Dnes si připomínáme kulaté výročí narození spisovatele sci-fi, laického terapeuta, vizionáře, hudebníka, námořního admirála, fotografa, filosofa, pedagoga, bojovníka proti drogám, antropologa, filmového režiséra, filantropa, malíře, pilota, zahradníka a ovšem vyhlášeného náboženského avanturisty a iniciátora množství kontroverzí, Lafayette Ronalda Hubbarda.
Dětství a jinošství
Muž, jehož proklamovaná šíře zájmů překonává i odvážnější apokryfní legendy o J. da Cimrmanovi, se narodil 13. března 1911 v Tildenu v americkém státě Nebraska v rodině pedagožky a bývalého vojáka US NAVY. Jeho otec se vrátil k armádě během první světové války a sloužil na základně na ostrově Guam.[1] Díky tomu prý Hubbard procestoval část Asie i Afriky a setkával se s místními šamany, čaroději, lamy a jinými inspirativními osobnostmi. Jako malý chlapec se též prý v Montaně, kde v té době rodina žila, spřátelil s indiány kmene Černonožců (Blackfoot), kteří jej naučili mnohým svým tajemstvím.[2] Jak ale upozorňuje britský religionista George D. Chryssides, přesvědčivé důkazy o událostech Hubbardova mládí lze nalézt jen velmi obtížně.[3]
Po návratu do Spojených států se Hubbard zapsal k univerzitnímu studiu na The George Washington University, zdá se ale, že je nedokončil, byť se později sám prokazoval tím, že studoval jadernou fyziku i psychologii. Od 30. let se pak živil psaním průměrných sci-fi příběhů. Když vypukla druhá světová válka, byl též rekrutován do amerického námořnictva. Ani zde však není jisté, zda se kdy zapojil do nějaké skutečné válečné mise.[4]
Badatel lidských duší
Po válce, roku 1950 publikoval Hubbard knihu, která zahájila jeho zcela novou životní dráhu a udělala z něj duchovního gurua nového typu: Dianetika – moderní věda o duševním zdraví. V ní představil svou zvláštní psychologickou teorii. Její přesné kontury zde nemusíme připomínat, existuje o nich hojnost religionistické literatury, na kterou čtenáře odkazujeme (tématu scientologie, vzešlé z dianetiky, bylo věnováno též číslo časopisu Dingir 4/2000).
Hubbardova psychologická a terapeutická metoda se ve zkratce opírá o přesvědčení, že lidský život je do značné míry determinován předchozími traumatizujícími zkušenostmi, které může terapeut – auditor – v průběhu postupných sezení pomocí metody auditingu pomoci klientovi odhalit a očistit se od nich. Sama teze není nikterak převratná, hubbardovským terapeutům bývá ovšem, přinejmenším, vyčítáno, že pro podobnou práci nemají ve skutečnosti potřebnou kvalifikaci, a mohou tudíž klientovi způsobit i značné škody (např. prací s falešnou pamětí, vyvoláním iluzorních vzpomínek na situace, které se nikdy nestaly).[5] Hubbard se své poznatky a metody snažil nabídnout dokonce i Americké psychologické asociaci, byl ovšem vcelku rezolutně odmítnut.[6]
„Založte si náboženství…“
Od prosté terapeutické techniky, kterou se snažil zapůsobit na akademické i laické publikum, se Hubbard postupně vydal na cestu náboženství. Jeho nová Scientologická církev, kterou založil koncem roku 1953, se velmi rychle stala pro mnohé synonymem záludné sekty a vystupuje takto jako určitý archetyp i v rozmanitých popkulturních kontextech (můžeme si vzpomenout na některé rysy americké diskuse o scientologii v epizodě The Joy of Sect seriálu Simpsonovi, či na píseň A Token of My Extreme od Franka Zappy). Na druhé straně se církev pyšní celou řadou popkulturních hvězd ve svých řadách (nejčastěji jsou jmenováni John Travolta a Tom Cruise, krom toho můžeme namátkou jmenovat i Kristie Alley, Priscillu Presleyovou či Chicka Coreu), což její zajímavost pro média a kulturu ještě zvyšuje.
Často kritizovaný je komerční rámec tohoto společenství. Již dianetická terapie byla pro Hubbarda zdrojem nemalých příjmů a kritici, kteří zpochybňují reálnost náboženského rozměru Hubbardovy nauky a praxe, tvrdí, že Scientologická církev je toliko mezinárodní obchodní korporace, která používá církevní registrace jen kvůli daňovému zvýhodnění.[7] Nedá se ovšem říci, že by sám Hubbard svým okázalým životním stylem a sebeprezentací tyto výhrady nějak zřetelně tlumil. Ostatně, právě o něm koluje v mnoha parafrázích, že již jako spisovatel vědeckofantastické literatury měl prohlásit: „Chce-li člověk opravdu vydělat milion dolarů, nejlepší způsob je založit vlastní náboženství.“[8]
Poznámky:
[1] R. Miller: Bare-faced Messiah: The True Story of L. Ron Hubbard, London: Joseph, 1987, s. 19.
[2] L. Ron Hubbard: A Profile, Kodaň: New Era Publications, 2012, s. 20.
[3] G. D. Chryssides: Scientologická církev, in: Ch. Partridge (ed.): Encyklopedie nových náboženství, Praha: Knižní klub, 2006, s. 378.
[4] Srov. D. E. Cowan, D. G. Bromley: Sekty a nová náboženství, Praha: Grada, 2013, s. 32.
[5] Srov. např. Z. Vojtíšek: Encyklopedie náboženských směrů v České republice, Praha: Portál, 2004, s. 260.
[6] Srov. D. E. Cowan, D. G. Bromley: Sekty a nová náboženství…, s. 33.
[7] Typicky např. S. A. Kent: Scientology – Is that a Religion?, Marburg Journal of Religion 4 (1999) 2; S. A. Kent: The Creation of “Religious” Scientology, Religious Studies and Theology 18 (1999) 2, s. 97–126; B. Beit-Hallahmi: Scientology: Religion or Racket?, Marburg Journal of Religion 8 (2003) 1; srov. též D. E. Cowan, D. G. Bromley: Sekty a nová náboženství…, s. 46.
[8] R. Miller: Bare-faced Messiah…, s. 148.
Psali jsme v Dingiru:
téma „Scientologická církev“, Dingir 3 (4), 2000, plný text čísla: zde.
Související články:
Scientologická výstava bojuje proti psychiatrii.
Scientologie versus psychiatrie.
Pedagogickým aktivitám scientologického hnutí se u nás daří.