Červená středa 2021

Červená středa 2021

Dnes, ve středu 24. listopadu, proběhne 5. ročník mezinárodní iniciativy Červená středa, novodobé připomínky mučedníků pro víru. Roku 2015 ji založila křesťanská charitativní organizace „Církev v nouzi“ (Aid to the Church in Need) s cílem vzpomenout na oběti náboženské nesnášenlivosti a pronásledování. Na připomínku krve mučedníků se červeně nasvěcují kostely, významné budovy a sochy (např. Koloseum v Římě či Kristova socha v Riu de Janeiro). Červené světlo připomíná krev trpících pro víru. Věřící se shromažďují k modlitbám za pronásledované i k dalším akcím – například k psaní solidarizačních dopisů obětem a varovných pachatelům (jak známo, málokterý diktátor se v klidu dožije politického důchodu). 

U nás se Červená středa připomíná od roku 2018 a je organizována Českou biskupskou konferencí, Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí. Během několika let došlo ke spontánnímu rozvoji akce, kdy bylo roku 2018 nasvíceno 25 objektů, 2019 již 80 a roku 2020 se zúčastnilo již přes sto farností, sborů, obcí i dalších institucí. 

Také letos je nahlášeno více než sto různých míst a akcí – nasvíceno bude mnoho kostelů, několik synagog a řada významných dalších budov – jen v Praze 1 to je Poslanecká sněmovna, Ministerstvo zahraničních věcí, Rudolfinum a Petřínská rozhledna. V mnoha kostelích a farnostech se konají modlitby za pronásledované, součástí Červené středy bude také online mezinárodní konference a dobročinný koncert na obnovu církevní budovy u kostela Panny Marie s hodinami v Mosulu. Opravu kostela finančně podpořily Spojené arabské emiráty a na opravách se společně podílejí křesťanští i muslimští pracovníci. Koncert bude od 20.00 přenášet také TV Noe.

Podrobné informace lze nalézt na stránkách www.cervenastreda.cz, kde bude od 13.00 ke shlédnutí i přímý přenos z konference.

 

Kořeny, rizika a možnosti rozvoje Červené středy

Mnoho náboženských směrů prožívalo ve svých počátečních i dalších obdobích pronásledování, z něhož se rozvinul kult mučedníků. Utrpení pro náboženskou příslušnost se může zdát nesmyslné, pokud v něm věřící nenajde smysl – zůstat věrný své víře a Bohu. Právě mučedník svým svědectvím o víře vypovídá nejlépe. Mučednictví pro víru pak může být vnímáno i velmi pozitivně. Různé formy mučednictví pro víru najdeme v židovství (např. v knihách Makabejských, ale i v reflexi holokaustu – šoa), křesťanství – kde je vzorem Ježíšovo utrpení i „prvomučedník“ Štěpán, i v některých formách islámu.

Někteří křesťanští historiografové s potěšením zdůrazňují právě mučednický charakter křesťanství a přivírají oči nad situacemi, kdy se křesťané plynule proměňovali z mučedníků v mučitele. Když jako farář pro menšiny přemýšlím nad různými kulty mučedníků, uvědomuji si často jejich problematické aspekty. Hrozí totiž, že ti, kdo zdůrazňují utrpení obětí z vlastní strany, současně nijak nebrání násilí, jímž trpí druhá strana, případně se na něm – když mají příležitost – sami podílejí. Soucit vůči vlastním pak může být zneužíván pro vyvolávání nenávisti vůči cizím – a nakonec se pak nejedná vlastně o žádný soucit, nýbrž jen o hledání záminky k spuštění represí vůči druhým. Dějiny některých míst pak připomínají nekonečný kolotoč vzájemných křivd a pomst.

Je možné tento kolotoč zastavit? Domnívám se, že je to možné jen společně. První vlaštovkou v případě Červené středy je společná židovsko – křesťanská modlitba, druhou je účel sbírky – na znovuvystavění budovy u kostela v syrském Mosulu, jehož opravu spolufinancovaly Spojené arabské emiráty. Práce na tomto poli však zbývá ještě mnoho – začít připomínat nejen křesťanské, ale také židovské, muslimské, buddhistické, hinduistické a mnohé další mučedníky pro víru. A naučit se vnímat a popisovat konfliktní situace komplexněji – velkou roli kromě víry hrají často důvody ekonomické (boj o zdroje), etnické (znepřátelené skupiny) a politické (některé náboženské skupiny jsou pronásledovány, zatímco jiné, téhož náboženství, avšak loajálnější k vládním kruhům, jsou tolerovány). Speciální kapitolou je mučednictví příznivců jednoho náboženství jinými příznivci téhož náboženství.

Důležité je umět mučednictví zařadit do kontextu všeho lidského utrpení. Soucit a pomoc si totiž zaslouží každé lidské utrpení. Vedle Červené středy si vybavuji jinou akci, která před několika dny proběhla v kostele sv. Pavla v německém Frankfurtu. Jednalo se o multináboženskou modlitbu s připomínkou zemřelých na koronavirus ze všech náboženství. Společně se modlili představitelé celkem osmi náboženských skupin. Připomínka zemřelých je aktem milosrdenství k nim – a také k jejich pozůstalým. Soucit a milosrdenství nás všelidsky propojují přes hranice náboženství.

K tradici křesťanského mučednictví patří modlitba za pronásledovatele. Za své vrahy se modlil Ježíš i Štěpán. Zde si dovolím osobní poznámku: Dlouhou dobu jsem si myslel, že přikázání „milujte své nepřátele“ je specificky křesťanské. Pak jsem však s překvapením zjistil, že v různé podobě je obsahují vlastně všechna náboženství – například kniha World Scripture připomíná citáty k tomuto tématu v náboženských spisech židovství, křesťanství, buddhismu, džinismu, konfucianismu, sikhismu, taoismu a zoroastrismu. Za své předchozí předsudky jsem se poté zastyděl. Prvním stupněm k tomu, přestat kvůli vlastním mučedníkům vyrábět mučedníky z těch druhých, je tedy uvědomění si, že ti druzí nejsou nijak horší než já sám.

Izraelský spisovatel Amos Oz doporučoval ve stati Jak vyléčit fanatika ještě jiný lék – nebrat se tak smrtelně vážně, umět si ze sebe a ze svých „svatých“ pocitů udělat i legraci. Vzorem nám zde mohou být někteří mučedníci, kteří žertovali i v okamžiku své smrti – např. svatý Vavřinec, opékaný na rožni, doporučoval své obrácení, aby byl rovnoměrně opečen, Hus žertoval o svém jménu („husa ještě není upečena“) a usmál se i při pohledu na to, jak pálí jeho knihy.

Červená středa se stává významným elementem, jímž se náboženství prezentuje v jinak sekulární České republice podobně jako například Noc kostelů. Cílem akce je projevit solidaritu s trpícími pro víru na celém světě. Pro tento – přes možnou kritiku nakonec bohulibý – účel ji přeji úspěšný rozvoj do dalších let!

 

Související příspěvky:

Červená středa

Vysoké počty pronásledovaných stoupenců Gülenova hnutí Hizmet v Turecku

Poselství petice proti pronásledování hnutí Fa-lun-kung se dostane do Poslanecké sněmovny

 

Noviny „Epoch Times“ se starají i o čínské křesťany

Další vývoj pronásledování svědků Jehovových v Rusku

Od kolébky do hrobu: pronásledování ahmadíjských muslimů v Pákistánu



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments