Svátek Navarátrí je devítidenní festival oslavující dle indických tradic matku – bohyni. Durga[1] je válečnická podoba bohyně Parvátí, manželky boha Šivy[2]. Ta na sebe vzala podobu Durgy proto, aby zabila démona Mahišu[3]. Je proto považována za mateřskou ochránkyni, jež bojuje proti zlým silám. V tento svátek je uctíváno devět aspektů Durgy, tzv. Nava Durga, každá v samostatný den. Svátek kulminuje oslavou Vidžaja Dašami[4], vítězství dobra nad zlem, která se koná desátý den.
V rámci indického roku se objevují čtyři různé slavnosti Navarátrí, nicméně Šarada[5] Navarátrí je z nich nejoblíbenější. Svátek začíná o novoluní v lunárním měsíci trvajícím od poloviny září přibližně do tří čtvrtin října. Letos se bude odehrávat 17. – 25. října. Po celé Indii se slaví různými způsoby, nejpozoruhodnější a nejznámější oslavy Navarátrí jsou v západní Indii, po celém státě Gudžarát a v Bombaji. V Západním Bengálsku a státě Uríša je Navarátrí oslavováno jako Durga Púdža. V Gudžarátu se po devět nocí tančí tradiční tance známé jako garba či dandija rás. První den svátku se do domovů přinese hliněný hrnec garba a vyzdobí se. Je považován za zdroj života na zemi a je v něm udržována malá svíčka, dija. Okolo pak tančí pestrobarevně odění tanečníci v soustředných kruzích a drží při nich dandije, bohatě dekorované hůlky.
V Bombaji můžeme nalézt moderní úpravy těchto tanců, jež se z ulic a chrámů dostávají do tanečních klubů a stadionů. Tradiční melodie se zde míchají s moderními hudebními žánry a vytváří tak fúzi, která je atraktivní i pro mladší generaci.
V Novém Dillí je součástí oslav také Ramlíla, pálení sochy démona Rávany. Podle Rámajány[6] prosil na začátku Navarátrí Pán Ráma[7] bohyni Durgu, aby mu dala sílu Rávanu zabít. Osmý den tuto sílu získal a desátý den démona porazil.
V jižní Indii (Taminádu, Karnátace a Ándhra Pradéši) je Navarátrí známé jako Golu a je oslavováno vystavováním panenek. Panenky jsou symbolem ženské síly. Ty se umisťují na ozdobených schodech (obvykle na třetím, pátém, sedmém, devátém či jedenáctém). Během svátku se ženy navzájem navštěvují a vyměňují si sladkosti.
V průběhu devíti dnů je Matka bohyně uctívána ve svých různých podobách. Rituály se konají ráno a jsou doprovázeny půstem. Večery jsou určeny k hodování a tanci. Každý den je s oslavami spojen jiný rituál. Navíc, převážně ve státech Gudžarát a Maháráštra, je zvykem nosit každý den jinou barvu šatů.
Pro letošek však budou oslavy festivalu Navarátrí omezeny kvůli pandemii COVID-19. Kvůli omezením veřejných shromáždění nebudou žádné taneční akce veřejně přístupné, pouze některé se budou vysílat v médiích.
Poznámky:
[1] Doslovně „nepřemožitelná“, „těžko přístupná“.
[2] Ničitele či měnitele světa.
[3] Tento démon, který byl znám jako neporazitelný obr, hrozil zničením světa lidí a bohů.
[4] Doslova „desátý den vítězství“.
[5] „Podzimní“.
[6] V překladu „Příběh života Rámova“ či „Putování Rámovo“ je starověký indický epos. Tvoří důležitou část hinduistického kánonu smrti, společně s Mahábháratou je jedním z nejvýznamnějších děl indické epické literatury.
[7] Ráma byl král podle legend fyzicky přítomný na tomto světě, jehož existenci popisuje jeden z nejstarších indických eposů. Ráma je jednou z nejpopulárnějších osob višnuismu a podle tradice je sedmým sestoupením (z deseti nejznámějších) boha Višnua.
Náhledová fotografie: Dandija rás, Leeds, Anglie, Donald Judge, 2014.
Doporučená literatura:
Amazzone, Laura (2012). Goddess Durga and Sacred Female Power. University Press of America.
Constance Jones; James D. Ryan (2006). Encyclopedia of Hinduism. Infobase Publishing. ISBN 978-0-8160-7564-5.
Lynn Foulston; Stuart Abbott (2009). Hindu Goddesses: Beliefs and Practices. Sussex Academic Press. ISBN 978-1-902210-43-8.
Související příspěvky:
správný přepis: Durgá, Šaradá, Urísa, garbha, dandíja