Duchovní cesty: Mé seznámení s Dianetikou

V seriálu „Duchovní cesty“ zveřejňujeme osobní příspěvky čtenářů, v nichž sdílejí své důvody a motivace pro zvolenou spirituální praxi. Druhý příběh patří scientoložce Jitce Bechyňové.

Vždycky mě zajímaly věci, jak se říká „mezi nebem a zemí“. Cestovali jsme s kamarádem po závodech a rádi tyto věci rozebírali. Bylo to nekonečné téma a cesty nám tak rychleji utíkaly. Jednou, když jsme se vraceli ze závodů, řekla jsem, že už se těším, až budu mít po státnicích a budu moct číst něco, co mě zajímá a bude mít pro mě přínos do života. A v tu chvíli můj kamarád vytáhl knížku s názvem „Dianetika – Moderní věda o duševním zdraví“ a pozval mě na přednášku o lidské mysli. Vždycky jsem chtěla lidem pomáhat léčit šrámy na duši, a proto jsem také studovala tělesnou výchovu a psychologii na pedagogické fakultě. Ale odpovědi, které jsem hledala, jsem tam nenacházela.

Přednáška o lidské mysli mě natolik zaujala, že jsem se společně s kamarádkou přihlásila na kurz, kde jsme měli možnost nahlédnout „zpátky do minulosti“. Bylo to obrovské dobrodružství s odpovědí na jednu z mých otázek, zda existují minulé životy. Bylo to tajemné, a přitom tak reálné. Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. Chtěla jsem vědět víc. Dozvědět se víc o sobě, víc o lidské mysli, o tom, jak to celé funguje.

A tak mé dobrodružství s Dianetikou začalo. Nastudovala jsem první kurz a zjistila, proč je můj současný život jak na houpačce. Zjistila jsem, že mi zatápí moje spolubydlící, tak jsem se odstěhovala a začalo se mi dařit. Zjistila jsem, že funguje, co se píše v knížkách L. Rona Hubbarda, a dařilo se mi v životě stále víc. Byla jsem jak houba, která nasává informace. Čím víc jsem věděla a čím více problémů se mi díky tomu podařilo vyřešit, tím více jsem chtěla vědět. Na Dianetice se mi líbí, že je o životě. Máš problém – najdeš řešení – uděláš konkrétní kroky – a problém je vyřešen. Je to praktická věda, která jasně říká, že když uděláš toto, bude to mít tento výsledek. A to vždycky. Díky tomu jsem zjistila, že to funguje nejen na mně, ale i na jiných lidech. A tak jsem prostřednictvím Dianetiky začala efektivně pomáhat druhým a dostala tak návody na to, jak řešit šrámy na duši. Našla jsem to, co jsem vždycky hledala. Odpovědi na mé otázky.

Ale potom jsem v místním dianetickém centru narazila na člověka, se kterým jsme si úplně nesedli. To mě na nějaký čas odradilo. Přesto jsem ale stále nakukovala do knížek L. Rona Hubbarda. Na těch informacích bylo něco přitažlivého. Jednoduše podaná pravda, jako by mi autor viděl do duše a psal přímo o mně. O věcech, které jsou tak běžné, že je už ani nevnímáme. Začala jsem díky tomu zjišťovat, proč se lidem dějí věci, které nechtějí. Dávalo mi to smysl a začalo se mi více dařit zvládat každodenní překážky života s větší lehkostí.

Když jsem měla čerstvě po státnicích, přišel za mnou zase ten můj kamarád s dotazem, jestli bych se jako sportovec (atletka na reprezentační úrovni) chtěla zúčastnit celonárodní preventivní akce proti drogám. To mě nadchlo, protože sdílím stejný postoj a myšlenku, kterou tato akce nese, a navíc to bylo spojeno se sportem. To byla pro mě značka ideál a ideální akce na odfrknutí po státnicích. Bylo zároveň dost času opět probírat ty naše věci „mezi nebem a zemí“, a tak mě to k Dianetice přitáhlo zpátky.

L. Ron Hubbard psal ve svých knihách mimo jiné i o tom, co způsobují tělesná zranění a jejich následná léčení a také jsem se dočetla, že se toho dá zbavit a mít opět čisté tělo bez zbytků jedů, léků, anestezie, drog, alkoholu a dalších škodlivin. To mi dávalo jako sportovci obrovský smysl. A tak jsem absolvovala detoxikační program s názvem Purif, abych se mohla dále duševně posouvat.

Paradoxně tento můj kamarád, který mi ukázal Dianetiku a cestu k objevování sebe sama a porozumění životu, mě doprovází celým mým životem. Od dorosteneckých kategorií jsme se potkávali na atletických stadionech a dalších reprezentačních závodech. Když jsem přišla na vysokou školu, už jsme sdíleli stejný stadion, trénovali spolu a dnes jsem hrdá na to, že je mým manželem. Nedávno se nám narodil syn a já jsem šťastná maminka. Díky informacím z knih L. Rona Hubbarda se mi daří zvládat každodenní radosti i starosti mnohem lépe a žít tak mnohem šťastnější život, i ten manželský. Nemusíme se dlouze dohadovat, v knihách jsou odpovědi na všechny naše neshody.

 

Psali jsme v Dingiru:

Dingir 4/2000: Scientologická církev (dostupné online zde)

 

Související příspěvky:

Cesta za modrým pasáčkem krav

Pedagogickým aktivitám scientologického hnutí se u nás daří

Trump vs. scientologie

Čeští scientologové chystají 16. ročník protidrogové akce

Scientologie versus psychiatrie

 

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments