V pondělí 25. května 2026 oficiálně spatřila světlo světa první encyklika papeže Lva XIV. (občanským jménem Roberta Francise Prevosta, *1955) Magnifica Humanitas („Velkolepé lidstvo“ nebo též „Nádherné lidství“). Text má 83 stran a římský biskup se v něm vyjadřuje k závažným otázkám současnosti, především k etickým problémům spjatým s umělou inteligencí (AI). Ta nyní zažívá dynamický rozvoj a vzbuzuje rozdílné, často emočně nabité reakce, včetně náboženských představ (viz např. článek Haydena Roystera).
Encyklikou Magnifica Humanitas papež Lev XIV. přímo navazuje na svého jmenovce, papeže Lva XIII. (hlavou katolické církve byl v letech 1878–1903) a jeho encykliku Rerum Novarum („O nových věcech“) z roku 1891. Ta reagovala na průmyslovou revoluci a vyjadřovala se rozsáhle k sociálním otázkám. Stejně jako Rerum Novarum byla i Magnifica Humanitas papežem oficiálně podepsána 15. května, avšak zveřejněna byla až o deset dní později. Současná hlava římskokatolické církve si tedy dala záležet, aby zdůraznila návaznost těchto dvou dokumentů, které od sebe dělí 135 let. Souvislost má zřejmě naznačit, že s příchodem AI čelíme změně podobně radikální, jako byla průmyslová revoluce. Mnozí odborníci na AI ale mluví o tom, že změna spojená s rapidním rozvojem AI bude pravděpodobně ještě radikálnější.
Článek Claire Giangravè v Religion News Service označuje encykliku přímo jako „AI manifest“ („manifesto on AI“). Ovšem papežský okružní list pojednává i o řadě dalších podstatných otázek. Papež v něm například vystupuje proti válce a mocenskému étosu „práva silnějšího“, který v posledních letech ovládá světovou geopolitiku. V dokumentu také prosí o odpouštění za historickou spoluodpovědnost římskokatolické církve ve věci otroctví. Zároveň jedním dechem varuje před „novou tváří kolonialismu“, kterou dává do souvislosti s kontrolou nad datovými a informačními toky. Technologie umělé inteligence v rukou několika na zisk orientovaných jedinců či skupin podle něj představuje novou formu koloniální nadvlády.
Lev XIV. představil encykliku osobně ve Vatikánu. Představení encykliky se účastnila řada expertů na umělou inteligenci, mezi nimi i Chris Olah (*1993), spoluzakladatel společnosti Anthropic, která stojí za vývojem AI modelu Claude. Anthropic se prezentuje tím, že oproti jiným společnostem vyvíjejícím AI (např. OpenAI, Google ad.) klade zvýšený důraz na etické otázky. Společnost Anthropic má např. úřad oficiální filosofky a organizuje setkání s představiteli různých náboženství.
Magnifica Humanitas umělou inteligenci ani nezatracuje ani nevyzdvihuje. Dívá se na ní jako na nástroj v lidských rukou a upozorňuje na z toho plynoucí etické důsledky. Současný papež především vyzývá k „odzbrojení AI“ („disarming AI“), možná bychom mohli mluvit také o „demilitarizaci AI“.
„Odzbrojení umělé inteligence znamená osvobození od mentality ‚ozbrojené‘ konkurence, která se dnes neomezuje pouze na vojenský kontext, ale je také ekonomickým a kognitivním jevem,“ píše papež Lev. „Odzbrojit neznamená zřeknout se technologie, ale zabránit její nadvládě nad lidstvem,“ dodává.
Římský biskup se v dokumentu zaměřil na velké technologické firmy a zdůraznil nebezpečí plynoucí z toho, že několik bohatých jedinců má nyní v rukou budoucnost lidstva. Kritizuje jimi způsobenou nerovnost, která se projevuje i jako propast „mezi těmi, kteří se mohou podílet na digitální revoluci, a těmi, kteří zůstávají na okraji.“
Podle Lva XIV. má umělá inteligence v současné podobě „tendenci zesilovat moc těch, kteří již disponují ekonomickými zdroji, odbornými znalostmi a přístupem k datům. Malé, ale velmi vlivné skupiny mohou formovat informační a spotřební vzorce, ovlivňovat demokratické procesy a řídit ekonomickou dynamiku ve svůj prospěch, čímž podkopávají sociální spravedlnost a solidaritu mezi národy.“
Dokument již vzbudil rozsáhlou, převážně pozitivní odezvu jak v katolické církvi, tak ze strany technologických expertů. „Svět zde dostává přelomovou šanci podívat se na novou technologii a skutečně se zamyslet nad tím, čím vlastně je,“ řekl Brian Patrick Green z centra aplikované etiky Univerzity v Santa Clara. „Jaký je smysl této technologie? Jaké je její poslání ve světě? Jak může lidem pomoct? Co musíme udělat, abychom zajistili, že tato technologie bude pro většinu lidí na světě dělat to nejlepší, co může?“
V Náboženském infoservisu jsme v nedávné dobře přinesli zprávy Jana Bednáře (zde a zde) o zapojení umělé inteligence ve formě humanoidních robotů do buddhistického rituálu v korejském Soulu. Za povšimnutí stojí také článek Jitky Schlichtsové o bohoslužbě vedené umělou inteligencí v Bavorsku v roce 2023.
Citace v textu jsou převzaty z článku In his first encyclical, Pope Leo XIV says AI must serve humanity, not the powerful few z Religion News Service. V češtině o encyklice Magnifica Humanitas píše např. deník Alarm v článku Co přináší AI chudým, migrantům a válečným obětem? Papež o umělé inteligenci. Samotnou encykliku si lze přečíst v angličtině zde.
Náhledová fotografie ze zdroje zde.
Související články:
