Šinčchondži mezi kritikou a obhajobou

Šinčchondži mezi kritikou a obhajobou

Ačkoli církev Šinčchondži není se svými dvěma sty tisíci stoupenci největším novým náboženským hnutím v Jižní Koreji, poutá v posledních měsících největší pozornost snad ze všech nových a netradičních náboženství. Rozšíření koronaviru ve sboru této církve ve městě Tegu (Daegu) a chování „pacientky 31“, která k této církvi patří a která se stala původkyní rozsáhlé nákazy v církvi, bylo podrobně sledováno i českými médii (například zde). Tato událost ještě posílila už tak dost rozjitřené negativní emoce vůči této církvi. Ukázalo se, že církev váhala s poskytnutím seznamu svých (možná nakažených) členů a že vázla její spolupráce s úřady. Její zakladatel a vůdce Man Hee Lee se za to 2. března veřejně omluvil.

Na obhajobu církve Šinčchondži nedávno vystoupil italský sociolog náboženství a religionista Massimo Introvigne se svým týmem. Zveřejnili dokument o 32 stranách nazvaný Šinčchondži a koronavirus v Jižní Koreji. Oddělení faktů od fikce (s podtitulem Bílá studie, k dispozici je zde). Všech sedm kapitolek studie končí přehlednými rámečky s výroky, označenými jako „fakt“ a „fikce“. Proti sobě jsou tak postavena tvrzení, která autoři objevili v médiích a která považují za závádějící, a tvrzení, která považují za ověřená a odborně platná. Pochopitelnou nevýhodou té druhé kategorie je její zdroj: ze seznamu literatury je jasné, že Introvigne a jeho tým čerpali poznatky o církvi Šinčchondži z materiálů této církve samé. Z kritické religionistické odborné literatury čerpat nemohli – dosud v podstatě žádná neexistuje.

Dokument tak vyznívá jako obhajoba Šinčchondži (což je ostatně jeho přiznaným cílem). Církev je představena jako „obětní beránek“, který je za katastrofu odpovědný podobně jako jiní „viníci“ epidemií v historii lidstva. Tuto roli mu podle týmu kolem Introvigneho přisoudili jeho oponenti – především korejská antikultovní a kontrakultovní hnutí, která mají vazby na politické a mediální kruhy. Mají být složena z korejských konzervativních evangelikálů.

Na této obhajobě je bezpochyby mnoho pravdy a bylo by jen dobře, kdyby sloužila jako určitý korektiv nepodložených tvrzení a také kdyby sloužila k veřejnému odsouzení kriminálních akcí, které se snad dějí (dokument se zmiňuje i o údajném deprogramování korejských členů církve Šinčchondži, o tomto jevu jsme psali zde). Na některých místech ale Bílá studie působí jednostranně, naivně a ve vleku toho, jak církev sama chce, aby byla viděna a vnímána. Například mezi fakty je uvedeno, že církev věří v Man Hee Leeho jako „zaslíbeného pastora“, vyvoleného Bohem, aby vedl lidstvo do tisícileté říše (str. 9). To je jistě pravda, ale „zaslíbený pastor“ je v Šinčchodži ve skutečnosti daleko více než jen „pastor“. Jak v jedné v mála odborných studií napsali David W. Kim a Won-il Bang, „Lee učí, že je mesiášem (druhým příchodem Ježíše Krista) nebo mluvčím mesiáše“ (studie je k dispozici zde). To je samozřejmě jiná kategorie náboženských postav než „pastor“.

V Náboženském infoservisu jsme několikrát poukázali na to, co je na církvi Šinčchondži ale nepochybně znepokojivé: na mlžení, předstírání a lhaní jejích misionářů na veřejnosti a na to, že ke stejnému chování jsou vybízeni i noví konvertité ve styku se svými příbuznými a přáteli. Introvigne a jeho tým toto chování nepopírají, ale velmi ho oslabují tvrzením, že k němu dochází jen „někdy“ a že je obranou před pomluvami a nepřátelskou propagandou, jíž církev trpí. Na tomto místě ale naivita Bílé studie hraničí s nepravdou. Česká zkušenost je zcela jednoznačně opačná: nábor pod jinými jmény a biblické semináře s utajenými a nepravdivými informacemi začaly v Praze o několik let dříve, než vzniklo cokoli, co by mohlo být nazváno opozicí nebo nepřátelstvím (zmínka o tom je zde).

Bohužel se tedy zdá, že navzdory vší užitečnosti se v práci Introvigneho objevuje i to, co známe z jeho přístupu k českému případu Jaroslava Dobeše a Cesty Guru Járy (psali jsme o tom zde): Introvigne a jeho tým „zahalují do hávu vědy“ jednostranné a propagandistické informace náboženských skupin, které se brání tlaku svých oponentů. Bohužel se tito odborníci přitom příliš nestarají o to, zda tento tlak a tato obrana jsou založeny na „faktech“ nebo na „fikcích“.

Přitom zrovna v těchto dnech stojí za to si připomenout, jak obrana nových náboženských hnutí za každou cenu může být skutečnou cestou do akademických pekel. Před 25 lety bylo hnutí Óm šinrikjó nekriticky obhajováno před hněvem veřejnosti dvěma vynikajícími odborníky. Religionisté James R. Lewis a J. Gordon Melton se v dubnu 1995 vydali na náklady hnutí Óm šinrikjó na cestu do Japonska. Melton nabídl hnutí Óm šinrikjó svou pomoc v jeho situaci, kterou vnímal jako pronásledování nového náboženského hnutí. Návštěva se uskutečnila v době, kdy hnutí bylo silně (a jak se později ukázalo oprávněně, viz zde) podezřelé ze spáchání teroristického útoku, ale vina jeho vedení ještě nebyla tehdy prokázána. Oba religionisté projevovali hlavní zájem o úroveň nábožen­ské svobody v Japonsku a varovali před jejím porušováním na úkor náboženských menšin.[1] Jejich chvályhodná snaha se ale ukázala jako naivní – hnutí Óm šinrikjó teroristický útok skutečně spáchalo. A ukázalo se, že zdaleka nejen to.

Nebezpečí stát se pouhým nástrojem šíření účelových informací a jednostranných postojů hrozí akademické obci jistě i po 25 letech.

[1] Zdeněk Vojtíšek, Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí, Brno: L. Marek 2009, s. 59.

Náhledová fotografie: BBC News.

Související články:

V církvi Šinčchondži promovalo 100 absolventů biblického kurzu: zde.

O misii církve Sinčchondži podruhé: zde.

Religionista píše jihokorejskému prezidentovi kvůli Sinčchondži: zde.

Promoce církve Sinčchondži se účastnilo více než 40 Čechů: zde.

Misie církve Sinčchondži: zde.

Církev Sinčchondži má už i své české oponentyzde.

Církev Sinčchondži uspořádala v Praze veřejnou akcizde.

Korejská náboženská organizace HWPL začala působit i v Českuzde.

Jižní Korea – misionářská velmoc: zde.

Korejské církve v Českuzde.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na