Většina světa už dlouhé týdny žije ve stínu pandemie nového koronaviru. Jsme nuceni měnit své zvyky a běžné činnosti přizpůsobovat nařízením a omezením, která jsou s tím spojena. O tom, že se tyto restrikce dotkly i židovských náboženských pravidel, jsme již psali například v souvislosti s mezuzami zde. Po týdnech přísných karanténních opatření, které byly uvaleny na celou izraelskou společnost se ukázalo, že největší problém dodržet tato omezení o zákazu shromažďování apod. mají komunity ultraortodoxních židů, pro něž je dodržování náboženských přikázání a plnohodnotný náboženský život důležitější než jakékoli nebezpečí nákazy. (Velice záhy byly proto například uzavřeny dokonce celé čtvrti nebo i města s převahou ultraortodoxních obyvatel.)
Na 12. května připadl letos svátek Lag ba-omer. Jeho název je označením 33. dne omeru – období mezi svátky Pesach a Šavuot. Tento den je výročím úmrtí Šim‘ona bar Jochaje (1. stol. o. l.), který je podle tradice považován za autora mystického spisu Zohar (více o svátku Lag ba-omer a tradicích s ním spojených jsme již psali zde.) V předvečer svátku, tedy letos 11. května, kdy podle židovské tradice již začíná nový den, se v izraelském Meronu scházejí až stovky tisíc poutníků, kteří společně zpívají, modlí se, a především zapalují ohně. Na to, proč právě oheň je připomínkou Šim‘ona bar Jochaje a jeho učení, existuje hned několik odpovědí, a kde je tedy skutečný původ tradice se už dnes asi nedozvíme. V každém případě je ale každoroční pouť k hrobu Šim‘ona bar Jochaje v Meronu spojená s hořícími hranicemi neodmyslitelnou součástí oslav svátku Lag ba-omer nejen pro většinu ultraortodoxních či chasidských židů. I proto mnozí s napětím sledovali, jak se bude odehrávat letošní Lag ba-omer v době koronavirové.
Ačkoli rozvolňování protiepidemických opatření v Izraeli postupuje jen velmi zvolna, po zmírnění zákazů spojených s omezením volného pohybu osob a po navýšení počtu osob, které se mohou scházet společně na jednom místě, mnozí opatrně doufali, že oslavy v Meronu budou přece jen letos možné. Avšak již 6. května přišlo od vlády zvláštní opatření, které nařídilo uzavření Meronu ve dnech 11. a 12. května a uzavření hrobu Šim‘ona bar Jochaje dokonce až do 17. května. Společně s tím vešel v platnost zákaz zapalování ohňů, kromě těch, které byly vládou dopředu povoleny a hlídány.
Ti, kdo si letos chtěli připomenout Lag ba-omer, tak byli nuceni uchýlit se k alternativním oslavám. Na mnoha místech a v mnoha městech Izraele byla narychlo zorganizována setkání a hudební vystoupení v omezeném počtu lidí s rouškami, která proběhla v mezích platných vládních opatření a s respektem k okolí. Přímo v Meronu bylo vládou povoleno zapálení tří ohňových hranic s účastí maximálně 50 předem schválených osob u každé z nich. Patrně největší kuriozitou pak byl schválený let vrtulníku s několika modlícími se židy nad uzavřeným prostranstvím hrobu Šim‘ona bar Jochaje.
Poutě k hrobům předků jsou významnou součástí tradice ortodoxního judaismu. Hrob Šim‘ona bar Jochaje je podle chasidských rabínských autorit jedním z nejdůležitějších poutních míst hned po hrobech praotců a pramatky Ráchel. Údajně jde o všeobecně druhé nejnavštěvovanější židovské poutní místo hned po tzv. Zdi nářků. Nikoho tedy patrně neudiví, že mnozí si nedovedli tradiční oslavy odpustit. V ultraortodoxních čtvrtích, jako je například Mea Šearim v Jeruzalémě, se po tisících scházeli věřící okolo obrovských ohnišť, aby pak byli opakovaně násilně rozháněni policií a armádou. Do přísně střeženého Meronu nebo k hrobu Šim‘ona bar Jochaje se přes ostrahu čítající na dva tisíce policistů pokusilo dostat odhadem několik set až tisíc lidí. Někde v šedé zóně se nachází incident izraelských aerolinek Israir, které uspořádaly komerční let nad Meronem pro ty, kdo se chtějí modlit co nejblíže hrobu Šim‘ona bar Jochaje. Na palubě letadla se podle izraelského zpravodajství nakonec nacházelo přes 200 osob, které neměly roušky, nedodržovaly od sebe žádný odstup a bujaře slavily a tančily.
Jaká je tedy bilance oslav svátku Lag ba-omer v době koronavirové? Přes 300 zatčených, nespočet udělených pokut za přestoupení nařízení, hrozba znovu uzavření ortodoxních čtvrtí a strach Izraelců z příchodu druhé vlny epidemie.
Náhledová fotografie ze svátku Lag ba-omer v době bez korony: Wikimedia Commons.
Související články:
Lag ba-omer – den radosti v období smutku: zde.
Korona versus judaismus: zde.
Izraelem hýbe další kauza z prostředí ultraortodoxních židů: zde.
Nelíbejte mezuzu: zde.
Skončí to hned po Pesachu: korona podle gematrie: zde.