Náboženství v amerických prezidentských volbách

Náboženství v amerických prezidentských volbách

Pro pravidelné čtenáře Dingiru a Náboženského infoservisu není žádným překvapením, že v amerických prezidentských volbách, jejichž výsledky minulý týden s napětím sledovali lidé na všech kontinentech, hraje velmi významnou roli i religiozita voličů. Na podrobnější analýzu „náboženského hlasu“ je jistě ještě čas, ale již nyní jsou k dispozici výsledky průzkumů, které naznačují, že přes všechna překvapení souboje mezi D. Trumpem a J. Bidenem, nedošlo oproti roku 2016 mezi religiózně jasně definovanými skupinami voličů prakticky k žádným výrazným posunům. Bílí evangelikálové i nadále zůstali největší skupinou podporující republikánského kandidáta, stále rostoucí skupina lidí bez náboženského vyznání naopak jednou z nejsilnější opor demokratů. Podle dat, která má k dispozici agentura Associated Press (AP VoteCast) volilo Trumpa opět 82 % těch, kteří se řadí do kategorie bělošských evangelikálů. Podle průzkumu National Election Pool (NEP), který využívá CNN, NBC News a některé další televizní stanice a deníky, došlo k mírnému poklesu (76 %). Naopak podle průzkumu, který si zadala Faith & Freedom Coalition, evangelikálové volili republikánského kandidáta více než kdykoliv předtím (87 %). Zakladatel této konzervativní křesťanské organizace Ralph Reed to vysvětluje tím, že konzervativní protestanté se letos rozhodovali především podle postoje obou kandidátů k potratům, jejichž provádění může omezit Nejvyšší soud USA, Trumpem výrazně doplněný o konzervativní soudce.

 

Obr. I data Public Religion Research Institute ukazují, že zatímco pro jiné naboženské skupiny byly tématem letošních voleb epidemie koronaviru nebo dostupnost zdravotní péče, nezaměstnanost apod., pro bílé evangelikály to byly především potraty. (Zdroj: zde.)

Katolíci, kteří jsou v otázce legality interrupcí rozděleni přibližně na stejně velké skupiny, volili rovněž rovnoměrně podobně jako před čtyřmi lety. Podle AP VoteCast volilo Trumpa 47 % z nich, podle NEP rovných 50 %. A to přes to, že Joe Biden je teprve druhým americkým prezidentem, který se hlásí ke katolické církvi. (Prvním byl J. F. Kennedy, kterému v roce 1960 dalo hlas asi 80 % amerických katolíků.)

VoteCast dále ukazuje, že Bidena volilo 68 % Židů (avšak GBAO Strategies uvádí 77 %) a 64 % muslimů. Lidé, kteří se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání, volili většinou Bidena (72 %).

Opět se také ukázalo, že čím častěji kdo navštěvuje bohoslužby, tím spíše volí republikány. Data AP VoteCast ukazují, že z těch, kteří tak činí alespoň jedenkrát týdně, volilo nyní Donalda Trumpa 61 %, z těch co jedenkrát do měsíce, 54 procent.

Podle RNS (zde) a CP (zde) s přihlédnutím k dalším zdrojům.

Související příspěvky:

Nejevangelikálnější Bílý dům v historii.

Kdo je evangelikál v éře Donalda Trumpa?.

Náboženství Kamaly Harrisové.

Biden pro věřící, věřící pro Bidena.

V zápase o Trumpovo prezidentství hraje náboženství stále významnější a stále více rozdělující roli.

 

 

 

 

 

 



Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments