Fotografie do rubriky Náboženství na cestách zaslal v reakci na středeční požár karpatského kostelíku sv. Archanděla Michaela v Praze čtenář Zdeněk Seeman.
Pravoslavný chrám sv. Archanděla Michaela v zahradě Kinských ve středu odpoledne zničil požár. Z dřevěného kostelíku zůstala pouze ohořelá trámová konstrukce. Šindelová střecha i vrchol nejvyšší ze tří věží se zřítily do vnitřního prostoru chrámu. Na vině podle všeho nebyla technická závada, kterou vyšetřovatelé již vyloučili a požár podle všeho nevznikl ani úmyslně. Vyšetřovatelé nyní pracují s verzí, že příčinou požáru byla neopatrnost osob, které se v blízkosti objektu ve středu odpoledne pohybovaly.
Okamžitě poté, co se prostřednictvím sociálních sítí roznesla zpráva o ničivém požáru, iniciovala pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková vznik veřejné sbírky na opravu této památky. Pokud sbírku schválí ministerstvo vnitra, zveřejní Praha číslo transparentního účtu, na který bude možné přispívat. Ve čtvrtek 29. října už probíhala také jednání o výši příspěvku Hlavního města Prahy, které jako vlastník objektu i tak ponese velkou část nákladů na rekonstrukci objektu.
Celodřevěný původně řeckokatolický kostelík pochází z druhé poloviny 17. století. Architektonicky spadá do bojkovského stavebního slohu a nese prvky lidového baroka. Název slohu odkazuje k etniku Bojků (známých také jako Rusíni), kteří obývají historicky těžce zkoušenou oblast pod Karpatami v okolí dnešních hranic Ukrajiny se Slovenskem a Polskem. Po rozpadu Rakousko – Uherska byla tato oblast v letech 1919–1938 jako Podkarpatská Rus s centrem v Užhorodě součástí nově vzniklého Československého státu[1], a tak se, jako dar tehdejšímu hlavnímu městu, dostal kostel v roce 1929 do Prahy.
Nebylo to první stěhování, které tzv. karpatský kostelík, jak se mu někdy také říká, zažil. Poprvé se tato 14 metrů dlouhá a 8 metrů široká budova stěhovala již v roce 1793, kdy byl kostel prodán a přesunut z původního místa ve Velkých Loučkách u Mukačeva do sousedních Medvedovců. Zde stál do doby, kdy tradiční dřevěné kostelíky začaly ustupovat stavbě nových kamenných kostelů a již neměly pro bohoslužebné účely využití. Mnohé z těchto památek byly jednoduše rozebrány a beze stopy zmizely, jiné však byly převezeny na nová místa a staly se součástí národopisných sbírek. Kostel sv. Archanděla Michaela byl pečlivě rozebrán, jednotlivé součásti byly popsány, převezeny a opět podle plánů sestaveny v Praze. Oficiálně byl kostelík předán Pražanům 10. září 1929. Právě tyto plány by mohly restaurátorům značně ulehčit práci při opravě.
V česku se takových kostelíků dochovalo několik. Velmi podobný, i když ještě o něco menší, dřevěný kostel sv. Mikuláše z roku 1605 stojí například v Jiráskových sadech v Hradci Králové. Ten pochází z východoslovenské obce Habura u Medzilaborců. Stejně jako pražský chrám sv. Archanděla Michaela je původně řeckokatolický, skládá se ze tří čtvercových částí, které zastřešují věžičky a je kompletně dřevěný. Na rozdíl od pražského kostelíku, o který do požáru pečovala Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a využívala ho k bohoslužebným účelům, je hradecký kostelík využíván k pořádání komorních kulturních a společenských akcí.
Fotografie: Chrám sv. Archanděla Michela v zahradách Kinských v Praze na Smíchově. Zdeněk Seeman.
Pozn.:
[1] V roce 1939 byla tato oblast na celé čtyři dny (od 14. do 18. března 1939) nezávislou zemí jako Karpatská Ukrajina. Následně byla obsazena Maďarskem, pod jehož správou byla po celou dobu 2. světové války. Po skončení války byla v květnu 1945 navrácena obnovenému Československu a zakrátko (29. června 1945) postoupena Sovětskému svazu, jehož součástí byla až do vzniku nezávislé Ukrajiny v roce 1991.
Související příspěvky:
Náboženství na cestách: závěr a nový počátek.
Náboženství na cestách: trnavské synagogy.
Náboženství na cestách: kostel a kaple v Helsinkách.
Náboženství na cestách: na kole s patronem poutníků.
Náboženství na cestách: pardubický dům U Jonáše.
Náboženství na cestách: chrám Panny Marie v Panenském Týnci.
Náboženství na cestách: Stráž nad Nežárkou jako kolébka českého okultismu.
Náboženství na cestách: Radegast.
Náboženství na cestách: veřejný park se stúpou v Liberci.
Náboženství na cestách: horská kaplička na Lučinách.
Náboženství na cestách: co říkají budovy ve Stuttgartu.
Náboženství na cestách: pozitivní energie na hradě.
Díky za informace o zničené svatyni. Možná by ještě mohlo dodat, že celá česká pravoslavná církev i její pražská komunita je mnohonárodnostní. Svou budovu vždy s používáním příslušného jazyka aspoň pro kázání (chrám Zersnutí Bohorodičky na Olšanech) a místnost, kapli sv. Mikuláše v suterénu domu v Rooseveltově ulici v Dejvicích mají pravoslavní ruského jazyka. Ukrajinští pravoslavní používají gotický, mírně nakloněný kostel Zvěstování Bohorodičce v ulici Na Slupi. . Katedrála sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici slouží převážně komunitě českého jazyka, tedy českých konvertitů k pravoslaví (a jejich potomků), ale hlásí se k ní i řečtí orthodoxní. Nově zbudovaný je chrám v areálu ruského velvyslanectví, ale ten nepatří pod… Číst dále ->
Děkuji za komentář, milý pane docente! Ano, rumunská komunita skutečně nyní shání náhradní prostory a také peníze na nákup nového bohoslužebného vybavení a předmětů, které byly při požáru také zničeny.