V Bavorsku se konala první bohoslužba připravená umělou inteligencí

V pátek 9. června se v bavorském městě Fürth konala experimentální čtyřicetiminutová bohoslužba vůbec poprvé vytvořená a vedená téměř výhradně umělou inteligencí. U příležitosti křesťanského festivalu Deutscher Evangelischer Kirchentag, který se koná každé dva roky v jiném německém městě (letos v sousedících městech Norimberk a Fürth od středy 7. do neděle 11. června), ji s pomocí služby ChatGPT vygeneroval devětadvacetiletý teolog a filosof z Vídeňské univerzity Jonas Simmerlein. Problematika umělé inteligence totiž patřila vedle globálního oteplování či války na Ukrajině mezi klíčová témata sjezdu.

Simmerlein dal umělé inteligenci zadání: Jsme na církevním kongresu, vy jste kazatel… jak by vypadala bohoslužba? Požádal také o zařazení žalmů, modliteb a závěrečného požehnání. Výsledné bohoslužby v luterském kostele sv. Pavla se zúčastnily tři stovky věřících. Umělá inteligence kázala o opuštění minulosti, zaměřování se na výzvy současnosti, překonávání strachu ze smrti a nabádala věřící, aby nikdy neztráceli důvěru v Ježíše Krista. Celou bohoslužbu „vedli“ čtyři různí avataři na obrazovce, dvě mladé ženy a dva mladí muži.

Ačkoli umělá inteligence podle vyjádření autora, účastníků i dalších přizvaných odborníků shrnutých v článku Religion News Service překonala očekávání co do obsahu i provedení bohoslužby, je zřejmé, že její využití v duchovní službě má zatím poměrně jasně dané možnosti i meze. Uměla inteligence nedokáže postihnout pluralitu přístupů a názorů v náboženských otázkách, ani navázat kontakt či pracovat s odezvou přítomných během bohoslužby, stejně tak nemůže ani suplovat osobní známost kazatele s jednotlivými členy náboženské komunity, tvořit kázání, které by mohlo cílit na konkrétní problém, s nímž je zrovna dané společenství potýká, k nimž je třeba jistá citlivost a takt. Omezením mohou být také data, s nimiž umělá inteligence pracuje, a tak jí mohou chybět aktuální údaje – databáze AI v tuto chvíli sahá do září 2021 a postrádá také data lokálního významu. 

Na druhou stranu však může být podle Jonase Simmerleina cenným zdrojem inspirace při vyhledávání podkladů a zdrojů pro přípravu kázání, výrazně tak usnadnit kazatelům jejich práci a poskytnout jim více času na individuální práci s věřícími, případně pomoci alespoň částečně zajistit konání bohoslužeb pro osoby, které mají do náboženských společenství ztížený přístup například kvůli nemoci či vzdálenosti.

Psali jsme v Dingiru:

téma čísla 3/2015: Náboženství v kyberprostoru (obsah a vybrané texty jsou dostupné online)

Související příspěvky:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments