Pravoslavný patriarchát jeruzalémský vs. Ateret Kohanim

Během letošního června se pravděpodobně definitivně skončila osmnáct let trvající soudní kauza zabývající se dlouhodobým pronájmem tří objektů ze strany Pravoslavného patriarchátu jeruzalémského pravicové židovské národně-náboženské organizaci Ateret Kohanim. Dělo se tak prostřednictvím tří společností registrovaných v daňových rájích. Protože se jedná o pronájem na 99 let s právem následného pronájmu na dalších 99 let, často se mluví spíše o prodeji. Mezi zmíněnými objekty jsou i Petra Hotel a Imperial Hotel, dvě rozměrné budovy situované u Jaffské brány jeruzalémského Starého města zajišťující ubytování pro křesťanské poutníky. Pozornost médií se k případu opět obrátila 26. března tohoto roku, kdy skupina osadníků napojená na Ateret Kohanim za přihlížení izraelské policie obsadila menší budovu přidruženou k hotelu Petra známou jako „Little Petra Hotel“. Stalo se tak měsíc po vynesení rozsudku izraelského Nejvyššího soudu, který potvrdil právoplatnost smluv o pronájmu mezi jeruzalémským patriarchátem a společnostmi zastupujícími Ateret Kohanim, i když před uplynutím zákonné lhůty pro odvolání.

Celá kauza začala v roce 2005, kdy byly některé podrobnosti transakcí uskutečněných mezi květnem a říjnem 2004, zveřejněny v deníku Ma’ariv. Tehdejší patriarcha Irenaios I. byl v důsledku těchto skutečností 6. května 2005 bezprecedentním způsobem sesazen a na jeho místo byl v srpnu téhož roku zvolen nový patriarcha Theofilos III., který okamžitě začal podnikat kroky k anulování převodu vlastnických práv z roku 2004. Od té doby se případ opakovaně objevoval u Oblastního soudu v Jeruzalémě a počínaje rokem 2017 u Nejvyššího soudu Izraele.

Jako hlavní argument patriarchát nejdříve uváděl, že Irenaios uskutečnil transakci bez souhlasu synodu, k čemuž neměl právo. Soud tento argument neuznal, mimo jiné i proto, že u jiných majetkových převodů tato jeho pravomoc nikdy rozporována nebyla. V pozdějších stáních (od r. 2014) patriarchát svou argumentaci změnil, opustil původní argument se synodem a postavil důkazní materiál na zkorumpovanosti patriarchy Irenaia, a především osoby pověřené správou finančních záležitostí, jíž byl Nikolas Papadimas. V jeho případě byla korupce jasně dokázána a některé důkazy přinesl dokonce sám Papadimas ve snaze uspořádat své vztahy s patriarchátem. Z důkazního materiálu je zřejmé, že Ateret Kohanim uplácela zmocněné osoby na patriarchátu. Organizace systematicky usiluje o zkupování nemovitostí ve Východním Jeruzalémě a vychází z ideologie, podle níž je židovské vlastnictví půdy ve Svaté zemi jednou z nejvyšších hodnot. Tomu odpovídá i ochota některých zástupců společnosti sáhnout k takovým metodám jako jsou úplatky ve formě financí, prostituce či vydírání. Samotné transakce týkající se výše zmíněných objektů však Nejvyšší soud uznal jako právoplatné, i když konstatoval, že na všech stranách zahrnovaly nekalé praktiky a mnoho nejasností.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu z června tohoto roku znamená, že patriarchát definitivně vyčerpal veškeré soudní možnosti, jak zneplatnit smlouvy z roku 2004. Následující soudní spory se tedy budou týkat především stávajících palestinských nájemců, kteří mají stále status chráněných nájemníků i podporu patriarchátu.

Celá kauza je důsledkem několika navzájem se prolínajících konfliktů, které ukazují spletitost izraelské politické, majetkové a náboženské scény. Řecká ortodoxní církev je po Státu Izrael druhým největším vlastníkem půdy v Jeruzalémě. Patří jí mnoho důležitých pozemků ‒ mezi nimi např. i ten, na němž je postavena budova Knesetu. Její představitelé jsou tak pod velkým tlakem ze strany státu i ze strany soukromých ekonomických subjektů. V roce 2017 vyšlo najevo, že v letech 2011 a 2016 církev prodala v centrálním Jeruzalémě 125 akrů půdy soukromým realitním makléřům, a to bez vědomí státu, Židovského národního fondu, ale i vlastníků objektů, které na této půdě stojí. Mnohé z těchto dnes velmi lukrativních pozemků byly Židovskému národnímu fondu pronajaty na 99 let v padesátých letech 20. století.  Theofilos III. tak navzdory své jasné pozici v kauze s hotely Petra a Imperial čelí kvůli prodeji půdy podobným voláním po odstoupení jako jeho předchůdce Irenaios. Vedle dnes již nedůležitého konfliktu mezi oběma patriarchy tak stále více vystupuje do popředí konflikt mezi řeckým vedením církve a její arabskou základnou, která na prodej či dlouholetý pronájem této půdy židovským obyvatelům Izraele nahlíží zcela jinýma očima.

Náhledová fotografie: Pohled do ulice, kde stojí Hotel Petra. Zdroj: Wikimedia Commons.

Související příspěvky:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments