Před sto lety se narodil Jan Milíč Lochman

V neděli 3. dubna jsme si připomněli sté výročí od narození významného českého protestantského teologa, profesora Jana Milíče Lochmana (3. 4. 1922 v Novém Městě nad Metují – 21. 1. 2004 v Basileji, Švýcarsko).

Profesor Lochman patří mezi málo českých teologů, kteří dosáhli opravdu světové proslulosti. Po maturitě na reálném gymnasiu v Náchodě (1941) a absolutoriu válečných kazatelských kurzů Českobratrské církve evangelické působil na konci Protektorátu jako kazatel své církve. Po válce studoval na Filozofické fakultě UK a na Husově československé evangelické bohoslovecké fakultě, kde dosáhl roku 1948 doktorátu na základě práce o americkém teologovi Reinholdu Niebuhrovi. V posledních svobodných letech po válce studoval též v St. Andrews a v Basileji, která se stala o mnoho let později jeho domovem.

Vzpomínkové setkání se včera konalo v Lochmanově rodišti, Novém Městě nad Metují.

Habilitoval se prací o náboženském myšlení českého obrození, kde poukázal na náboženské kořeny českého osvícenství (1952). Podobnému tématu věnoval svoji pozdější práci Duchovní odkaz obrození – náboženské profily Dobrovský – Bolzano – Kollár – Palacký (1964). Jeho hlavním oborem byla však systematická teologie, filosofie (pokud to v té době bylo možné) a též religionistika. Známé jsou jeho učební texty Theologie a filosofie (1958), Theologie a náboženství – theologický pohled do dějin náboženství (1963). Ještě před odchodem ze socialistického Československa se účastnil marxisticko-křesťanského dialogu, ve kterém nebylo možno po roce 1968 pokračovat. Zabýval se teologickým odkazem české reformace a také problémem úlohy teologie ve společnosti. Po krátkém učitelském působení na Union Theological Seminary v New Yorku působil až do osmdesátých let 20. století na univerzitě v Basileji, kde byl dvakrát rektorem celé univerzity. V zahraničí pak napsal především německy řadu knih, věnovaných místu teologie v dnešním světě. Nezapomínal však ani na české reformační myšlení a na komeniologii (Comenius, Freiburg 1982). Pro širší veřejnost vydával teologické komentáře k základním věroučným textům (Desatero – směrovky ke svobodě. Nástin etiky pod zorným úhlem Desatera – 1978; Krédo – základy ekumenické dogmatiky – 1982; Otče náš – křesťanský život ve světle modlitby Páně – 1988). Poslední tři zmíněné knihy vyšly po roce 1989 také česky.

Profesor J. M. Lochman byl po mnoha let pracovníkem světových ekumenických grémií (Světové rady církví, Světové reformované aliance a dalších). Jeho díla vycházela vedle němčiny také anglicky, francouzsky, ale také například korejsky nebo japonsky. Informace o Lochmanově životě a díle jsou nejpřehledněji sepsány v jeho pamětech, vydaných na sklonku života, srovnej J. M. Lochman, Oč mi v životě šlo, Praha-Kalich 2000. V roce 1992 získal za zásluhy o teologii čestný doktorát Univerzity Karlovy v Praze. Čestné doktoráty měl z mnoha světových univerzit.

V letech znovunabyté svobody často přednášel na různých univerzitách a hostovsky kázal v řadě sborů protestantských církví. Měl korektní styky i s českými katolíky.

Autorka je děkankou Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Náhledové foto z pořadu České televize Z očí do očí z roku 1993.

Související články:

Před sto lety se narodil profesor Josef Smolík

Cesta k cíli profesora Petra Pokorného

Zemřel teolog a religionista Milan Balabán

Zemřel evangelický farář Luděk Rejchrt

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments