Červená středa 2021

Dnes, ve středu 24. listopadu, proběhne 5. ročník mezinárodní iniciativy Červená středa, novodobé připomínky mučedníků pro víru. Roku 2015 ji založila křesťanská charitativní organizace „Církev v nouzi“ (Aid to the Church in Need) s cílem vzpomenout na oběti náboženské nesnášenlivosti a pronásledování. Na připomínku krve mučedníků se červeně nasvěcují kostely, významné budovy a sochy (např. Koloseum v Římě či Kristova socha v Riu de Janeiro). Červené světlo připomíná krev trpících pro víru. Věřící se shromažďují k modlitbám za pronásledované i k dalším akcím – například k psaní solidarizačních dopisů obětem a varovných pachatelům (jak známo, málokterý diktátor se v klidu dožije politického důchodu). 

U nás se Červená středa připomíná od roku 2018 a je organizována Českou biskupskou konferencí, Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí. Během několika let došlo ke spontánnímu rozvoji akce, kdy bylo roku 2018 nasvíceno 25 objektů, 2019 již 80 a roku 2020 se zúčastnilo již přes sto farností, sborů, obcí i dalších institucí. 

Také letos je nahlášeno více než sto různých míst a akcí – nasvíceno bude mnoho kostelů, několik synagog a řada významných dalších budov – jen v Praze 1 to je Poslanecká sněmovna, Ministerstvo zahraničních věcí, Rudolfinum a Petřínská rozhledna. V mnoha kostelích a farnostech se konají modlitby za pronásledované, součástí Červené středy bude také online mezinárodní konference a dobročinný koncert na obnovu církevní budovy u kostela Panny Marie s hodinami v Mosulu. Opravu kostela finančně podpořily Spojené arabské emiráty a na opravách se společně podílejí křesťanští i muslimští pracovníci. Koncert bude od 20.00 přenášet také TV Noe.

Podrobné informace lze nalézt na stránkách www.cervenastreda.cz, kde bude od 13.00 ke shlédnutí i přímý přenos z konference.

 

Kořeny, rizika a možnosti rozvoje Červené středy

Mnoho náboženských směrů prožívalo ve svých počátečních i dalších obdobích pronásledování, z něhož se rozvinul kult mučedníků. Utrpení pro náboženskou příslušnost se může zdát nesmyslné, pokud v něm věřící nenajde smysl – zůstat věrný své víře a Bohu. Právě mučedník svým svědectvím o víře vypovídá nejlépe. Mučednictví pro víru pak může být vnímáno i velmi pozitivně. Různé formy mučednictví pro víru najdeme v židovství (např. v knihách Makabejských, ale i v reflexi holokaustu – šoa), křesťanství – kde je vzorem Ježíšovo utrpení i „prvomučedník“ Štěpán, i v některých formách islámu.

Někteří křesťanští historiografové s potěšením zdůrazňují právě mučednický charakter křesťanství a přivírají oči nad situacemi, kdy se křesťané plynule proměňovali z mučedníků v mučitele. Když jako farář pro menšiny přemýšlím nad různými kulty mučedníků, uvědomuji si často jejich problematické aspekty. Hrozí totiž, že ti, kdo zdůrazňují utrpení obětí z vlastní strany, současně nijak nebrání násilí, jímž trpí druhá strana, případně se na něm – když mají příležitost – sami podílejí. Soucit vůči vlastním pak může být zneužíván pro vyvolávání nenávisti vůči cizím – a nakonec se pak nejedná vlastně o žádný soucit, nýbrž jen o hledání záminky k spuštění represí vůči druhým. Dějiny některých míst pak připomínají nekonečný kolotoč vzájemných křivd a pomst.

Je možné tento kolotoč zastavit? Domnívám se, že je to možné jen společně. První vlaštovkou v případě Červené středy je společná židovsko – křesťanská modlitba, druhou je účel sbírky – na znovuvystavění budovy u kostela v syrském Mosulu, jehož opravu spolufinancovaly Spojené arabské emiráty. Práce na tomto poli však zbývá ještě mnoho – začít připomínat nejen křesťanské, ale také židovské, muslimské, buddhistické, hinduistické a mnohé další mučedníky pro víru. A naučit se vnímat a popisovat konfliktní situace komplexněji – velkou roli kromě víry hrají často důvody ekonomické (boj o zdroje), etnické (znepřátelené skupiny) a politické (některé náboženské skupiny jsou pronásledovány, zatímco jiné, téhož náboženství, avšak loajálnější k vládním kruhům, jsou tolerovány). Speciální kapitolou je mučednictví příznivců jednoho náboženství jinými příznivci téhož náboženství.

Důležité je umět mučednictví zařadit do kontextu všeho lidského utrpení. Soucit a pomoc si totiž zaslouží každé lidské utrpení. Vedle Červené středy si vybavuji jinou akci, která před několika dny proběhla v kostele sv. Pavla v německém Frankfurtu. Jednalo se o multináboženskou modlitbu s připomínkou zemřelých na koronavirus ze všech náboženství. Společně se modlili představitelé celkem osmi náboženských skupin. Připomínka zemřelých je aktem milosrdenství k nim – a také k jejich pozůstalým. Soucit a milosrdenství nás všelidsky propojují přes hranice náboženství.

K tradici křesťanského mučednictví patří modlitba za pronásledovatele. Za své vrahy se modlil Ježíš i Štěpán. Zde si dovolím osobní poznámku: Dlouhou dobu jsem si myslel, že přikázání „milujte své nepřátele“ je specificky křesťanské. Pak jsem však s překvapením zjistil, že v různé podobě je obsahují vlastně všechna náboženství – například kniha World Scripture připomíná citáty k tomuto tématu v náboženských spisech židovství, křesťanství, buddhismu, džinismu, konfucianismu, sikhismu, taoismu a zoroastrismu. Za své předchozí předsudky jsem se poté zastyděl. Prvním stupněm k tomu, přestat kvůli vlastním mučedníkům vyrábět mučedníky z těch druhých, je tedy uvědomění si, že ti druzí nejsou nijak horší než já sám.

Izraelský spisovatel Amos Oz doporučoval ve stati Jak vyléčit fanatika ještě jiný lék – nebrat se tak smrtelně vážně, umět si ze sebe a ze svých „svatých“ pocitů udělat i legraci. Vzorem nám zde mohou být někteří mučedníci, kteří žertovali i v okamžiku své smrti – např. svatý Vavřinec, opékaný na rožni, doporučoval své obrácení, aby byl rovnoměrně opečen, Hus žertoval o svém jménu („husa ještě není upečena“) a usmál se i při pohledu na to, jak pálí jeho knihy.

Červená středa se stává významným elementem, jímž se náboženství prezentuje v jinak sekulární České republice podobně jako například Noc kostelů. Cílem akce je projevit solidaritu s trpícími pro víru na celém světě. Pro tento – přes možnou kritiku nakonec bohulibý – účel ji přeji úspěšný rozvoj do dalších let!

 

Související příspěvky:

Červená středa 2020

Vysoké počty pronásledovaných stoupenců Gülenova hnutí Hizmet v Turecku

Poselství petice proti pronásledování hnutí Fa-lun-kung se dostane do Poslanecké sněmovny

 

Noviny „Epoch Times“ se starají i o čínské křesťany

Další vývoj pronásledování svědků Jehovových v Rusku

Od kolébky do hrobu: pronásledování ahmadíjských muslimů v Pákistánu

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments