Náboženství na cestách: Chrám Panny Marie v Panenském Týnci

Náboženství na cestách: Chrám Panny Marie v Panenském Týnci

Oblíbeným cílem výletů s religiózním rozměrem je nedostavěný vrcholně gotický chrám Panny Marie v Panenském Týnci nedaleko Loun. Není přesně známo, kdo a kdy nechal chrám stavět. S největší pravděpodobností to ale byl okolo roku 1316 syn zakladatele Panenského Týnce jménem Plichta ze Žerotína (1291–1322). Dle zápisů v Dalimilově kronice lze usuzovat, že stál na straně Jana Lucemburského v bojích s Habsburky o české země po vymření Přemyslovců a získal v nich (a také v jiných bitvách) velké vojenské zásluhy, ačkoli se nedožil příliš vysokého věku.

Zpočátku zde patrně stála jen provizorní dřevěná stavba a po roce 1321 bylo započato se stavbou kamenného chrámu. Hlavní stavební činnost je pak spojována s českým působením Parléřovy huti v 60. letech 14. století.[1] Chrám tvoří 21 metrů dlouhé, 9 metrů široké a přes 20 metrů vysoké kněžiště se sedmibokým závěrem o třech klenebních polích, na které navazuje téměř čtvercové síňové trojlodí příčně podélného půdorysu, členěné čtyřmi osmibokými pilíři.[2]

Stavba chrámu však nikdy nebyla dokončena. Nejprve se čím dál více zpomalovala patrně z důvodu nedostatku financí. Po požáru přiléhajícího kláštera klarisek v roce 1382 a druhém vypálení obou objektů husity v roce 1420 byla výstavba zastavena úplně. Možnou dostavbu chrámu podle původní koncepce trojlodního dvouvěžového klášterního kostela nakonec definitivně znemožnila stavba barokní zvonice na místě čtvrtého lodního pilíře v roce 1744. Po zrušení kláštera Josefem II. zakoupil majetek pražský měšťan Jan Tuscany. Tuscanové přestavěli klášter na zámek a později ještě založili nový zámek na místě, kde původně stála hrobka Žerotínů.

Ženy v rozhovoru na lavičce v prostorách nedokončeného chrámu.

Pohnutý osud památek na předhusitský náboženský život na Lounsku dnes láká nejen obdivovatele trvalosti gotické architektury, kterou jako by zde vůbec neohlodával zub času, ale také vyznavače nejrůznějších podob duchovního života. Při návštěvě tohoto místa zde potkáme katolické křesťany přicházející žádat o pomoc údajně zde stále přítomnou Pannu Marii, záhadology snažící se odhalit tajemství tohoto místa, psychotroniky, léčitele a jejich klienty, kteří se snaží na různé způsoby využít místní zvláštní vibrace a energie nebo třeba jóginy, kteří věří, že praktikování na tomto místě má výjimečný očistný účinek. O působení prospěšných energií a sil na tomto místě přesvědčují návštěvníky i webové stránky městysu Panenský Týnec, kde se píše: „Chrám stojí na léčivé pozitivní zóně, která má tvar kříže, tedy v místech, kde se dvě zóny kříží a tím se násobí síla léčivé energie. Tato pozitivní energie chrámu má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu a radost ze života. Pobyt na tomto místě je doporučován zejména lidem trpícím maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým, se sklony k sebevraždě. Energie vyzařující na tomto místě posiluje obranyschopnost organismu, dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy, posezení v trávě uprostřed chrámu doporučují lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy.“

Foto: autorka.

Poznámky:

[1] VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. s. 410.

[2] VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. s. 411.

_______________________________________________

Související články:

Náboženství na cestách plus soutěž.

Náboženství na cestách: na kole s patronem poutníků.

Náboženství na cestách: pardubický dům U Jonáše.



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments