Podobně jako v křesťanství i v judaismu je téměř každý svátek spojen kromě jiného i s typickou písní. Právě probíhající židovský svátek Chanuka je neodmyslitelně spojen s písní Maoz cúr ješúatí (Hrade nedobytný mé spásy).
Je to po mnohých stránkách pozoruhodná píseň. A pro svátky Chanuka je tak charakteristická jako pro naše Vánoce píseň Narodil se Kristus Pán. Prakticky ve všech směrech judaismu je zpívána při zapalování chanukových svíček a i jindy při tomto svátku.
Na autora textu této písně můžeme usuzovat pouze podle prvního písmene v každé z prvních pěti slok. Tato písmena totiž dávají jméno Mordechaj. Takové zašifrování jména autora bylo v židovské poezii vcelku běžné. O kterého ze známých autorů jménem Mordechaj či jiného Mordechaje se jedná, je předmětem mnohých studií. Avšak nezdá se, že by bylo možné zvolit jedno z navržených jmen s dostatečnou dávkou pravděpodobnosti.
I názory na datování se velice různí – počínaje od 12. století snad až do století patnáctého.
Samotný text po úvodním vyznání, které je snad narážkou na výrok z proroka Izajáše (17,10) připomíná v prvních pěti slokách významné události židovských dějin – vyvedení z Egypta, záchranu z babylonského zajetí, události knihy Ester a zázrak spojovaný se svátkem Chanuka. Nejzajímavější je však poslední, šestá sloka, která je plná (ostatně jako celý text) tajemných náznaků a slovních hříček.
Kuriozitou této šesté sloky je i to, že v mnohých dvojjazyčných modlitebních knihách je tato sloka uváděna pouze v hebrejském originále – překlad je uveden jen u prvních pěti slok. Důvod bude jasný, když se podíváme na několik průhledných narážek v tomto textu: Úvodní slova šesté sloky, často překládaná jako „Vztáhni svoji svatou paži a přibliž konec spasení“ v tomto pochopení nedávají přesvědčivý význam. Když si ovšem uvědomíme, že hebrejsky spasení se řekne „ješúa“, což je úplně stejné jako jméno Ježíš v hebrejštině, tak začíná být dvojsmysl zcela jasný.
Zvláště, když text šesté sloky pokračuje: „Pomsti krvavou pomstou národ svévolníků…“ a končí slovy: „Odstraň Ryšavce ve stínu modly a dej nám sedm pastýřů.“ Ryšavec se zdá být jasným odkazem na Řím, protože v židovské tradici byli obyvatelé Říma jako centra katolické církve, považováni za potomky Ezaua, o kterém je použito v biblické knize Genesis 25,25 totéž slovo (admoní – ryšavý).
Hebrejské slovo „calmón“ překládané v této písni většinou jako modla, je výrazem používaným ve středověké hebrejštině běžně pro křesťanský symbol kříže. Sedm pastýřů je obraz vycházející z proroctví Micheáše 5,4: mají to být ochránci Izraele, kteří ho zachrání před jeho nepřáteli.
Mnoho dalších slovních hříček a narážek by bylo těžké vysvětlit bez obšírného výkladu o hebrejštině a středověké židovské literatuře. Nicméně je jistě už z těchto několika poznámek jasné, proč byly rozpaky nad touto písní a proč se až do 19. století směla zpívat pouze v soukromí domácností. Také je jasné, proč její vznik mnoho badatelů datuje do doby, kdy byli Židé masově vyvražďováni za křižáckých válek. (Samozřejmě existuje i řada pokusů tyto narážky odvysvětlit a text překládat zcela odlišně.)
I běžný nápěv této populární písně na sebe váže řadu zajímavostí. Každý, kdo ho poprvé slyší, je zaražen tím, že nezní vůbec „židovsky“ (viz např. zde). Starší badatelé také vznik tohoto nápěvu datovali do Německa šestnáctého století, do doby reformace. Skutečně je pravda, že známá Lutherova píseň Nun freut euch, lieben Christen gmein z roku 1523 (viz např. zde nebo zde) nápadně připomíná nápěv písně Maoz cúr. (Viz též notový zápis písně Maoz_cúr.) Jiní badatelé odkazují na předreformační české kancionály, v kterých se nachází píseň Patrem omnipotentem s podobným nápěvem. Ještě jiní badatelé, kteří se snaží zachránit židovský původ nápěvu, vysvětlují, že tento má původ u českých židů, od kterých se přes české kancionály dostal k Lutherovi, který ho upravil a přetextoval. I toto spojení s velkým antisemitou Lutherem je kuriozitou této nesmírně populární písně.
Náhledový obrázek: Zápis Lutherovy písně ze starého kancionálu.
Související příspěvky:
Chanuka 5781 – svátek naděje a zázraku.
Chanuka – oslava osvobození v rodinném kruhu.