Na Radhošti se v pohanských dobách podle legend vypínala majestátní dřevěná modla, opancéřovaná ryzím zlatem a ozdobená válečnou přilbicí. Socha Radegasta, boha hojnosti ctěného především pobaltskými Slovany, se na pahorku tyčila až do příchodu slovanských věrozvěstů. Za svou nynější podobu vděčí Radegast Albínu Poláškovi, akademickému sochaři, jenž na díle začal pracovat roku 1923. Výsledek jeho práce byl na Radhošti slavnostně odhalen v létě 1931 a skvěl se zde až do roku 1980, kdy bylo nutno dílo kvůli použitému materiálu restaurovat. Další chátrání sochy vedlo k jejímu nahrazení žulovou kopií, která na vršku stojí již více než dvaadvacet let. Ani soluňští bratři, na jejichž pokyn byla údajně původní slovanská modla stržena a spálena, nebyli opomenuti. Jejich sousoší, pocházející opět z Poláškovy dílny, bylo na Radhošti instalováno společně s Radegastovou sochou a dodnes se zde vzpíná jako nepřehlédnutelná dominanta. Odkaz věrozvěstů připomíná také dřevěná kaple, které náleží titul nejvýše položené církevní stavby v České republice.
Související články:
Náboženství na cestách plus soutěž.
Náboženství na cestách: na kole s patronem poutníků.
Náboženství na cestách: pardubický dům U Jonáše.
Chrám Panny Marie v Panenském Týnci.
Náboženství na cestách: Stráž nad Nežárkou jako kolébka českého okultismu.