Náboženská společnost Buddhismus Diamantové cesty oznámila, že v pondělí 18. května zemřel její zakladatel a duchovní vůdce lama Ole Nydahl (1941–2026). Nejméně tři příběhy, které jeho život vytvořil, jsou nejen velmi zajímavé, až fascinující, ale také mnoho vypovídající o náboženském životě současného Západu.
Především je to příběh konverze dánského hippie k tibetskému buddhismu. Prožil ji spolu s manželkou Hannah Nydahlovou (1946–2007) v sikkimském klášteře Rumtek roku 1970. Veřejné přijetí útočiště deklarovali v přítomnosti XVI. karmapy Randžunga Rigpä Dordžeho (1924–1981), nejvyššího představitele školy kagjü tibetského buddhismu a linie karma kagjü. Jako fascinující může působit obrat mladých svobodomyslných, ba nespoutaných lidí, žijících konzumním způsobem života na bohatém Západě, k náboženství, které je známé vyžadováním dlouhé, náročné a velmi ukázněné praxe, tedy obrat spojený s naprostou změnou životního stylu. A to ve směru k těm hodnotám, vůči nimiž se jako alternativní mladí lidé dříve vymezovali.
Fascinující je také příběh buddhistických center, které manželé Nydahlovi začali roku 1972 na základě karmapova pověření na Západě zakládat. Podle výše zmíněného prohlášení je jich nyní více než 650 a zemí, v nichž fungují, má být snad přes 70. Na tomto neuvěřitelném počtu má jistě podíl sympatie současného (především západního) světa k buddhismu, a navíc k tibetskému buddhismu, těžce zkoušenému v důsledku čínské okupace Tibetu, ale rozhodující pro tento úspěch je bezpochyby neúnavnost a organizační schopnosti Oleho Nydahla a podpora jeho manželky. Jak je patrné i z názvu rozhovoru „Jde to velmi dobře“, který poskytl časopisu Dingir, byl si úspěchu svého života dobře vědom. Veřejným působením Oleho Nydahla se rozběhly i lokální příběhy, například více než třicetiletá existence jeho českého společenství nazvaného Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü (podrobněji o něm zde).
Snad nikoli přímo fascinující, ale velmi názorný je třetí příběh, vzešlý ze života Oleho Krogh Nydahla: je to příběh jeho verze tibetského buddhismu, velmi přizpůsobené mentalitě Západu, místy snad až populisticky misijně propagované, mnohokrát a z různých stran podezírané z povrchního „výprodeje buddhismu“. Tato verze se postupem času stala etablovanou tradicí, respektovanou samotnými představiteli školy kagjü. Její současná hlava, XVII. karmapa Thaje Dordže, vyjádřil nad odchodem Oleho Nydahla hluboký zármutek. Tento příběh může být ve zkratce symbolizován cestou od Nydahlova svévolného přivlastnění titulu „lama“ až k všeobecnému uznání, že si ho skutečně zasloužil. A tento příběh bude mít ještě také zajímavé pokračování: půjde v něm o to, zda jedinečnou autoritu, které se zakladatel ve svém společenství těšil, dokážou jeho nejbližší spolupracovníci transformovat do funkčního modelu vedení, v němž bude milovaný a obdivovaný Ole již úplně chybět.
Náhledová fotografie ze zdroje zde.
Psali jsme v Dingiru:
téma Buddhismus Diamantové cesty, Dingir 20 (3), 2017.
rozhovor s Olem Nydahlem: Jde to velmi dobře, Dingir 20 (3), 2017, str. 94–97.
RONOVSKÝ, Vít: Jak interpretovat Buddhismus Diamantové cesty, Dingir 12 (3), 2009, s. 77–79.
KAZELLEOVÁ, Klára: Život a smrt jsou stavem mysli, Dingir 14 (3), 2011, s. 94–95.
Související články:
