Pěstujeme to, co potřebujeme a žijeme z toho, co jsme vypěstovali

Kámákší déví dásí (*1992) se narodila v Melitopolu na Ukrajině. V dětství se věnovala na profesionální úrovni gymnastice a později taekwondu, v němž byla velmi úspěšná. V sedmnácti letech odjela studovat nejprve do USA a v dalším roce do Česka, kde se věnovala obchodnímu právu. K hnutí Haré Kršna se připojila v roce 2012 prostřednictvím kamaráda, který se stal jejím manželem a nyní spolu mají tři děti. Celá rodina žije v komunitě oddaných ve farmářském projektu Nava Gókula ve Skavsku poblíž Morkovic na Kroměřížsku. Kámákší se nyní věnuje hlavně výchově svých dětí, péči o domácnost, zemědělství a keramice, je výborná kuchařka a celý její život je naplněn oddanou službou Pánu Kršnovi.

Čím Vás oslovilo právě hnutí Haré Kršna?

K hnutí Haré Kršna jsem se připojila před dvanácti lety. V životě jsem nebyla s ničím moc spokojena a hledala jsem v různých filozofiích, abych dala životu smysl. Hnutí Haré Kršna mě oslovilo nesmírně propracovanou filosofií a poznáním o Bohu a smyslu života a vlastně celé existence. Nikdy před tím jsem se nesetkala s ničím, co by bylo tak plnohodnotné, smysluplné a naplňující. Knihy Šríly Prabhupády jsou nejúžasnější knihy, jaké jsem kdy četla. Kromě toho mě toto učení oslovilo tím, že se nejedná jen o teoretickou duchovní nauku, ale zahrnuje všechny různé, praktické aspekty života. K tomu se řadí i jednoduchý vesnický styl života, kde člověk závisí na půdě a na Bohu – žije jednoduše a spokojeně.

Vesnický život je pro nás, jako pro oddané Kršny, něco, co nás čeká až se vrátíme zpátky k Bohu. Kršna v duchovním světě nebydlí v paneláku, za kterým kouří tepelná elektrárna, aby se večer mohl koukat na televizi. Duchovní svět je svět duchovní přírody a neskutečné krásy. I když zatím žijeme v hmotném světě, řídíme se Kršnovými pokyny, které dává v písmech, ve Védách a tím se i tento svět může alespoň trošku přiblížit tomu duchovnímu, kam se boží služebníci nakonec vracejí.

Jak dlouho se věnujete zemědělství? A věnovala jste se mu dříve, než jste se stala oddanou?

I když jsem jako malá vyrůstala na venkově a doma jsme měli hospodářství, moji rodiče mě směřovali spíše ke studiu a budování kariéry, takže jsem doma k vesnickým činnostem moc nepřičichla. Když jsem se začala věnovat vědomí Kršny, žila jsem ještě několik let ve městě. Brzy však oddaní z Brna založili farmu Nava Gókula a v roce 2018 jsme se na ni s manželem přestěhovali. Tak se náš, už tak dost netradiční život, ještě více změnil. Od té doby se věnuji intenzivně zemědělství s cílem dosahovat větší a větší soběstačnosti.

Co pro Vás znamená jídlo? Proč je důležité, z jakého zdroje potraviny pocházejí a jak byly pěstovány a zpracovávány?

Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny je mimo jiné známa jako „kitchen religion“ neboli kuchyňské náboženství. Po celém světě jsme známí vynikajícím vegetariánským jídlem. Jídlo pro nás není jen potravina – každý den ho obětujeme Kršnovi. On je vlastník a poživatel všeho a měl by být první, kdo si na daném jídle pochutná, proto ho připravujeme s láskou a oddaností, v čistém prostředí. Používáme pouze ty suroviny, které lze Kršnovi nabídnout. Pokud můžeme Kršnovi obětovat jídlo, které bylo jeho oddanými nejen uvařeno, ale také vypěstováno, je proces oběti mnohem plnohodnotnější. Kršna přijímá zvláště oddanost a postoj, kterou do procesu přípravy pokrmů oddaný vložil. Takto je vložena oddanost do každého aspektu přípravy jídla od zasazení semínka až po samotné vaření a obětování.

Náš jídelníček je tedy definován tím, co je možné použít v oběti Kršnovi. Jezení obětovaného jídla očišťuje mysl, tělo i duši. Takové jídlo je velmi chutné, čerstvé, výživné a také karmicky čisté. I ten, kdo nezvažuje duchovní aspekt v přípravě a jezení jídel, bude určitě profitovat z toho, když jeho potraviny budou takzvaně sattvické – v kvalitě dobra.

To, co jíme, ovlivňuje naše vědomí. Naše tělo se tvoří z toho, co jíme. Naše tělo není jen hrubá tělesná schránka, ale také subtilní mysl, emoce a vědomí, které jsou u většiny lidí úzce navázány na stav těla. Pokud jíme jídlo v kvalitě nevědomosti a vášně, budou naše tělo i mysl negativně ovlivněny. Do takové kategorie potravin spadají kromě masa a alkoholu samozřejmě i produkty geneticky modifikované, pěstované a ošetřované za pomocí různých chemikálií, potraviny, které jsou zpracovány vysoce průmyslovými postupy a mnohé další. Sattvická strava se sestává z čerstvých produktů: ovoce, zeleniny, obilnin, ořechů, mléka atd.

Je Nava Gókula potravinově soběstačná, nebo musí potraviny také kupovat?

Naše farmářská komunita není zcela soběstačná. Krůček po krůčku se však snažíme k tomuto ideálu směřovat. Potravinová soběstačnost je v rámci dalších aspektů soběstačnosti asi ta nejsnazší. Větší výzvu vidíme v soběstačnosti v rámci staveb, oblékání nebo různých řemesel. I to však řešíme a přistupujeme k soběstačnosti jako k celku. Ve Védách je popsáno, jak by měl vypadat ideální život lidské civilizace v souladu s přírodou a my se snažíme tomuto ideálu alespoň přiblížit. Jelikož nejsme příliš velká skupina obklopená velkým světem, který jde přesně opačným směrem, není to lehký úkol. Jako komunita se pravidelně scházíme a diskutujeme, jak se nám na této cestě k soběstačnosti daří a jaké další kroky bychom mohli tímto směrem učinit.

Co se týče naší rodiny a našeho hospodaření, každý rok se o kousek posunujeme. Prakticky po celý rok používáme pouze naši vlastní zeleninu. Trávím na zahradě velké množství času, a tak se opravdu hodně bráním tomu, abych nemusela nic z toho, co pěstuji, kupovat v obchodě. Asi je to i taková moje hrdost, abychom doma jedli jen to, co pochází z naší zahrady či komunity. Máme dvě krávy, takže i mléčné výrobky máme vlastní. Díky kravičkám, máme také vlastní hnůj na naše políčka a zahradu. I většinu semínek mám vlastních. Luštěniny si pěstujeme také. Mouku prozatím odebíráme z farmy Kršnův dvůr, ale i u nás na Gókule se brzy bude instalovat mlýn s přírodními mlecími kameny a tak se naše pěstování rozšíří i o obilí. Vesměs toho moc nekupujeme – nějakou čočku, cukr, koření, sůl a pár dalších surovin. Ovoce zatím částečně kupujeme také, protože naše ovocné stromy jsou ještě mladé a plnohodnotně neuspokojí spotřebu naší pětičlenné rodiny.

Jak vypadá zemědělství na farmě Nava Gókula? Co pěstujete a vyrábíte? Pěstujete pouze pro svou spotřebu, nebo někam také něco dodáváte?

Farma Nava Gókula je organizována na principu malé vesnice. Nerozvíjíme tu nějaký druh komunistického modelu, kdy všichni pracují společně na jednom poli a pak se všichni nějak podělí. Spíše to máme tak, že každá rodina tvoří takovou malou soběstačnou jednotku. Samozřejmě jsou tyto jednotky mezi sebou provázány a úplné soběstačnosti může být dosaženo jen patřičnou spoluprací mezi nimi. Některé rodiny tak budou více soustředěny na zemědělství a jiné zase na řemeslo či jiné potřebné oblasti jako je třeba vyučování dětí či uctívání Božstva v chrámu. V současné fázi považujeme náš projekt za velmi mladý a teprve se připravujeme na skutečný soběstačný život. Některé rodiny jsou na tom již s pěstováním a soběstačností lépe. Jiné s tím teprve začínají nebo se začít chystají. Jsou vytíženy stavbou svých obydlí a díky tomu musí třeba i vydělávat peníze někde jinde. Toto je však jen přechodná fáze, než se také vrhnou plnou silou do rozvoje soběstačnosti, zemědělství, řemesel atd.

Naším cílem není velkozemědělství, jak ho můžeme znát z různých agro projektů. Principem našeho pěstování je snaha o lokální soběstačnost. Pěstujeme to, co potřebujeme a žijeme z toho, co jsme vypěstovali. Jde nám tedy hlavně o co nejkomplexnější lokální soběstačnost. Přebytky našeho hospodaření využíváme v první řadě pro festivaly a akce, které se na naší farmě pořádají. Často se vaří pro 100 i více lidí. Dále naše přebytky směňujeme s ostatními oddanými v komunitě, případně mimo ni. Jedna oddaná z naší komunity například učí naše děti, a tak jí dáváme část naší úrody, protože ona díky svému druhu činnosti nemá na zemědělství tolik prostoru jako my.

Jedna z našich rodin se však věnuje pěstování zeleniny ve velkém a je to pro ně zdroj obživy. Pěstují hlavně zeleninu, ale mají k dispozici i mléčné a jiné výrobky. Takže pro zájemce o naše produkty máme dobrou zprávu – že je možné si je zakoupit.

V čem je podle Vás výjimečná zemědělská práce na Gókule?

Snažíme se omezovat velkou mechanizaci. Většinu práce se snažíme dělat ručně. Taková práce může být fyzicky náročnější, ale na druhou stranu uvolňuje mysl. Máme v komunitě jeden malý traktůrek, ale postupně bychom rádi více používali voly, kteří jsou pro práci na poli Bohem stvořeni. Zaměstnání volů či býků v zemědělských a dalších pracích je důležitý aspekt védského zemědělství a ochrany krav. Kráva je velmi důležité zvíře. Kromě toho, že matka kráva dodává člověku zázračné mléko, otec býk je pracovní silou a oba společně dodávají nejlepší hnojivo. Z býka pracujícího na poli neteče olej, ani nepotřebuje naftu jako moderní stroje. A navíc s ním můžete mít osobní vztah. Je to člen rodiny. Podle Véd není pro býky zdravé se jen tak nečinně povalovat, ale naopak by se měli zaměstnat v záslužné práci.

Také nepoužíváme chemii ve formě různých pesticidů, fungicidů, hnojiv a podobně. To by bylo v rozporu s Božím aranžmá. Člověk si myslí, že může svým zásahem přírodu zlepšit, ale pokud se odchýlíme od systému daného Bohem, napácháme spoustu problémů. Výsledky takového počínání jsou dnes v přírodě velmi intenzivně vidět. Půda je více a více zbavena živin – i ta naše, na které pěstujeme, bude vyžadovat hodně péče, než ji přivedeme do uspokojivého stavu. Lidé dnes s potravinami jedí spoustu nezdravé chemie, potraviny nemají náležitou výživovou kapacitu, máme znečištěné podzemní vody… Ten seznam by byl velmi dlouhý. Každý člověk, ať už zbožný nebo bezbožný, by se měl zamyslet a pokusit se alespoň stav naší planety dále nezhoršovat.

Děkuji za rozhovor!

Psali jsme v Dingiru: