Od roku 2020 několikrát ročně jezdím do africké Tanzanie a účastním se dobrovolnických projektů v tamních komunitách, slumech a ghettech. Vždy se vyhýbám turistickým zónám a snažím se pronikat do autentické tanzanské kultury a společnosti. Mám v Tanzanii mnoho přátel, umím základy svahilštiny a orientuji se především v tradičním chování, které napodobuji, abych zapadl mezi místní. Město Moshi (na úpatí Kilimandžára) je už dva roky mým druhým domovem, a proto jsem se rozhodl zde v roce 2022 provést sérii terénních výzkumů. Jedním z nich je níže popsaná série setkání s islámským čarodějem.

V rámci terénního výzkumu jsem se v únoru 2022 pokusil v tanzanském městě Moshi najít čaroděje, respektive čarodějného doktora (swahilsky Mganga wa Jadi). Dle přesvědčení zdejších lidí existují všude tzv. čarodějové a čarodějnice, tedy osoby, které pomocí magie škodí druhým. Existují však také čarodějní doktoři, kteří mají větší moc a slouží lidem – ať už kvůli radám, léčení, ochraně nebo magickému útoku na jinou osobu. Najít a zkontaktovat takového čarodějného doktora jsem se pokoušel delší dobu, ale teprve 18. února 2022 jsem našel osobu, která mi tvrdila, že takového čaroděje zná. Jednalo se o Josepha, mého kamaráda ze slumu Kalimani ve městě Moshi. Nejprve se pouze chlubil, že takového čaroděje zná a někdy mě k němu zavede. Já však konstantně naléhal. Musel jsem Josephovi koupit několik piv, než byl opilý natolik, aby mě k čaroději zavedl. Problémem totiž je, že většina lidí se čarodějů bojí – ať už kvůli náboženským předsudkům nebo kvůli vlastní zkušenosti s nimi. Mnou zmíněný Joseph prý v minulosti čaroděje kontaktoval, když měl dlouhodobě a těžce nemocnou matku. Skrze známého dostal kontakt na tohoto čarodějného doktora. Ten pak zorganizoval děsivý rituál, na který prý velice nerad vzpomíná. I proto se dlouho zdráhal mě k čaroději vzít, a nejprve ani nechtěl znovu vejít do čarodějného domu. Josepha znám dlouho a jeho reakce byly autentické, tudíž se nejednalo o žádný pokus mne oklamat a psychologicky připravit na podvodný zážitek. V Africe totiž existuje značné množství falešných čarodějů, kteří se různými lstmi pokouší člověka vystrašit a vymámit z něj peníze. Celé setkání jsem však musel vynutit ze své vlastní iniciativy.

Čarodějův dům – setkání první

Čarodějný doktor žije asi 10–15 minut cesty pěšky od místa, kde se mými přáteli vlastníme africký sirotčinec. Jedná se o okrajovou část města Moshi. Jeho dům se vnější stavbou ani prostorově neodlišoval od ostatních domů – měl však velice odlišnou bránu. Na ní je množství magických pečetí, zvláště spojených s arabským písmem a islámskou magií. Na bráně byl také například zobrazen džin v láhvi, křesťanský magický symbol a mnoho dalšího. Po zaklepání se objevila mladá dívka (asi 16 let), která (jak jsem posléze zjistil) byla dcera čaroděje. Spolu se svým stejně starým bratrem a dvěma manželkami čaroděje pomáhali čaroději v jeho práci – přiváděli hosty, řešili kasu, a hlavně nosili čaroději konstantně cigarety a povzbuzující listy (khat), které žvýkal během dne, aby byl čilý.

Vkročili jsme do domu a už ve vstupní místnosti bylo značné množství magických předmětů. Ze vstupní místnosti vedly dveře hned do místnůstky čaroděje. Ten seděl na velkých polštářích před svou postelí (která byla zakrytá moskytiérou). Na poličkách se nacházely různé byliny, namleté kořeny a jiné suroviny, zabalené v prázdných plastových obalech po různých potravinách (například margarínu a podobně). V místnosti jsem si všiml dvou magických korun (čepic), z nichž jedna měla hranaté a pevnější vzezření a visely na ní různé drobné mušle a korálky. Druhá magická čapka byla z měkčího materiálu a obsahovala spíš různé provázky, uzly a jiné textilní prvky. Ve chvíli, kdy jsem přišel, neměl na hlavě žádnou čapku, ale na hladce oholené hlavě byl zřetelný ráfek kolem dokola hlavy po dlouhodobém nošení magických korun.

Čaroděj

Čaroděj při mém vstupu vypadal docela běžně. Měl bílou košili s tmavě červenými svislými proužky, tmavě šedivé kalhoty a černou vestu, na které byly pověšené rozličné amulety. Na prstech každé ruky měl tři velké prsteny. Hlavu měl oholenou a na nose měl dioptrické brýle, které používal primárně ke čtení a psaní. Místnost byla plná dalších předmětů. Největší procento zaujímaly předměty islámské magie. Dlouhé arabské nápisy, arabské magické knihy, arabsky psané magické pečetě, ale také mírně kýčovité (a všude běžně prodávané) obrázky Mekky, modlících se lidí a mesiášských islámských vůdců z Afriky (inkarnací Mahdího). Sám čaroděj byl islámského původu a v tomto smyslu i odůvodňoval, proč má dvě manželky v domě. Zatímco jsme řešili duchovní problémy mé osoby, seděla jeho rodina asi dva metry od nás ve vedlejší místnosti a sledovala televizi. Kdykoliv na někoho zavolal (aby mu doplnil kávu, tabák nebo khat), okamžitě vyplnili jeho přání a opět zasedli k televizi. Nejspíš to bylo ovlivněno hlavně tím, že bylo asi 8–9 hodin večer.

Místnost obsahovala také velké množství katolicky vyhlížejících plakátů Ježíše a různé další esotericko-křesťanské předměty. Vedle gauče, který sloužil pro návštěvníky, ležela hromada starých panenek bez vlasů, které měly často vypíchnuté nebo fixou překreslené oči. Na gauči také ležely šanony, které čaroděj příležitostně používal, například k astrologickým nebo numerologickým výpočtům, ale také k tomu, aby mi ukázal své minulé „klienty” – různé osoby, které byly zakleté, a on je vysvobodil z prokletí.

Čaroděj působil většinu času velice profesionálně a moudře. Jeho pohyby byly ladné a magické, jeho chování distingované. Toto vystupování však kombinoval s prvky jako odkašlávání hlenů nebo krkání. Někdy vydal během setkání dlouhé říhnutí, jindy zase sérii menších, které následovaly za sebou. Dle jeho vysvětlení se jednalo o „zlé duchy“, kteří mu vycházejí z těla, a je nutné je vypustit, neboť se jedná o součást očistného procesu mé osobnosti.

Pozorování

Aby bylo mé pozorování pokud možno objektivní, neřekl jsem čaroději, že mým hlavním záměrem je popsat zkušenost s ním. Namísto toho jsem mu sdělil něco o svých osobních problémech a mých projektech v Africe a požádal ho o radu. Čaroděj byl velice milý, v dobré náladě. Nejspíš hrálo roli to, že jsem běloch, neboť běloši mají mezi černými Tanzanci dobrou reputaci pro své bohatství. Také se mnou zacházel jako se zvláštním hostem. Byl udiven a potěšen, že umím trochu mluvit svahilsky a že s ním zacházím velice uctivě (klaněl jsem se a oslovoval ho „babu”, neboli dědečku). Sám uměl základy angličtiny.

Čaroděj při tomto prvním setkání nepřipomínal africké extatické šamany a čaroděje, spíš západní esoterické léčitele. Hned v úvodu mi sdělil, že používá kombinaci různých esoterických praktik (jako příklady zmínil Čínu a Ameriku). Po chvilce rozhovoru jsem se zeptal na cenu, a čaroděj mi řekl, že úvodní rozhovor a nahlédnutí „hvězdy“ stojí pět tisíc šilinků, tedy asi 50 Kč. Tento úvodní rozhovor ale samozřejmě sloužil k tomu, aby čaroděj zjistil pravou příčinou mých problémů, ze kterých mne osvobodí pouze speciální rituál. S tím jsem souhlasil, aby mohl rituál připravit a mohl jsem popsat plnou zkušenost s tímto čarodějem.

Hledání hvězdy

Čaroděj začal tím, že mi vysvětlil, že musí zjistit mou hvězdu. První polovinu setkání zabíraly různé výpočty a grafická zobrazení mé hvězdy, druhou polovinu setkání naopak zabíral výklad čarodějem zjištěných informací a rady, jak dál postupovat.

K tomu, aby mohl čaroděj vypočítat moji hvězdu, potřeboval mé plné jméno, jméno mého otce a jméno mé matky. Taktéž jsem musel uvést rok narození (den a měsíc ho příliš nezajímal) a k výpočtu použil i datum dne, kdy jsem k němu přišel (jelikož už bylo po setmění, jednalo se dle islámského pojetí už o 19. únor). Papír s výpočty i nakresleným astrologickým obrazem jsem si směl po setkání ofotit. Čaroděj používal numerologické počítání, které převáděl na čísla 1 a 2. Tyto číslice ale sloužily jako laický způsob zápisu čar a teček, neboli symbolů z čínské techniky I-ťingu. Tuto čínsko-západní numerologii čaroděj kombinoval s něčím, co bych přirovnal k automatickému psaní. Propiskou dělal klikaté čáry na papír, který různým způsobem klesaly nebo se zvedaly. Po výpočtech vždy skupinu těchto čar přeškrtl svislou čarou, a na první pohled se zdálo, že se vždy jedná o čáru v závislosti na numerologických výpočtech. Dle pozdějšího prohlížení se mi však zdá, že svislé čáry neměly většího významu – spíš označovaly, že daná skupina čar byla „sečtena” nebo „použita”. Mohlo se ale také jednat pouze o činnost, která měla vyvolat magický dojem. Většina svislých čar byla přibližně v polovině délky vodorovných čar.

Astrologie a zdraví

Čaroděj používal k výpočtu astrologických konstant dvojího systému – lunárního zvěrokruhu (dle kterého jsem kaa, neboli had) a solárního zvěrokruhu (podle kterého jsem prý lev). Lunární zvěrokruh užívá měsíc a den narození, zatímco solární zvěrokruh (podobně jako čínský zvěrokruh) používá jen jednotlivé roky. Krátce mi vyprávěl o charakteristikách mého znamení.

Čaroděj se mě v průběhu výpočtů ptal na různé věci o mém zdraví, například problémech s žaludkem, s panickými ataky a spánkovými paralýzami. O těchto zdravotních problémech netušil ani můj africký přátel Joseph (ani nikdo z jeho okolí), tudíž bylo občas docela překvapivé, že se čaroděj trefil do mé zdravotní anamnézy. Je však také možné, že jednoduše počítá s tím, že každý, kdo má tak velké problémy, že s nimi jde za čarodějem, má ze stresu a jiných problémů poškozené trávení a má různé psychické stavy.

Zlý duch

Čaroděj mi vysvětlil, že příčinou mých problémů je „zlý duch“ nebo démon, který na mě byl seslán nějakou ženou. Nejprve tvrdil, že se jedná o bývalou přítelkyni, ale později uvedl, že může jít o příbuznou. Tato příbuzná ze mě údajně měla být před mnoha lety zklamaná a nechtěně svou zlobou a nenávistí otevřelo portál, kterým na mě seslala tohoto zlého ducha. Démon mi nyní již několik let škodí a způsobuje problémy v mých projektech. Vedlejším důsledkem jsou panické ataky, kterými skutečně trpím. Čaroděj samozřejmě neznal pojem „panické ataky”, ale popsal tento problém následovně: Prý se mi často stává, že kvůli bolesti v hrudi (na srdci) začnu panikařit a odjedu do nemocnice. Když mě však doktoři vyšetří, řeknou mi, že nemám žádné reálné zdravotní potíže, a že jde pouze o mou psychiku. Tyto věci se mi skutečně dějí a dle čaroděje je to vedlejší účinek zlého ducha.

Nápoje a tinktury

Čaroděj mi krátce po vstupu (a asi 10 minut před výkladem mé hvězdy) nechal přinést speciální čaj. Mým úvodním předpokladem bylo, že nehodlám pít neznámé nápoje v čarodějném domě, ale během setkání s čarodějem jsem se rozhodl, že pro plnou zkušenost musím postupovat dle všech návodů čaroděje. Čaj jsem proto vypil. Jednalo se o velice koncentrovaný vývar ze zázvoru, ale součástí byly i další (pro mě neznámé) namleté kořeny. Nápoj mi během několika minut (po pouhém vypití jednoho doušku) způsobil silné pocení. Vypil jsem proto nápoj celý, což způsobilo, že má mysl byla více zaměřena na čarodějova slova. Neměl jsem žádné psychedelické ani psychoaktivní zážitky, pouze tělesné projevy (pocení, změna vnímání intenzity světla a hlasitosti zvuku etc.).

Čaroděj mi také domů dal trochu oleje s vylisovaným česnekem. Měl jsem se tímto roztokem potřít před spaním pro ochranu před zlým duchem a také jako součást přípravy na rituál zahnání démona. Část peněz (25 %) dal čaroděj Josephovi za to, že mne přivedl. Vysvětlil mi však, že se nejedná o pouhou odměnu za to, že mu přivedl zákazníka (ačkoliv se jisté jedná o významný faktor v této výměně), ale prý je to také povinná součást kouzla (rituálu), který na mne musí provést. Pokud by mu tuto část nedal, přivedlo by to na čarodějovu hlavu neštěstí.

Rituál – setkání druhé

Na základě prvního setkání jsme se domluvili, že podstoupím speciální očistný rituál, který má za cíl zahnat zlého ducha, který mne obtěžuje a komplikuje mi život. Hodinu před setkáním jsem čaroději zavolal a informoval ho o tom, že přijdu večer 19. února (dle jeho počítání šlo už o 20.února). Na pozemek čaroděje jsme tentokrát vstoupili bez klepání a šli rovnou do domu. Čaroděj na nás již čekal a okamžitě se chystal vysvětlovat průběh rituálu. Rituál měl podle něj mít dvě hlavní části – první, která slouží k očištění těla a duše, zatímco druhá slouží k očištění ducha. Opět nám byl podán speciální čaj, k jehož vypití jsme byli několikrát vyzváni, když čaroděj viděl, že jsme ho ještě nevypili. Poté mne čarodějova žena vzala, abych si dle islámského ritu (v tomto pořadí) omyl ústa zevnitř, obličej, hlavu, ruce a nohy (chodidla a kolena). Vždy jsem měl levou rukou omývat pravou ruku či nohu a následně pravou rukou omývat levou ruku či nohu. Čaroděj se mne zeptal, zda k rituálu chci studenou nebo teplou vodu. Řekl jsem, že chci tu, která je mocnější, ale on mi odpověděl, že účinek je stejný. Zvolil jsem si proto teplou vodu. Za tuto skutečnost jsem byl následně velice vděčný.

Čarodějův pokoj

Během druhé návštěvy jsem měl možnost si lépe prohlédnout pokoj čaroděje a jednotlivé objekty v něm. Měl jsem také možnost se na několik málo věcí zeptat. Například mne zaujal dřevěný obraz asi 20–30 cm dlouhé bílé velryby, který byl vložen do dveří čarodějova pokoje. Na otázku, proč se tam velryba nachází, mi čaroděj odpověděl, že při některých obřadech se využívá očistné moci velrybích výkalů, které mi ukázal komprimované jako vonné tyčinky s názvem „Lakshmi sticks“. Také jsem si všiml zvláštního obrazu, který nad čarodějem visel, a zeptal se na něj. K mému údivu se jednalo o kompilaci čtyř fotografií Usámy bin Ládina, o kterém mi čaroděj i můj průvodce Joseph vysvětlili, že používal a uznával islámskou magii. Pomocí islámské magie prý také dokázal zmizet svým protivníkům (doslova zneviditelnit se) z bojiště nebo provést teroristické útoky z 11. září 2001. Usáma byl na fotografiích stylizován jako mesiášská postava.

Z druhé strany visícího obrazu se nacházel bývalý libyjský vůdce Muammar Kaddáfí s fotografií kozy, která se dle slov čaroděje narodila za Kaddáfího vlády v Libyii. Tato koza byla posvátná, neboť byla bílá s černými fleky, které vypadaly jako arabština. Čaroděj a mnozí muslimové byli přesvědčeni, že Alláh na této koze vyjevil pasáž z Koránu, a proto se jednalo o důkaz Boha a jeho posla Mohameda, stejně jako důkaz zjevenosti Koránu.

Taktéž jsem si všiml, že vedle gauče je jakási tmavá dřevěná pyramida o výšce asi 30 cm, ve které ležel krunýř velké želvy. Podle slov čaroděje se jedná o jeho bývalou věšteckou želvu, kterou choval doma. Prý také dříve choval opici, neboť jeho původní kmen (respektive podkmen kmene Chagga) ji považoval za své totemové zvíře. Dle legendy byl kmen Chagga na současné místo doveden právě mocnou opicí, která se stala duchovním předkem kmene. Jedná se však o verzi čarodějova podkmene – nikoliv o univerzální mýtus všech členů kmene Chagga.

Očišťování

Čaroděj mne vzal do své rodinné koupelny. Asi metr od tureckého záchodu mi postavil židli, načež mne instruoval, abych se svlékl do naha a oblékl se pouze do černého kusu látky, který jsem si omotal okolo boku. Dveře koupelny byly zevnitř popsané arabskými nápisy. Stěny koupelny byly pomalované zajímavými obrazy, které připomínaly sérii čar, v nichž se nacházely různé pokřivené obličeje. Dojem byl silně psychedelický.

Severní stěna byla pokreslena stejným způsobem, ale jednotlivé obličeje démonů a duchů byly součástí veliké hory Kilimandžára, z jejíhož vrcholu stoupal dým (který volně přecházel v mokrou skvrnu na stěně pod stropem). Čaroděj mi vysvětlil, že rituál se provádí směrem ke svaté hoře (Kilimandžáru), nikoliv k Mekce, která je příliš daleko. Taktéž mi krátce pohovořil o tom, že kmen Chagga, k němuž patří, věří, že na vrcholu hory sídlí Dobrý duch (Bůh).

Čaroděj začal s recitací dlouhého islámského zaříkání, přičemž se jednalo o islámskou variaci na tradiční vymítání démonů – exorcismus. Mnohokrát opakoval tytéž fráze a držel se téže melodie, což na mne spolu s čajem a obrazy na stěnách působilo hypnotickým dojmem. Během obřadu zpíval přímo do vody, kterou měl ve velikém kýblu, a údajně ji zpěvem očišťoval. Následně si vždy nabral vodu do litrového poháru, opět do ní chvíli recitoval verše, a nakonec foukl na hladinu (aby odlétlo několik kapek vody). Po každé takto zakončené sloce zaříkávání mne začal vodou polévat, nejprve hlavu, a poté pravou ruku a nohu a levou ruku a nohu. Dohromady na mne vylil asi 15–20 litrů vody, a byl jsem velice rád, že jsem si předtím vybral teplou (respektive vlažnou) vodu, jelikož ke konci jsem se začal již dost třást. Očistné polévání trvalo asi 30 minut.

Vykuřování

Po omytí jsme se přesunuli do obýváku čarodějného domu, kde se syn a první manželka dívali na hudební videoklipy africké mutace MTV. Hudba byla ztišena, ale klipy běžely i během celého čarodějného rituálu. Čaroděj mi řekl, abych si sedl na speciální koberec s chodily před sebou nataženými směrem ke Kilimandžáru. Přede mnou na stěně tentokrát nebyly psychedelické obrazy, ale veliký ručně namalovaný látkový plakát s nápisem „Jesus for Africa“, kde byly barevně vybarvené jednotlivé části Afriky, které „Ježíš již dobyl“. V oblastech, kde dle mapy ještě nebyla velká přítomnost křesťanů, se nacházel pouze Ježíšův vítězoslavný obličej.

Čaroděj kolem mne rozestavil sedm speciálních svíček (dvě zelené, černou, bílou, modrou, žlutou a červenou), přičemž do každé z nich zapíchl islámskou vonnou tyčinku (jakési kadidlo). Vše bylo již zapálené a čaroděj opět začal se zaříkáváním. V průběhu rituálu mě pak vždy posypával rýží a instruoval, abych máchnutím ruky sfoukl plamen určité svíčky. Kousky rýže mi ve vlhkých vlasech zůstaly až do dalšího dne, neboť na mě v průběhu rituálu vysypal asi dva kilogramy rýže. Smyslem tohoto házení rýže vzduchem na mou hlavu a na mé tělo bylo duchovní očištění mého ducha a prostoru okolo mne. Rýže měla zachytit zbývající neduhy a stopy po zlém duchovi. Na konci toho všeho čaroděj instruoval svého syna, který otevřel dveře, nacházející se za plakátem „Jesus for Africa“. K mému údivu se za plakátem nacházela místnost s bílými holubicemi. Po zhasnutí všech svíček jsem si měl vzít košťátko, zamést veškerou rýži a poté ji hodit holubicím. Ty se na rýži s drobným zaváháním vrhly a sežraly tak podle vysvětlení čaroděje veškeré zlo, které se do rýže vsáklo a které mne dříve obklopovalo.

Oleje

Na konci celého rituálu si mě čaroděj opět vzal do své místnosti a namíchal mi speciální olej, který mám používat sedm dní, každé ráno a každý večer. Oleje byly koupené a jednalo se o výrobky z esoterické řady výrobků pro země Třetího světa. Některé krabičky pocházely z Afriky, jiné z arabského prostředí a další zase z Indie. Namíchal mi konkrétní kombinaci, o jejímž složení vím jen několik málo věcí, například to, že jedna z hlavních složek byl olej (tuk) ze zvířete luskouna.

Procházka – setkání třetí

Náhodou jsem 24. února čaroděje potkal znovu, a to tehdy, když jsem na motorce projížděl čtvrtí Kalimani. Byl ustrojen dle svého tradičního způsobu, ale měl navíc okolo krku gumovou kobru, kterou jsem předtím neviděl. Požádal jsem ho o fotografii a on svolil. Na konci náhodného setkání mi dal tři žvýkačky Cinderella. Pojal jsem podezření, že jsou možná něčím napuštěné, ale místní mi řekli, že prý takto chodí každý den a rozdává sladkosti dětem. Odpoledne téhož dne jsem šel znovu k čarodějovo bráně a nafotil ji za denního světla.

Závěr

Setkání s islámským čarodějem bylo v mnoha ohledech zvláštním zážitkem. Na prvním místě bych chtěl uvést, že jsem si původně myslel, že čaroděj bude mnohem děsivější. Stejně tak jsem očekával hororovější podobu vymítacího rituálu. Na druhou stranou mě však čaroděj i pozitivně překvapil tím, že se vlastně jednalo o esotericky naladěného a moudrého dědečka, který pomáhá lidem svým placebo uměním čarodějné psychologie. O symbolické a psychologické povaze čarodějných rituálů nepochybuji a díky sugestivní povaze jednotlivých úkonů jsem přesvědčen, že dopad na lidskou mysl může být pozitivní. Nutno podotknout, že mé hlavní problémy v Africe, které jsem tehdy řešil, skutečně do slibovaných sedmi dnů odezněly (jednalo se o soudní spor ohledně domu a pozemku pro místní sirotčinec).

Náhledová fotografie: Brána čaroděje. Všechny fotografie: Jakub Jahl.

Psali jsme v Dingiru:

téma Náboženství v současné Africe, Dingir 18 (4), 2015.

Související články:

Africké čarodějnictví 1/2: Kořeny

Africké čarodějnictví 2/2: Současnost