Flag Day – Americký Den vlajky

Flag Day – Americký Den vlajky

Já jsem vlajka. Jsem Vlajka národa narozená 4. července 1776: Deklarace nezávislosti je můj rodný list. Ústava a listina práv zajistily mou budoucnost. Pokrevní linie všech lidí na světě jsou v mých hvězdách a pruzích. Můj národ od svého zrodu nabízel svobodu utlačovaným a těm, kteří touží po svobodě. Existuje pět svobod, kterých si zvlášť vážíme, chráníme je a prosazujeme. Jsou to svoboda od strachu a nedostatku, svoboda tisku, svoboda náboženského vyznání, svoboda projevu a svoboda pohybu lidí a zboží. Jsem obklopena a podporována vlajkami států a území. Pro mnoho lidí jsem mnoho věcí. Zastupuji národ zvaný Spojené státy americké.

-projev kongresmana Freda Schwengela dne 4. února 1988

 

Betsy Rossová představuje Washingtonovi první návrh americké vlajky, obraz Edwarda Percyho Morana.

Příběh americké vlajky je skoro stejně dlouhý jako příběh Ameriky samotné. Oficiální tříbarevná vlajka poprvé zavlála 14. června 1777 (i když v jiné podobě). Na oslavu americké vlajky je 14. červen znám jako Den vlajky. Přestože je den slaven v menším měřítku než jiné vlastenecké svátky, jako je Den obětí války a Den nezávislosti, má svou bohatou historii.

První oslava narozenin vlajky USA se konala v roce 1877 (sto let od jejího prvního odhalení), nicméně počátek Dne vlajky jakožto národního dne nastal až v roce 1916 (o téměř 150 let a více než 20 návrhů na ustanovení svátku ve Spojených státech později). 14. června toho roku se výročí odhalení vlajky z roku 1777 stalo celonárodně sledovanou událostí vyhlášením prezidenta Woodrowa Wilsona. Událost však nebyla ustanovena jako Den národní vlajky až do 3. srpna 1949, kdy Kongres určil datum 14. června jako den, kdy si budou Američané každoročně svátek připomínat.

Ještě předtím, než získal národní uznání, byl Den vlajky slaven řadou vlasteneckých občanů. Bernard Cigrand, učitel ve Wisconsinu, zubař a reportér, je někdy považován za „otce Dne vlajky“. V roce 1885 – když bylo Cigrandovi 19 let (a vlajka obsahovala jen 38 hvězd), instruoval mladý učitel své studenty v okrese Ozaukee, aby napsali eseje s názvem „Co pro mě znamená americká vlajka?“. V následujících letech napsal Cigrand několik novinových článků a knih obhajujících vytvoření svátku, včetně veřejného návrhu v novinách Chicago Argus v roce 1886.

Cigrand zemřel 17 let před schválením statutu dne vlajky Kongresem, ale Nadace národního dne vlajky Ozaukee County ctí jeho dědictví každý červen. A 14. června 2004 přijal Kongres další rozhodnutí, které oficiálně uznalo, že Den vlajky vznikl právě v tomto okrese.

Původní americká vlajka obsahovala tzv. Union Jack, který symbolizuje mateřské země původních kolonií Anglii a Skotsko.

Jen o několik let později vedlo úsilí dalšího učitele, George Balche, k formálnímu dodržování Dne vlajky dne 14. června školskou radou státu New York. V následujících letech začalo každoroční připomínání dne dodržovat až 36 státních a místních samospráv. Po více než 30 let zůstal tento den státním a místním svátkem. O propagaci Dne vlajky se na konci 18. století zasloužili také další lidé: William T. Kerr, rodák z Pittsburghu a zakladatel asociace Flag Day v západní Pensylvánii, Elizabeth Duane Gillespieová, příbuzná Benjamina Franklina, která žádala o vyvěšení vlajky na všech veřejných budovách v Americe, a George Bolch, ředitel školy v New Yorku, jehož škola oslavila Den vlajky v roce 1889.

Hvězdy a pruhy vznikly na základě rozhodnutí, které přijal námořní výbor druhého kontinentálního kongresu ve Filadelfii 14. června 1777. Rozhodnutí znělo: „Rozhodnuto, že vlajkou Spojených států bude třináct pruhů, střídavě červená a bílá; aby v unii bylo třináct hvězd bílých v modrém poli a představujících nové souhvězdí. “

Dnešní vlajka prošla od modelu z roku 1777 řadou úprav – přesněji šestadvaceti úpravami. Původní, někdy přezdívaná The Betsy Ross[1] – i když jen málo badatelů věří tomu, že první vlajku vytvořila právě Rossová – zobrazovala třináct hvězd a třináct pruhů, přičemž hvězdy byly uspořádány do kruhu.

V současné době je Kongresem stanoveno, že když se k národu připojí nový stát, tak bude k vlajce následující Den nezávislosti přidána nová hvězda v proporcionálním designu. Počet pruhů však zůstává stejný. Je jich třináct, aby představovaly třináct zakládajících kolonií. Nestátní americké jurisdikce, jako je Portoriko, nejsou ve vlajce zastoupeny.

Současná vlajka USA se třinácti bílými a červenými pruhy a padesáti hvězdami.

Na rozdíl od vlajky Spojeného království, často nazývané Union Jack, která se skládá z překrývajících se křížů sv. Jiří, sv. Ondřeje a sv. Patrika, americká vlajka implicitně nevzdává hold žádné osobě ani náboženství. Význam vlajky byl pro Američany ale natolik zásadní, že se mnoho náboženských organizací a jednotlivců snažilo kooptovat význam vlajky, aby v očích všech občanů dosáhlo neoddělitelného spojení mezi duchem a významem vlajky a konkrétními náboženskými představami, které považují za důležité. Tato kampaň za „uchvácení vlajky“ pod heslem „Jeden národ pod Bohem“ tvoří významnou část amerických dějin.

První národní vlajka Spojených států přijatá v roce 1775 se záměrně rozhodla začlenit do svého designu a barev dva koncepty. Barvy – červená a bílá nebo červená, bílá a modrá – byly tradiční barvy Anglie a Skotska, a tedy i britských amerických kolonií. Union Jack spojoval Američany s mateřskou zemí a symbolizoval postavení kolonistů před Deklarací nezávislosti jako britské subjekty sjednocené v požadavku respektu panovníka a jeho práva. V této souvislosti neměly její kříže samy o sobě náboženský význam, ale byly symbolem státu a koruny.

Přijetí hvězd a pruhů v roce 1777 poskytlo Američanům příležitost vyjádřit vojenské, politické, náboženské a etnické charakteristiky nové republiky. Místo toho se zvolený design soustředil jen na ústavní strukturu země tím, že symbolizoval třináct států (jak byly kolonie přejmenovány), sjednocených v konfederaci jako svobodné a rovnocenné jednotky. Výrazná národní barva, modrá, tvořila pozadí části vlajky, která nahradila Union Jack. Třináct hvězd „představujících nové souhvězdí“ odkazovalo na stejné jednotky již symbolizované pruhy. Teprve v roce 1818 byl zaveden současný vzor vlajky – s pruhy představujícími původní kolonie a hvězdami představujícími všechny současné státy. Zatímco prstenec hvězd byl mimo jiné dlouho mariánským symbolem, v prvních hvězdách a pruzích jasně odkazoval na světský odkaz třinácti států. Jak zdůraznil historik John Henry Preble[2], „třináct křížů by šokovalo tu části lidí, která se na kříž dívala jako na znak papežského modlářství.“

Pamětní pohlednice oslav Dne vlajky z roku 1918. Berryman Political Cartoon Collection, 14/06/1918, The U.S. National Archives.

Symbolický význam vlajky byl však poodhalen až v roce 1782, kdy byla vytvořena pečeť Spojených států. Při odhalení pečeti řekl Charles Thompson, tajemník kontinentálního kongresu a hlavní designér pečeti, že bílá znamená čistotu a nevinnost, červená znamená odolnost a chrabrost a modrá znamená ostražitost, vytrvalost a spravedlnost. Jiní nabízejí své vlastní interpretace, přičemž běžné jsou ty, že červená symbolizuje krev padlých či že pruhy napodobují sluneční paprsky. Bez ohledu na interpretaci může symbolická povaha designu americké vlajky odrážet individualistické základy země.

Dnes je Den vlajky oslavován zejména přehlídkami, esejistickými soutěžemi, ceremoniemi a pikniky, jež pořádají skupiny veteránů, školy a spolky, jako je Nadace národního dne vlajky, jejichž cílem je zachovávat tradice, historii, hrdost a úctu k symbolu svého národa.

 

Pozn.:

[1] Podle Elizabeth Griscom Rossové, která měla vytvořit původní vlajku

[2] Americký námořní důstojník, spisovatel a historik, zaměřující se na  historii americké vlajky, žil v letech 1816–1885.

 

Náhledový obrázek: Výřez z pamětní pohlednice oslav Dne vlajky z roku 1918. Berryman Political Cartoon Collection, 14/06/1918, The U.S. National Archives.

 

 

Psali jsme v Dingiru:

téma Náboženství ve Spojených státechDingir 9 (2), 2006, text zde.

 

 

Související příspěvky:

Národní den modlitby – Kontroverzní výzva k jednotě

Jak se v USA žije osobám bez vyznání?

Unikátní výzkum: Jak dlouho a o čem se káže v amerických kostelích?

Heslo „Bohu důvěřujeme“ na budovách amerických škol

 

 



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments