Dalajlama se objevuje v americkém rozpočtovém zákoně

Dalajlama se objevuje v americkém rozpočtovém zákoně

Opakovaně jsme se v Náboženském infoservisu věnovali čínským snahám ovládnout Tibet také z hlediska náboženského. Postoje k otázce politické i kulturní autonomie Tibetu hýbou také mezinárodními vztahy. Nyní se tato otázka promítla do americké rozpočtové legislativy. Stalo se tak kvůli legislativní nouzi způsobené pandemií koronaviru, která by neumožnila zákon projednávat samostatně. V návrhu zákona, který nyní čeká na podpis ještě stále úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, se objevuje oddíl nazvaný Zákon o politice a podpoře v záležitostech Tibetu (Tibetan Policy and Support Act – zkr. TPSA).

Zákon je výsledkem dlouhého vývoje amerických postojů k otázce Tibetu a zaměřuje se na zachování jeho kulturní a politické svébytnosti. V tom hraje roli také otázka náboženská. Konkrétně se zde hovoří o nezpochybnitelné úloze dalajlamy (a dalších náboženských vůdců) i tradice rozpoznávání jeho nových vtělení. Podle zmíněného zákona by mohlo být možné Čínu za zasahování do těchto záležitostí sankcionovat.

K tomu jsou naprosto konkrétní důvody, a sice, že současná 14. inkarnace dalajlamy Tändzin Gjamccho, který by podle tibetské tradice měl být také politickým vůdcem, žije už od roku 1959 v indickém exilu. Roku 2011 se tohoto nároku oficiálně vzdal a zhruba před rokem se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že je možná poslední vědomý převtělenec této tradice (více zde). Vedly ho k tomu pravděpodobně právě čínské snahy o ovládnutí tibetské školy gelug a náznaky, že by příštího dalajlamu namísto tradičního způsobu už mohla vybírat čínská vláda. Druhý nejdůležitější převtělenec tradice gelug, jemuž náleží titul pančhenlama, byl již před více než 25 lety unesen (více zde) a na jeho místo byl čínskými úřady dosazen jiný chlapec. Podobné čínské zásahy probíhají i na místní úrovni v jednotlivých chrámových centrech, kdy jsou na vysoké chrámové posty dosazováni mniši a mnišky pověření čínskou vládou, aby kontrolovali situaci.

Demonstrativní je v této věci případ unikátní chrámové komunity Larung Gar, o níž jsme psali zde. Opakovaná demolice tohoto města je ospravedlňována budováním infrastruktury pro rozkvět turismu. Podobná argumentace o prospěšnosti nejrůznějších destruktivních kroků se objevuje i na ekologické úrovni. Čína v posledních letech provedla poměrně drastické zásahy do životního prostředí v Tibetu (např. omezila toky některých důležitých tibetských řek). Argumentuje snahou o zemědělský rozvoj Tibetu. I na tyto zásahy se připravovaný americký zákon o Tibetu vztahuje.

Konkrétními důsledky za porušování oblastí tibetské svébytnosti jmenovaných v zákoně může být zejména diplomatický bojkot Číny. TPSA například ukládá americkému ministerstvu zahraničí zakázat Číně otevírání nových konzulátů ve Spojených státech, dokud nebude zřízen americký konzulát v tibetské metropoli Lhasa. Také je zde stanoveno, že USA odmítnou uznat nástupce současného dalajlamy, pokud bude jeho rozpoznání řízeno čínskou vládou.

 

Náhledový obrázek: Palác Potala v hlavním tibetském městě Lhase byl tradičně sídlem dalajlamy. (Pixabay).

 

Psali jsme v Dingiru:

Téma Dingiru 4/2004: Tibetský buddhismus (plný text čísla zde)

Téma Dingiru 3/2020: Tibet v české společnosti (obsah a vybrané texty zde)

Rozhovor se Zuzanou Ondomišiovou: To poslední, co si Čína nepodmanila.

 

Související příspěvky:

Před 25 lety zmizel pančhenlama.

Dalajlama zpochybnil instituci vědomě převtělených lamů.

Larung Gar: demolice buddhistického kláštera pod záminkou hospodářského růstu.

Jak buddhisté zvládají koronavirus.

 



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments