Jitka Holasová, Klimasmutek: Vnitřní dovednosti do časů krize, Brno: Host 2024, 330 stran.

Jitka Holasová (*1987) je vystudovaná novinářka, autorka knih pro děti i dospělé Chyť bizona! (2021) a Ať se ti něco stane (2021). Je zakladatelkou projektu Digitální hyggiena. Klimasmutek (2024) je její třetí kniha.
Jak napovídá už název, tématem je „klimasmutek“. Tedy to, co bývá v českém prostředí zpravidla nazýváno environmentální žal, v angličtině trochu šířeji environmental distress. Jedná se o velmi komplexní reakci lidí na klimatickou krizi, ničení životního prostředí, potažmo na život ve společnosti odpojené od přírody okolní i vnitřní. Může se projevovat jako žal nebo smutek, ale i jako vztek, úzkost, deprese či únava. Často zahrnuje více z vyjmenovaných projevů, které se střídají nebo prolínají.
Protože environmentální krize a z ní plynoucí „klimasmutek“ jsou situace zasahující člověka na všech rovinách – fyzické, emoční, mentální i spirituální – žádají si rovněž celostní, holistické řešení. Nebo pokorněji řečeno: holistický přístup. Proto se kniha celou dobu pohybuje na pomezí ekologie, psychologie a spirituality. Posledně jmenovaného tématu se nedotýká pouze okrajově, nýbrž rozsáhle.
Základní kostru knihy tvoří devět „vnitřních dovedností do časů krize“, které je podle autorky v současné době dobré kultivovat. Je to schopnost Obejmout bolest, dále Všímavost, Bytí v lese, odvaha Potkat stín, Digitální hygiena, Citlivost, Spřádání komunit, Spirituální gramotnost a Návrat do těla. Každá dovednost je doplněna o rozhovor autorky s jednou osobností, která ve své práci v různém poměru propojuje témata ekologie, psychologie a spirituality. Nejvíce se náboženských témat dotýkají lektor meditace všímavosti Šimon Grimmich (*1987), psychoterapeut a facilitátor Martin Nawrath (*1968) a psychoterapeut a básník Adam Borzič (*1978).
Spirituální motivy prostupují všemi kapitolami knihy. Nejobsáhleji jsou ale probírány v kapitolách o všímavosti a spirituální gramotnosti. Tam autorka zkoumá „hranice eza“ a zabývá se hledáním autentické duchovní cesty pro postmoderního člověka žijícího v České republice.
„Jako pro minimalizaci rizik v životě potřebujeme mnoho druhů gramotnosti od finanční po digitální, pro bezpečný pohyb českým polem spirituality potřebujeme zvýšit gramotnost spirituální. Získat základní přehled znalostí o tom, kdo je kdo, nabrousit kritické myšlení, prohlubovat míru sebeznalosti, mít pevné hranice a seberespekt, abychom neupadli do sítě nezdravých vztahů, neztratili svobodu a nedejbože nezažili násilí, ať už psychické, fyzické, nebo sexuální.“ (s. 249)
Náboženské motivy obsahuje i kapitola Potkat stín, v níž se autorka pouští do velmi osobní roviny umírání, strachu ze smrti a smrti.
„Chtěla bych teď napsat nějaký citát o smrti od Heideggera nebo Sartra, abych vypadala chytře. Ale táhne mě to skrze dětské vzpomínání na smrt jinam, do barev a obrazů ještě starších, takových, co jsem si ráda prohlížela v encyklopediích. Prohlížím si jeden po druhém. Egyptský bůh smrti Anubis, štíhlý vlk s nastraženýma ušima stráží hrobky mrtvých, je tak vznešený. Řecký Thanatos, svalnatý syn bohyně noci Nyx s černými křídly stoicky odnáší mrtvé do říše podsvětí.“ (s. 127)
Autorka v kapitole píše, že nevěří v reinkarnaci ani v nebe, ale je jí blízké pojetí věčného koloběhu života skrze řetězec minulých a budoucích generací.
V kapitole o digitálním detoxu dojde např. na příběh Siddhárty Gautamy (Buddhy) nebo na „digitální šábes“ – nový pojem pro dny zasvěcené digitálnímu detoxu.
Klimasmutek má velmi blízko k tzv. hlubinné ekologii, od jejíchž představitelů hojně čerpá inspiraci. V knize se tak setkáme se zakladatelem hlubinné ekologie Arne Naessem (1912–2009), ale i s Thomasem Berrym (1914–2009), Billem Plotkinem (*1950) nebo Davidem Abramem (*1957).
Kniha Jitky Holasové je velmi pestrá a každý čtenář v ní podle svého naladění a zaměření může najít „to své“ nějak jinak. Psychoterapeuti ji zařadí do knihovny mezi knihy o psychologii. Pro klimatické aktivisty bude především knihou o „klimasmutku“ a návodem, jak z přemíry žalu a aktivismu nevyhořet. Pro vysoce citlivé lidi bude pomocníkem pro přežití v necitlivém světě. Pro „duchovně hledající“ – a také pro religionisty – pak obsáhlým svědectvím aktuální situace na poli duchovního života v ČR v polovině 20. let 21. století.
Náhledová fotografie: Po požáru v Českosaském Švýcarsku (2022) opět raší zeleň. Zdroj: zde.
Webové stránky Jitky Holasové.
Facebooková stránka Digitální hyggiena.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 2/2024: Náboženství, klimatická změna a environmentalismus (obsah a vybrané články zde).
Související příspěvky:










