Vikram Samvat[1] je kalendář, jehož původ sahá, dle tradice, až do roku 57 př. n. l. Začíná tedy půl století před gregoriánským kalendářem a pracuje na cyklu kalendáře indického. Systém Vikram Samvat používá několik komunit na indickém subkontinentu, zejména hinduistická, buddhistická a sikhská. Užívá se také v Nepálu, ale hlavně ve státě Gudžarát v západní Indii a je založen na siderických letech a lunárních měsících[2]. I když je tento systém podobný gregoriánskému kalendáři, má svá výrazná specifika. Předně kalendář Vikram Samvat neupravuje nesoulad mezi dvanácti lunárními cykly přidáním dnů do lunárního měsíce, jako to dělá gregoriánský kalendář. Místo toho přidává každé tři roky, a k tomu jednou za devatenáct let do kalendáře další měsíc, aby tak nebyly nutné žádné změny v měsíci lunárním. Jedná se tedy o lunisolární kalendář. V takovémto roce je dvanáct měsíců, přičemž každý měsíc se skládá ze dvou polovin dohromady se třiceti lunárními dny, které se nazývají tithis. Třináctý měsíc se nazývá adhik más. Lze jej vidět také v židovském a čínském kalendářním systému, ale používali jej i raní stoupenci buddhismu.
V roce 2020 připadá první den nového roku Vikram Samvat na pondělí 16. listopadu, kdy se začne psát rok 2077. Tento den je regionálním státním svátkem ve státě Gudžarát, kde se obvykle slaví den po svátku Díválí. V hinduistickém kalendáři tento den připadá na první den v měsíci kártik[3], kdy je novolouní. Pro zbytek Indie je běžným novým rokem začátek měsíce čaitra, což je podle gregoriánského kalendáře přibližně měsíc duben.
Původ svátku
Dle tradice žil ve 12. st. n. l. král Čálukja. Ten byl se svým předsedou vlády a džinistickým mudrcem Hemačandrou fascinován slávou Udždžajnu, hlavního města království Avanti, které bylo kdysi považováno za hlavní centrum učenosti. Za vojenské úspěchy a záštitu nad vědou a uměním uctívali někdejšího legendárního krále města Vikramáditja z Udždžajnu. Ten měl vládnout přibližně na přelomu letopočtů a v roce 57 př. n. l. ustanovit tento kalendářní systém.
Když Čálukja porazil v roce 1137 krále říše Avanti[4] jménem Jašovarmana, přinesl s sebou knihy z Udždžajnu, které tvořily základ růstu strojírenství, zavlažování, stavebnictví, umění a literatury. Stejně tak je údajně na textech přivezených z Udždžajnu založena gudžarátská gramatika.
Čálukja, který byl horlivým příznivcem Vikramáditji, udělal v Gudžarátu z Vikram Samvat módu, jež se udržela do dnešních dní. Existence krále Vikramáditji však nenachází oporu v žádných historických pramenech. Starověké dějiny hovoří o civilizaci v údolí řeky Indu následované republikami severní Indie, buddhismem, džinismem a Maurjovskou dynastií vládnoucí přibližně do roku 185 př. n. l., poté máme historické zmínky až ze 4. st. n. l., které se týkají Guptovské říše. Z období přelomu letopočtu průkazných materiálů není mnoho.
Současnost
Oslava nového roku Vikram Samvat je mezi místními obyvateli známá jako Bestu Varas. V celém státě se slaví s velkou radostí a nadšením. Podle hindského kalendáře připadá na pratipádu[5] měsíce kártik. Jelikož se jedná o první měsíc podle gudžarátského kalendáře, znamená to také začátek nového fiskálního roku. Obchodníci a podnikatelé uzavírají účetní knihy z minulého roku a začínají psát nové, což se v gudžarátské kultuře nazývá Čopda púdža[6]. V kancelářích a skladech s registry obchodních transakcí je uctívána bohyně Lakšmí, aby dala obchodníkům požehnání pro nový finanční rok. Celý den je považován za šťastný, proto neexistuje žádný konkrétní čas, kdy by se měli lidé modlit a provádět rituály.
Během gudžarátské oslavy nového roku si lidé oblékají nové oblečení, navštěvují chrámy a vyměňují si pozdravy s rodinou a přáteli. V tento den se snaží zapomenout na minulost, překonat všechna nedorozumění a pokusit se o nový začátek. Konají se oslavy plné ohňostrojů, lidé osvětlují a zdobí své domy. Zvláště oblíbené jsou barevné vzory rangoli vyráběné z barevné rýže či okvětních lístků rostlin. Gudžarátský nový rok je i začátkem nových a plodných podniků, které mohou nastat v osobních i profesionálních vztazích.
Poznámky:
[1] Doslova „Kalendář Vikrama“ – Vikramáditja byl legendární panovník, viz dále v textu.
[2] Siderický rok je doba oběhu Země kolem Slunce a je roven 365,25636042 středních solárních dnů. Lunární měsíc tvoří 29,530588 dne.
[3] Osmý měsíc v kalendáři.
[4] Zhruba dnešní oblast Malwa.
[5] První den lunárního měsíce.
[6] Volně přeloženo jako pocta knize nebo rituál knihy.
Doporučená literatura:
Fuller, Christopher John. 2004. The Camphor Flame: Popular Hinduism and Society in India. Princeton University Press.
Indian Calendric System SK Chatterjee. [online 11_12_2020].
Náhledová fotografie:
Král Vikramáditja, Idealizovaná podoba, autor: David Nehal, 2017.
Související příspěvky:
Navarátrí – devět nocí bohyně.