Náboženství na cestách: Nová poutní cesta Praha-Radomyšl

Poutě, poutnictví, poutní cesty a putování jsou významnou součástí téměř všech velkých náboženských tradic. České země jsou doslova protkány nespočtem poutních cest – včetně těch velkých, celoevropských (např. svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela). Naprostá většina poutních cest v ČR tak či onak souvisí s křesťanstvím. S poutními cestami bývá spjata (často oprávněná) představa o jejich starobylosti.

Jako překvapivá se tak může zdát myšlenka, že poutní cesty mohou na našem území vznikat i v současnosti, a to dokonce mimo kontext křesťanství. Letos v létě jedna taková nová poutní cesta vznikla. Jedná se o poutní cestu z Prahy, konkrétně Karlovy ulice, do jihočeské Radomyšle.

Poutní cesta Praha-Radomyšl vznikla v rámci Náboženské společnosti českých unitářů (NSČU), konkrétně Obce širšího společenství českých unitářů (OŠS). Cesta spojuje pražský palác Unitaria v Karlově ulici, kde sídlí ústředí NSČU, s jihočeskou Radomyšlí, která je rodištěm Norberta Fabiana Čapka (1870–1942), zakladatele českého unitářství.

Myšlenka vytvořit unitářskou poutní cestu se zrodila v roce 2018 v prostředí Unitářské akademie, později se její realizace zhostila Obec širšího společenství českých unitářů. Obec širšího společenství sdružuje unitáře napříč Českou republikou (ale i na Slovensku a v dalších zemích), kteří se setkávají především v rámci společných výprav do přírody a na kulturně či nábožensky významná místa v rámci celé ČR.

První poutníci se na cestu vydali letos 4. června, symbolicky den po Čapkových narozeninách. Poutníci nesli gonfalon – tradiční procesní prapor. Tradičním prvkem poutě byla i možnost přespávat pod širým nebem – tak, jak přespávali poutníci na poutích v minulosti. Avšak i možnost přespat pod střechou byla vždy zajištěna pro ty, kteří to potřebovali.

Součástí poutě byla i Květinová slavnost OŠS. Květinová slavnost je významným unitářským duchovním obřadem, který vymyslel N. F. Čapek a který se od českých unitářů rozšířil do světového unitářství. Poutní „květinovka“ se konala pod starými akáty u obce Skalka v okrese Příbram.

Poutní trasa Praha-Radomyšl nabízí prožitek mnohočetných tváří české krajiny: začíná v historickém centru hlavního města, přesouvá se přes suburbii pražských předměstí do oblastí chatařsko-chalupářských, včetně trampských osad (Dobřichovice, Řevnice), pokračuje komponovanou krajinou ke Skalce, dotýká se i divočejší přírody (brdských hřeben) a dál se nese krajinou malebně venkovskou, která se proměňuje ze středočeské v charakteristickou jihočeskou.

Prvních „poutníků zakladatelů“ nebylo co do počtu mnoho. Poutě se zúčastnilo celkem devět unitářů, z nich se každý zúčastnil alespoň jednoho úseku cesty, někdo i více. Celou trasu od začátku do konce ušla pouze předsedkyně Ústředního správního sboru NSČU Kristýna Ledererová Kolajová (*1978).

I přes nevelkou účast je poutní cesta Praha-Radomyšl významným novým prvkem v českém unitářství a v jistém smyslu i v české spirituální krajině. Zapojuje prvek pouti, u nás charakteristický pro historicky dominantní křesťanství, do kontextu současného českého unitářství. Zároveň prohlubuje sepjetí českých unitářů s krajinou a přírodou, což je tendence v posledních letech v českém unitářství (zejména v OŠS) významná.

Poutní cesta Praha-Radomyšl vnáší do české krajiny zcela novou poutní cestu. Ta je pozoruhodná tím, že není nijak spjata s křesťanstvím, jako většina českých a moravských poutních cest. Jedná se poutní cestu nekřesťanského náboženství, která navíc protíná nemalou část Čech.

Náhledový obrázek: Unitářští poutníci na mostě. Fotografie: Kristýna Ledererová Kolajová.

Související články:

Na prvním místě spiritualita: rozhovor s Kristýnou Ledererovou Kolajovou, předsedkyní Ústředního správního sboru Náboženské společnosti českých unitářů

V Praze byla otevřena Stezka míru

Výročí misionáře dvou náboženských společností

Unitářská akademie se stává mezinárodním vzdělávacím projektem