Hak-ča Han Munová, představitelka Munova nového náboženského hnutí, ve vazbě v Jižní Koreji

Jak včera oznámila média ve světě, vdova po zakladateli tzv. Munova hnutí (jehož součástí byly a jsou desítky organizací, včetně bývalé Církve sjednocení) byla zadržena a vzata do vazby. Hak-ča Han stojí v čele Federace rodin za světový mír a sjednocení (FFWPU, česky se prezentuje zde), která je v hnutí v současnosti nejviditelnější. Obvinění Hak Ča Han Munové (*1943), považované v hnutí sjednocení (Munově hnutí) za božskou Matku a nazývané Svatou matkou Han, je další ranou tomuto světovému náboženskému společenství. Jeho nepříznivá situace v Japonsku a Koreji vyvolává otázku, zda se v těchto demokratických zemích přece jen nejedná o pronásledování ze strany úřadů z politických důvodů.

Tato nepříznivá situace tzv. munistů má svůj kontext. Je jím již dávná snaha zakladatele hnutí sjednocení Son-mjong Muna (1920–2012) důrazně promlouvat do mezinárodního politického dění a stykem se světovými politiky posilovat svůj význam. V těchto aktivitách se soustředil na dvě témata: na boj proti komunismu (komunismus jako říše satana hraje v Munově teologii významnou roli) a na světový mír. Stýkal se proto především s pravicovými politiky (například s republikánskými prezidenty Spojených států) i s politiky rozdělených zemí (například se severokorejským prezidentem Kim Ir-senem). Po Munově smrti roku 2012 se jeho hnutí rozpadlo na tři větve a vdova Hak-ča Han Munová stanula v čele nejvýznamnější z nich, reprezentované především zmíněnou Federací rodin za světový mír a sjednocení.

Hak-ča Han Munová převzala politickou agendu po svém manželovi a pro účast na jedné ze svých konferencí získala roku 2020 například (tehdy bývalého) prezidenta Spojených států Donalda Trumpa (prostřednictvím videa) a další jeho politické přátele a vysloužila si od nich vřelá slova ocenění. Jedním z dalších politiků, s nimiž bylo hnutí sjednocení ve vztahu intenzivní vzájemné podpory, byl i nedávno zavražděný japonský premiér Šinzó Abe (1954–2022). Údajným motivem vraždy byla finanční obětavost a osobní oddanost vrahovy matky hnutí sjednocení, a to na základě kreditu, který Šinzó Abe Munovu hnutí poskytl (psali jsme o tom zde). Po atentátu na premiéra se hnutí sjednocení dostalo do středu zájmu médií a úřadů a veřejně se podrobně hovořilo o jeho obchodních a politických aktivitách. Již toto „praní špinavého prádla“ vypadalo jako ostrakizování příslušníků náboženské menšiny, byť menšiny z různých důvodů problematické. Tento proces, který – mimochodem – byl pravděpodobně vrahovým záměrem, vyvrcholil letos v březnu soudním příkazem k rozpuštění Federace rodin za světový mír a sjednocení. Ačkoliv rozsudek ještě není pravomocný a ačkoliv byla rozpuštěna „jen“ část větve Munova hnutí (byť nejvýznamnější), nastolil tento případ naléhavou otázku náboženské svobody v Japonsku.

A do jisté míry podobná situace vznikla nyní v Jižní Koreji. Ústřední územní soud v Soulu obvinil dvaaosmdesátiletou Hak-ča Han Munovou ze čtyř zločinů. Prvním je úplatek, předaný prostředníkem bývalému jihokorejskému prezidentu Junovi Sok-jolovi (v úřadu v letech 2022–2025), členu pravicové Strany lidové moci a odpůrci homosexuálních partnerství. Prezident byl letos v lednu zadržen a obviněn ze vzpoury. Byl sice propuštěn z vazby, ale zbaven úřadu a vystřídán předsedou opoziční liberální Demokratické strany Koreje. Jak uvádí článek zde, podobně jako hnutí sjednocení podporovaly tohoto prezidenta i jiná konzervativní náboženská společenství, jako je církev Šinčchondži nebo Církev plného evangelia.

Druhé obvinění se týká úplatku ve formě diamantového náhrdelníku, předaného prostředníkem  manželce prezidenta Juna Sok-jola. Třetí je obvinění ze zpronevěry peněz Federace rodin, jehož se měla Hak-ča Han Munová dopustit, a čtvrtým obviněním je zničení důkazů toho, že se účastnila hazardní hry v Las Vegas; účast v hazardní hře je totiž v Jižní Koreji trestným činem, ať se děje doma či v zahraničí. Soudce pokládal za nutné uvalit na obviněnou náboženskou vůdkyni vazbu. Ani v případě čtyř obvinění Hak-ča Han Munové a s nimi spojeného mediálního útoku na Munovo hnutí sjednocení se nelze zbavit podezření, že náboženská svoboda je – tentokrát v Jižní Koreji – v důsledku úzké vazby tohoto hnutí na politiku ohrožena.

Náhledový obrázek z videa WION.

Psali jsme v Dingiru:

téma Náboženská společenství za zenitem, Dingir 20 (1), 2017, zvláště s. 15.

téma Korejští misionáři ve světě a u nás, Dingir 25 (3), 2022 (obsah a vybrané články zde).

Tomáš Novotný – Jiří Koubek, Svět v bodě obratu, Dingir 6 (3), 2003, s. 81.

Související příspěvky:

Smrt japonského premiéra ukázala na vztahy politiků s Církví sjednocení

Rozpory tří hlavních větví hnutí munistů se zatím spíše prohlubují

Jižní Korea – misionářská velmoc