavné církve a vyzvat všechny ostatní, aby ji nešetřili ve vyjádření pravdy o brutální válce a tragické roli vedení této církve. Steinmaier vyzval obě strany k dialogu, který by se zaměřil na nespravedlnost a pojmenování obětí i pachatelů konfliktu.

Prezident neopominul vyzdvihnout, že v Ruské pravoslavné církvi jsou také i ti, kteří nesouhlasí se svým vedením a odmítají totalitní ideologii převlečenou za teologii. Vždyť tato zhoubná ideologie vedla ke zničení mnoha náboženských památek na území Ukrajiny, včetně kostelů, mešit a synagog. Německý spolkový prezident hovořil v některých momentech spíše jako biskup některé církve než politik. Byla to slova člověka, který na sobě ještě po více než sedmdesáti letech cítí vinu svého národa, který kdysi propadl nacistické ideologii. Žel, jeho jasné slovo zůstalo nevyslyšeno. Valné shromáždění se vrátilo k projednávání války na Ukrajině, ale nevzalo na vědomí hlasy těch, kteří žádali pozastavení či vyloučení Ruské pravoslavné církve ze Světové rady církví. V původním návrhu dokumentu se objevila výzva k zastavení ruské invaze a stažení ruských vojsk, ale druhý den ráno byl předložen značně upravený dokument.

Přímý účastník generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš na stránkách Náboženského infoservisu (14. 9. 2022) otevřeně popsal své zklamání ze záhadných zákulisních praktik vedení této velké a politicky často zaslepené organizace. Cituji: „Osobním zklamáním pro mě bylo, že na poslední chvíli – ráno před posledním jednáním pléna – z návrhu dokumentu bez jakékoli diskuse vypadla zmínka o ruské invazi na Ukrajinu a byla nahrazena obecným termínem válka, a především, že z pasáže, která žádá okamžité příměří a zastavení bojů, byla úplně stejně na poslední chvíli vyškrtnuta pasáž, která žádala kromě příměří i ‚stažení ruských jednotek‘. Vedení Světové rady církví tyto změny provedené na poslední chvíli, o nichž vzhledem k časové tísni ani nemohla již být vedena diskuse, zdůvodnilo na plénu pouze ‚nutností zachovat si možnost vést dialog‘. Lze se jenom domnívat, že k nim došlo v důsledku zákulisního lobbingu ruské delegace. Její vedoucí pak na plénu dokument pochválil, že je ‚vyváženější, než si myslel, že bude‘ a že ‚není příliš zpolitizovaný.‘ V daném kontextu to znělo, alespoň mým uším, jako dost černý sarkasmus…“

Dne 20. října se v Moskvě setkal úřadující generální tajemník SRC rumunský pravoslavný kněz Ioan Sauca s patriarchou Kirillem. Toto setkání se mělo dotknout ruské invaze na Ukrajinu a Ioan Sauca měl tlumočit křesťanský pohled na tuto okupační válku a vyzvat Kirilla, aby se zasadil o ukončení bojů. Vyjednávací pozice generálního tajemníka byla na základě proběhlého Valného shromáždění předem ztracená. Kirill sebevědomě prohlásil, že mu není známo, že by někdo chtěl Ruskou pravoslavnou církev napomenout či dokonce vyloučit z ekumeny. Sauca nemohl argumentovat jménem SRC, protože ho Valné shromáždění předem podrazilo. Setkání v Moskvě bylo zakončeno několika nic neříkajícími frázemi.

Patriarcha Kirill a Vladimir Putin o Velikonocích 2019. Foto: The Times.

Kirill přesně kopíruje svého kolegu z KGB – ruského prezidenta Putina. Naoko souhlasí, že církev by neměla přilévat olej do konfliktů a válek a že dnes není žádná svatá válka. Ve skutečnosti je Kirill celé roky propagátorem tzv. „Ruského světa“ a „Svaté Rusi“. Kirill dlouhodobě hlásá, že Ukrajina je částí ruského duchovního prostoru. Ukrajince popisuje jako „zlé síly“ a tvrdí, že konflikt obsahuje metafyzický boj se Západem a jeho dekadencí. Nedávno Kirill prohlásil, že ruští vojáci, kteří zemřou v boji na Ukrajině budou mít hříchy odpuštěny a srovnával jejich smrt s obětí Ježíšovou. Tyto poznámky zazněly při nedělní bohoslužbě, která následovala po vyhlášení mobilizace v Rusku.

Světová rada církví se opakovaně projevila jako nefunkční v otázkách ochrany lidských práv a náboženských svobod. To je břemeno, které tuto organizaci provází od samotného založení, kdy marxisticky orientovaní církevní představitelé nastolili spolupráci s komunistickým světem a od roku 1961 vzali pod ochranu Ruskou pravoslavnou církev. Není žádným tajemstvím, že řada ruských patriarchů, kteří usedli do vedení SRC, byla agenty KGB. Mnozí jsme si naivně mysleli, že kolapsem sovětského impéria se okolnosti změnily a ekumena prožije chvíle ideologické svobody. Není tomu tak a mnohé církve se ani nezajímají, kdo sedí v ženevském ústředí a ovládá závěrečnou redakci dokumentů a prohlášení SRC. Toto seskupení reprezentuje půl miliardy křesťanů z celého světa. Mnohé církve a jejich miliony křesťanů patrně nevědí nebo se nezajímají, kdo v ústředním výboru vládne a tvoří politiku této organizace. Kdyby tomu tak nebylo, tak by přinejmenším delegáti z bývalých satelitů Sovětského svazu byli ochotni na základě své zkušenosti s utlačovatelským ruským režimem aktivněji vystoupit a konfrontovat ty, kteří zákulisně vetují a mění navržené dokumenty a stanoviska, jako se to stalo při letošním Valným shromážděním v Karlsruhe. Domnívám se, že církve, které byly zastoupeny, by měly otevřít rozhovor o způsobu jednání v tomto orgánu a zjistit, zda se ekumenou ještě netáhne páchnoucí stopa po „Křesťanské mírové konferenci“, která ovlivňovala vztahy k Rusku a byla ochotna přijímat a artikulovat ruskou propagandu. Z materiálů týkajících se ruské invaze se zdá, že Valné shromáždění vcelku nemá námitek proti Kirillově teorii násilného dobývání „ruského světa“ a jeho „bohulibého“ dobývání Západu. Ruská delegace tak mohla valnému shromáždění poděkovat za pochopení a těšit se z velmi mírné kritiky.

Domnívám se, že i české církve, které byly zastoupeny, by měly otevřít rozhovor o názorech své reprezentace v tomto orgánu a zjistit, zda se českou ekumenou ještě netáhne páchnoucí stopa po „Křesťanské mírové konferenci“, která ovlivňovala vztahy k Rusku a byla ochotna přijímat a artikulovat ruskou propagandu. Z materiálů týkajících se ruské invaze se zdá, že Valné shromáždění vcelku nemá námitek proti Kirillově teorii násilného dobývání „ruského světa“ a jeho „bohulibého“ dobývání Západu. Jak jinak si vysvětlit, že lobbing Ruské pravoslavné církve je tak silný, že může přepisovat dokumenty podle svého, a ještě děkovat druhým za pochopení. Ozvou se členské církve v naší zemi, nebo budou stále pasivně mlčet?

Náhledová fotografie: Russian Orthodox Church.

Související články:

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Ivan Štampach
4. 11. 2022 16:45

Bratře Černý, měl jsem leckdy pro sebe, aniž bych s tím šel ven, různé námitky a připomínky k tomu, co jste kdy říkal nebo psal. Tentokrát Vám musím poděkovat za jasné, otevřené a pravdivé slovo k politikaření ve Světové radě církví a k možnému podílu českých členských církví na něm.