Americká výzkumná organizace Barna Group nedávno publikovala výsledky průzkumu, v němž protestanští duchovní odpovídali na otázku, zda ve svých sborech zaznamenávají nárůst členů z řad nejmladších generací. Pastoři nejdříve odpovídali na obecnou otázku, zda během uplynulého roku pozorovali změnu v zapojení do církevního života mezi jednotlivými generačními skupinami, a poté na dotazy týkající se generace Z (zde definovanou věkem 13–26 let) a mileniálů (27–41 let). Právě u těchto skupin respondenti vidí nejvýraznější nárůst církevní aktivity. Odpovědělo tak 45 %, resp. 42 % dotázaných pastorů, zatímco u starších generací většina z nich nezaznamenala žádné změny. Zvláště zajímavou skupinou jsou mladí muži, u nichž se zkušenosti pastorů nejvíce rozcházejí. Dva z pěti zaznamenali nárůst aktivity mužů ve věku 18–35 let, ale zároveň jsou skupinou, u níž největší počet (17 %) pastorů vidí naopak pokles.
Barna si přitom všímá rozdílů mezi různými typy protestantských církví. Ačkoliv podle tohoto průzkumu zmíněný nárůst zaznamenali i duchovní tradičních amerických protestantských církví hlavního proudu (tzv. mainline), větší je u konzervativnějších evangelikálních církví (non-mainline), k nimž má ostatně Barna Group svým výzkumným zaměřením i personálními vazbami nejblíže. Vůbec největší zájem mladých uvádějí pastoři velkých evangelikálních sborů, kteří jsou sami mladšího věku, a to v západních amerických státech (např. Kalifornie, Colorado).
Studie tak podporuje existenci fenoménu tzv. tiché obnovy. Tento pojem je známý ze studie britské Biblické společnosti The Quiet Revival publikované vloni v dubnu. Z dat získaných na základě průzkumu agentury pro výzkum veřejného mínění YouGov vyplynulo, že mezi lety 2018 a 2024 vzrostl v Anglii a Walesu počet pravidelných účastníků bohoslužeb, přičemž největší nárůst byl právě u generace Z (ze tří na dvanáct procent), zvláště pak u mladých mužů (21 %), kteří se stali nejvíce praktikující demografickou skupinou vůbec. Tato zjištění korespondují s těmi, která v posledních letech v americkém kontextu publikovala zvláště právě Barna Group. K tiché obnově má přitom docházet i v dalších západních zemích.
Ovšem zdaleka ne všichni sociologové se nechali přesvědčit, že se dlouhodobý trend poklesu zájmu o náboženství obrátil do protisměru. V probíhající diskusi přitom nejde jen o odlišnou interpretaci dat, ale i o samotná data a metodu jejich získávání. Například Conrad Hackett z americké výzkumné organizace Pew Research Center poukazuje na to, že je velký rozdíl mezi odpověďmi získanými náhodným výběrem respondentů a z online dotazníků ze vzorku vytvořeného výběrem kvótním. Cituje přitom kanadskou studii z roku 2024, podle níž ve druhém typu průzkumu právě nejmladší respondenti mají tendenci neodpovídat pravdivě (v jednom dotazníku 12 % respondentů z generace Z uvedlo, že mají licenci k pilotování jaderných ponorek a 5 % uvedlo, že se minulý týden učili vařit halušky, zatímco odpovědi starších respondentů byly mnohem věrohodnější). Podle Pewova výzkumného centra data získaná prvním typem výběru vzorku respondentů poukazují nikoli na nárůst religiozity v USA, nýbrž pouze na výrazné zpomalení poklesu, ve Velké Británii dokonce stále ještě na pokles.
Průzkum organizace Barna Group je tak třeba chápat jako příspěvek do diskuse, která je zajímavá nejen z hlediska platnosti sekularizační teze, ale i z hlediska metodologie sociologických výzkumů.
Zpracováno podle Barna Group, a Pew Research Center s přihlédnutím k dalším zdrojům (zde a zde); ilustrační obrázek z shromáždění mládeže Assembly of God ve Wisconsinu P. L. Walsh.
Související příspěvky: