Nacionalismus je modloslužba: rozhovor rabínem Berkowitzem o válce a míru

Nacionalismus je modloslužba: rozhovor rabínem Berkowitzem o válce a míru

Židovský filosof a rabín Shumi Berkowitz působí jako předseda Konzervativní židovské obce v Praze.

Pane rabíne, na Ukrajině je válka. Děje se něco, co si většina z nás neuměla představit. Na co myslíte, když sledujete zprávy?

Oba moji rodiče se narodili na Ukrajině. Je to pro mě velmi osobní. Snažíme se pomáhat uprchlíkům, jak se dá.

Co vlastně říká rabínská tradice o válce?

Rabíni se shodují na tom, že lidský život má nekonečnou hodnotu. Žádní dva lidé nejsou stejní. Tak, jako má každý člověk nezaměnitelné otisky prstů, je každá lidská bytost jedinečná. Rabíni říkají, že každý člověk je vlastně celý svět. Z toho vychází také tvrzení, že kdo by zabil jednoho člověka, jako by zničil celý svět. A kdo by zachránil jednoho člověka, jako by zachránil celý svět. Rabínské pojetí hodnoty lidského života vychází z přesvědčení, že každý člověk má svůj úkol a je v rámci světových dějin nepostradatelný. Zároveň je každý, i ten nejchudší, nejubožejší člověk nositelem Božího obrazu, takže hodnota lidského života je nekonečná.

Rabín Berkowitz.

Takže násilí je za všech okolností nepřípustné?

Rabíni se shodují na tom, že neexistuje žádný legitimní důvod vojenské invaze do cizí země. Jediná možnost, kdy člověk smí použít násilí, je situace, když je sám napaden. Když se ho někdo chystá zabít, může se bránit silou, ale i v takové situaci musí nejprve zkusit útočníka zastavit, ranit ho na ruce nebo na noze, ne ho zabít.

To znamená, že jediná legitimní válka je obranná?

V případě konfliktu mezi dvěma městy nebo zeměmi rabíni trvají na tom, že se nejdřív musí jednat o míru. To mimo jiné znamená, že nikdy není možné využít momentu překvapení a napadnout sousední zemi bez vyhlášení války. Z hlediska rabínského práva taky neexistuje možnost útočit na civilisty. Když už dojde k válečnému konfliktu, není možné dopouštět se násilí na civilních obyvatelích, ani plenit a rabovat. V Tóře se píše o tom, že ani v situaci války se nesmějí na území nepřítele kácet ovocné stromy.

Z hlediska halachy také není možné bojovat proti někomu proto, že není Žid, ať už v náboženském nebo národnostním smyslu. Nacionalismus je modloslužba. Vlastenectví nikdy nemůže být důvodem agrese vůči jinému národu. Rabíni poukazují na to, že všichni lidé jsou navzájem příbuzní. Celé lidstvo je jedna velká rodina, a proto je z židovského hlediska každá forma rasismu a agresivního nebo expanzivního nacionalismu nepřípustná.

Proč vůbec podle vás došlo k ruské invazi na Ukrajinu?

Jedním z hlavních důvodů nenávisti mezi lidmi je podle Tóry závist. Závidím druhému něco, co je jeho, a začnu ho nenávidět. Závist nevede jen k nenávisti, ale i k násilí, jak o tom vypráví příběh Kaina a Ábela v Bibli. Kain se ze závisti stal vrahem. A navíc vrahem svého bratra. Trochu to připomíná válku Ruska s Ukrajinou.

V nedávných dnech si Židé připomínali vyvedení z egyptského otroctví v dobách Mojžíšových. Při pesachové hostině jsem slyšel četná srovnání se současnou situací na Ukrajině. Má význam pesachu nějakou souvislost s tím, co se v těchto dnech děje? 

Rozhodně. V době pesachu si Židé připomínají, jak závist Josefových bratří způsobila, že ho nejprve chtěli zabít, pak ho prodali do otroctví. A protože celý příběh o vyvedení z Egypta začal rodinným rozkolem, způsobeným nenávistí a závistí, mají všichni účastníci pesachové hostiny, i ti, kteří mezi sebou mají spory, společně několik hodin stolovat a snažit se obnovit narušené vztahy.

Mnoho lidí se v současné době znepokojeně ptá, co máme čekat od budoucnosti. Jak to vidíte vy?

Rabíni spolu diskutují o tom, jaké to bude, až přijde Mesiáš. Jednou z odpovědí je, že všechno bude stejné, jako je teď, ale bude mír. Na celém světě zavládne mír. Nebudou žádné války, žádné násilí, žádná nenávist mezi lidmi. Všechno ostatní bude úplně stejné jako teď. Mír je totiž to hlavní. Hlavním znakem mesiášského věku je šálom, mír. A to zároveň znamená, že každé úsilí o mír přibližuje mesiášský věk.

Děkuji za rozhovor.

Obě fotografie pocházejí z archivu Shumiho Berkowitze.

Psali jsme v Dingiru:

Pavel Hošek, Po provaze mezi kopci. Rozhovor o chasidismu s rabínem Shumi BerkowitzemDingir 14 (4), 2011, str. 133–135.

Související článek:

Rozhovor s rabínem Shumim Berkowitzem o chasidské duchovní cestě a současné kultuře



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments