Nastal již čas na nový překlad koránu?

Islám byl před rokem 2001 pro média mnohdy okrajovým tématem. V posledních dvou desetiletích se to z různých důvodů změnilo. Především na přelomu tisíciletí a v letech 2010 až 2015 byli vyznavači tohoto náboženství v centru zájmu veřejnosti. Když se řekne islám, jeho definice a následné asociace pracují s různými pojmy. Jedním z těch důležitých je jistě korán. Když se zmíní korán a čeština, stačí podle mého názoru dodat jedno z klíčových jmen – Ivan Hrbek (*20. června 1923 – †20. března 1993).

Příští rok má česká vědecká obec příležitost připomenout si sto let od narození této formativní osobnosti. Arabština a problematika islámu Hrbka doprovázely již od mládí. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byl žákem významného orientalisty prof. Felixe Tauera. Od roku 1953 působil v Orientálním ústavu Československé akademie věd, přednášel na Univerzitě Karlově a na zahraničních vysokých školách. Ve své publikační činnosti se věnoval různorodým aspektům souvisejícím s islámskými zeměmi. Sem patřil nejen výzkum arabsko-slovanských vztahů, ale mimo jiné také afrických dějin. Vedle toho se zapsal jako překladatel a komentátor zásadních děl arabské filosofie, historiků, ale i současných autorů.

A nyní jsme zpátky u koránského textu. Hrbkův překlad poprvé vyšel v roce 1972, letos je tomu tedy 50 let, znovu pak v roce 1991 a od té doby ještě několikrát. Publikaci bylo v minulých letech možné zakoupit v reprezentativním vydání z nakladatelství Academia nebo v prodejně s levnými knihami. Její text se dále stal východiskem pro elektronickou verzi na jedné z webových stránek spravovaných českými muslimy. Na tomto místě je potřeba upozornit na dvě důležité skutečnosti. Čtenáři se nejprve nabízí rozsáhlá úvodní studie. Pro první seznámení s islámem obecně, postavou Muhammada, jazykem koránu apod. je to podle mého názoru v českém prostředí stále důležitý podnět. Jednotlivé koránské súry doplněné o komentáře pak byly Hrbkem seřazeny chronologicky do jednotlivých období.

Položme si nyní otázku, zda již nenazrál čas pro nový překlad. Koránský text je sice stejný, ale změnila se čeština a taky čtenáři z řad odborníků, studentů a zainteresované veřejnosti. O tomto tématu jsme diskutovali s frekventanty religionistického kurzu Úvod do četby koránu na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Shodli jsme se na tom, jak důležité je definovat předpokládaného čtenáře a s tím související důvod, proč věnovat nemalé úsilí novému překladu. Tedy kdo by potencionálně převáděl nově význam koránského textu do češtiny a pro koho?

Možná je to téma, které na jedné straně nabídne zpětnou vazbu pro stávající českou islamologii. Hodnocení vědeckých výstupů však klade zásadní důraz na mezinárodní dopad studií. Podobný projekt by jistě těžce získával finanční podporu. Na druhou stranu je to možná jedna z příležitostí pro společenství muslimů, kteří v současnosti žijí v Česku. Nový překlad by se mohl stát jednou z charakteristik jejího vývoje do podoby české komunity. V následujících letech se tedy uvidí, zda to bude nosným tématem po nastupující generace orientalistů a samotných muslimů. Mimochodem Ivan (Ahmed) Hrbek přece může být svou prací i životním osudem inspirací pro obě strany.

 

Psali jsme v Dingiru:

Téma čísla 4/2001: Současný islám (plný text čísla zde)

 

Související příspěvky:

Otevřené okno do světa různorodých islámských proudů.

Arabista a islamolog Miloš Mendel slaví 70. narozeniny.

Islámská čítanka oceněna.

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

3 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Martin Klapetek
Martin Klapetek
20. 6. 2022 12:56

Podle PČP by se s malým písmenem jakožto jméno druhové měl psát i výraz bible a s velkým písmenem pouze názvy dvouslovné jako Kralická bible (při obráceném slovosledu Bible kralická). V praxi se však často objevuje psaní s velkým písmenem a tento způsob psaní nelze hodnotit jako chybný. Totéž platí i o výrazech korán, talmud.” https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=190

Ivan Štampach
Reply to  Martin Klapetek
21. 6. 2022 12:09

Ano, to vím. Myslím, že u B/bible obstojí psaní malým začátečním písmenem ve větách typu: “Kapitál je biblí marxistů” nebo “Unitáři nemají žadnou svou bibli.” U kralické bych měl tendenci psát malé, protože to je označení původu, ale nebude asi nikde na titulním listě. Šestidílka měla titul Biblí svatá.

Bible múže mít v tištěném vydání různé názvy, např. i Písmo svaté Starého a Nového zákona. Korán se asi v každém překladu jmenuje Korán (nebo jak se to ve kterém jazyce přepisuje z arabštiny).

Ale respektuji, že jsou na to různé názory.

Last edited 5 měsíců před by Ivan Štampach
Ivan Štampach
20. 6. 2022 11:47

S Koránem jsem se seznámil díky vydání z roku 1972. Ještě ten výtisk mám v knihovně.

Domnívám se, že nový akademický překlad je žádoucí a snad i možný. Překlad náboženský, obávám se, není v silách české muslimské komunity. Podle mně dostupných informací jde o pár set lidí a nikdo z nich s kompetencí podle pravidel islámu. Leda, že by v poslední době, když už to tolik nesleduji, někdo nový absolvoval islámská studia.

Převapuje mě v clánku psaní “korán” s malým začátečním písmenem. Jde přece o název knihy. Přitom autor je islamolod a jistě má své důvody.