Mohamed Ali Šilhavý, nejvýznamnější český muslim druhé poloviny 20. století, se narodil 19. listopadu 1917 jako Přemysl Šilhavý v Budíkovicích nedaleko od Třebíče. K islámu se přimkl díky překladu Koránu Aloise R. Nykla (1885–1958), roku 1937 konvertoval a přijal jméno Mohamed Ali. Studoval arabistiku na Univerzitě Karlově a jeden semestr na káhirské univerzitě al-Azhar, kvůli uzavření českých vysokých škol však studium nedokončil.
Po konverzi se Mohamed Ali Šilhavý připojil k Moslimské náboženské obci pro Československo s ústředím v Praze.[1] Obec měla při svém založení roku 1934 snad asi 700 členů, ale v tomto počtu bylo jen málo Čechů: pražská skupina českých konvertitů sestávala asi jen z deseti muslimů.[2] Šilhavý se stal součástí intelektuálně silné „generace“ českých muslimů, kteří k islámu konvertovali v době kolem druhé světové války: kromě něj to byl i Ivan (Ahmed) Hrbek (1923–1993) a Jiří (Abdallláh) Bečka (1916–2004). Po válce prožili s českou skupinou muslimů její nejhorší období: dlouholetý organizátor českých muslimů Alois Bohdan (Mohamed Abdalláh) Brikcius (1903–1959) byl zatčen a odsouzen za kolaboraci (ve vazbě byl již od května 1945, vězněn byl v letech 1946–1953), většina zahraničních muslimů Československo po komunistickém převratu opustila a ostatní muslimové veřejně nevystupovali. Hrbek a Bečka se postupně přimkli spíše k akademické práci orientalistů a překladatelů, Šilhavý se vrátil do Třebíče a stal se středoškolským profesorem biologie. Toto povolání vykonával mezi lety 1948 a 1977. Ve městě byl známou a velmi oblíbenou postavou: ještě na začátku tisíciletí vzpomínali jeho mladší gymnaziální kolegové v rozhovoru s autorem tohoto článku, že jeho společenská pozice mu dovolovala podepisovat se na maturitních vysvědčeních jménem „Mohamed Ali“ navzdory tomu, že úředníci a funkcionáři to velmi neradi viděli. V období vlády komunistické strany, ale i v demokratických poměrech po roce 1989 přijímal návštěvy konvertitů a zájemců o islám a vedl s nimi bohatou korespondenci.
Bylo tedy jen přirozené, že Mohamed Ali Šilhavý byl na ustavující schůzi organizace Al-Ittihad Al-Islami – Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR v květnu 1991 zvolen předsedou. Vykonával také práci redaktora časopisu Hlas, který byl také roku 1991 obnoven (a to jako 10. ročník časopisu, který již vycházel v letech 1937–1945). Jeho velkou zásluhou bylo i to, že část hřbitova v Třebíči byla roku 1994 vyhrazena pro muslimské hroby. Ve svobodných poměrech, kdy ale muslimové byli zároveň vystaveni podezřením a obviňováním v médiích, se přimlouval o co největší kontakt nově otevřených mešit v Brně (od roku 1998) a v Praze (od roku 1999) s veřejností. Vladimír Sáňka (*1959), který se stal autoritou mezi českými muslimy po Šilhavém, vzpomínal na jeho slova: „Lidé nejsou špatní, jsou dobří, ale neznají vás.“ Šilhavý se dočkal i registrace Ústředí muslimských obcí jako náboženské společnosti, k níž došlo konečně (po téměř 70 letech od ustavení první organizace) roku 2004. Zemřel 14. března 2008 v Třebíči.
Galerie zachycuje orientální vybavení jednoho z pokojů v bytě manželů Šilhavých:
Poznámky:
[1] Obec se neoficiálně ustavila roku 1934 a neúspěšně usilovala o státní uznání. Dosáhla ho roku 1941, ale po druhé světové válce bylo – stejně jako další rozhodnutí protektorátní vlády – anulováno.
[2] BEČKA, Jiří – MENDEL, Miloš, Islám a české země, Praha: Votobia 1998, s. 359.
Všechny fotografie (pravděpodobně z roku 2004): autor.
Více o Mohamedu Alim Šilhavém:
BEČKA, Jiří – MENDEL, Miloš, Islám a české země, Praha: Votobia 1998.
MENDEL, Miloš – OSTŘANSKÝ, Bronislav – RATAJ, Tomáš, Islám v srdci Evropy, Praha: Academia 2007.
NEŠPOR, Zdeněk R. a kol., Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století, Praha: Kalich 2019.
Psali jsme v Dingiru:
SÁŇKA, Vladimír, Zemřel Mohamed Ali Šilhavý, Dingir 11 (2), 2008, s. 62–63.
Téma čísla 4/2001: Současný islám (plný text čísla zde).
Téma čísla 4/2014: Reformní hnutí uvnitř i vně islámu (obsah čísla zde).
Související články:
