Papež Lev XIV. vyhlásil od 10. ledna 2026 do 10. ledna 2027 rok svatého Františka. V říjnu to bude totiž přesně 800 let od smrti tohoto italského světce. Papež odkazuje na slova sv. Františka, a vlastně i na celý jeho život, když tento jubilejní rok využívá k připomenutí důležitosti pokoje. A to nejen jako vnitřního klidu, ale i toho válečného.
Rodné město sv. Františka – Assisi – které leží ve středoitalském regionu Umbrie, jako by papežův záměr vycítilo. Toto relativně malé středověké městečko posazené na úpatí hory Subasio, totiž v člověku nemůže nezanechat vnitřní harmonii, ačkoli se jedná o místo hojně navštěvované. A to nejen díky svým křivolakým uličkám, olivovým hájům kolem, či snad díky pevnosti Rocca Maggiore, která se nad ním tyčí. Je to i díky tomu, že téměř na každém kroku pozznává návštěvník život sv. Františka.
Naše pouť v Assisi začala v kostele a klášteře San Damiano. V něm na začátku 13. století uslyšel sv. František Boží hlas, který mu řekl „Jdi, Františku, a oprav můj dům, copak nevidíš, že je na spadnutí?“. František to pochopil doslova a vrhl se na opravu kostelíka, který už byl spíše ruinou. Až později pochopil, že Bůh oním domem myslel tehdejší církev. Díky tomuto šťastnému omylu ovšem s prvními bratry vytvořil klášter, který za pár let poté převzaly sestry františkánky. Kromě bratrů totiž sv. Františka hned v prvních letech jeho působení vyhledala i šlechtična Chiara Offreducio di Favarone, později známá hlavně jako sv. Klára z Assisi, zakladatelka řádu Chudých sester (klarisek), tzn. ženských následovnic sv. Františka. Tyto sestry se o něj v závěru jeho života staraly, a bylo to právě v San Damiano, kde František získal svá stigmata, a kde sepsal Píseň bratra Slunce.
Od San Damiano se lze výšlapem dostat přímo k bazilice sv. Kláry, kde je tato světice také pohřbena. Původně na jejím místě stál kostel sv. Jiří, idolu malého Františka, který se po jeho vzoru chtěl také stát rytířem. Jak tato jeho touha dopadla, je asi každému jasné. Františkovo zklamání z neúspěchu rytířského života zachycuje i socha smutného rytíře před nedalekou bazilikou sv. Františka. Ta je zvláštní už na první pohled – je totiž třípatrová. Její horní část tvoří Basilica Superiore, v níž jsou fresky zachycující Františkův život i legendy, kterými je opředen. Ve spodní části, v Basilice Inferiore, osloví návštěvníka fresky z Ježíšova života spolu s přítmím, které přímo vyzývá ke kontemplaci. Přístup do třetího, nejspodnějšího patra, které je už spíše sklepením, je možný jen po malých schůdcích z Inferiore. Zde návštěvníci zachovávají naprosté ticho, protože je v ní pohřben sám sv. František se svými čtyřmi nebližšími bratry.
Assisi a jeho nejbližší okolí vydává bohaté svědectví o Františkově životě, na které by návštěvník potřeboval více než jen pár dnů, aby ho prošel celé. Kromě již zmíněných je možné v Assisi nalézt i místo rodného domu sv. Františka, na němž dnes stojí kostel Chiesa Nuova, a hned za rohem kapličku Piccolino přímo na místě jeho narození, alespoň podle legendy. Za nahlédnutí určitě stojí i katedrála sv. Rufina, do níž přicházejí poutníci i za srdcem sv. Carla Acutise, jednoho z nejmodernějších svatých katolické církve, který je v Assisi rovněž pohřben. Katedrála byla postavena na staré římské cisterně, kterou si mohou návštěvníci prohlédnout i dnes. Z římské historie Assisi lze vzpomenout i Forum Romanum, a Minervin chrám, dnes zasvěcený Panně Marii.
V blízkém okolí se nachází i Bazilika Panny Marie Andělské, v níž stojí i kaplička ze 13. století, kterou sv. František s bratry opravili a v jejíž blízkosti i zemřel. Sportovněji založení návštěvníci mohou vyjít po hoře Subasio k poustevnám Eremo delle Carceri, kde sv. František dle legend kázal ptákům.
Text a fotografie: Jana Nováková.
Související příspěvky:
