Thích Nhất Hạnh: Zen a umění zachránit planetu. Praha: Grada 2023, 304 s.
V červenci 2023 vydalo nakladatelství GRADA Publishing a. s. pod značkou Alferia knihu Zen a umění zachránit planetu[1], jejímž autorem je dnes již zemřelý vietnamský buddhistický mnich a mírový aktivista Thích Nhất Hạnh.[2]
Dílo vznikalo za jiných okolností než ta předchozí. Poté, co byl Thầy[3] v roce 2014 postižen mozkovou mrtvicí, jeho žákyně a žáci vybrali a uspořádali ty z jeho dosavadních článků, meditací, rozhovorů, vzpomínek či přednášek, které se nejvíce vztahují k hlavnímu tématu knihy – tj. jak proměnou lidského myšlení a konání čelit krizím, jež naši planetu ohrožují. Navíc Thầyovy texty jsou místy proloženy komentáři jedné z jeho žákyň, která v knize jmenována jako sestra Pravé Odhodlání. Jméno Pravé Odhodlání zde budu používat i já, byť si správností překladu vietnamského výrazu Hiến Nghiêm zmíněného na začátku předmluvy (strana 7) nejsem jist – v knize je uváděn i anglický ekvivalent True Dedication a podle online překladačů má ten vietnamský výraz významově blíže tomu anglickému. Aby bylo snazší obojí od sebe rozeznat, jsou její texty vysázeny odlišným, totiž bezpatkovým, písmem.
Poměrně rozsáhlá kniha (něco přes 300 stran) se skládá – nepočítáme-li úvod a závěr – ze tří velkých oddílů. Ten první nese název Radikální vhled a podtitul Nový způsob nahlížení. Tato část je věnována – velmi zjednodušeně řečeno – změně pohledu na svět. Především na překonání čtyř představ: představy „já“ (které je od „zbytku světa“ oddělené), představy „lidské bytosti“, představy „žijících bytostí“ a představy „konečnosti života“. Autor vychází především z Diamantové sútry, ale asi není od věci si uvědomit, že například „překonání představy žijících bytostí“, tedy dělení přírody na živou a neživou, do evropského myšlení svým způsobem přinesl i svatý František z Assisi ve své Sluneční písni. Do této části knihy se však dostalo například i líčení potíží při zachraňování běženců prchajících ve vratkých člunech z Vietnamu kolem roku 1976 (strany 65–67), které skoro jako by z oka vypadlo současné situaci ve Středozemním moři.
Druhá – nejrozsáhlejší – část dostala název Dimenze jednání a nese podtitul Nový způsob života. Autor se zde věnuje mimo jiné myšlence nenásilí (v duchu sanskrtského pojmu ahiṃsā). Jak však je v jeho případě obvyklé, činí tak nedogmaticky: „Duch nenásilí by měl být rozumný. (…) Nekonání je někdy násilím. Pokud dovolíte ostatním, aby zabíjeli a ničili, podílíte se na tomto násilí, i když sami nic neděláte. Násilí může spočívat jak v konání, tak v jeho absenci.“ Uvedené řádky jako by reagovaly na Putinův vpád na Ukrajinu, přestože autor zemřel zhruba měsíc před ním.
V této části knihy najdeme i pět tréninků plného vědomí, jež jsou už v knize Bez bahna lotos nevykvete,[4] byť v jiném pořadí, v jiném překladu a v trochu jiných souvislostech.
A konečně třetí část nese název Komunity vzdoru a podtitul Nový způsob společného bytí. Jak název napovídá, je věnována – buddhisticky řečeno – formování sanghy, jednoho ze tří buddhistických útočišť. Už na začátku tohoto oddílu Thích Nhất Hạnh vzpomíná na Mládežnickou školu sociálních služeb, kterou spoluzaložil během vietnamské války. „Protože jsme žili v bratrství a sesterství a měli jsme společný sen, nemuseli jsme se honit za bohatstvím, slávou, mocí nebo sexem.“ (str. 257) A o něco níže: „Měli bychom se snažit vytvářet podobné komunity na venkově. Nemusejí být buddhistické. Spojte síly a žijte tak, abyste chránili Zemi a životní prostředí. Můžete sdílet domy a vybavení, založit vlastní školu, obdělávat půdu. Při tvorbě takovýchto malých komunit může vzniknout skutečná energie bratrství a sesterství, druh energie, kterou si nemůžete koupit v žádném supermarketu.“
Přestože podobné komunity už ve světě existují (byť u nás jsou asi známější izraelské kibucy než buddhistická společenství), pro někoho může jít o příliš radikální změnu života. A možná právě takovým lidem může být určeno (aspoň na první pohled) méně ambiciózní sdělení sestry Pravé Odhodlání na straně 263: „Pokud nemůžete věnovat svoji energii sangze praktikující meditaci, místní spřízněné skupině, aktivistické síti nebo neziskové organizaci sdílející stejnou aspiraci, můžete začít s budováním komunit přímo tam, kde žijete a pracujete, s lidmi, se kterými už čas trávíte. Může se jednat o něco zcela prostého, například o pozvání několika spolupracovníků, sousedů nebo podobně smýšlejících přátel, aby si s vámi dali čaj a sušenky a vytvořili s vámi prostor, v němž se oprostíte od běžné dynamiky, kde mluvíte od srdce a opravdu nasloucháte starostem ostatních. Vzejdou z toho nejrůznější dobré věci.“
Nezbývá než si přát, aby setba byla úspěšná a dobré věci opravdu vzcházely.
Poznámky:
[1] V anglickém originále Zen and the Art of of Saving the Planet, ISBN originálu: 9780062954794, ISBN českého překladu 978-80-271-3649-0.
[2] Na Západě (včetně České republiky) je jeho mnišské jméno psáno bez diakritiky, tj. jako Thich Nhat Hanh, původním jménem Nguyễn Xuân Bảo, narozen 11. října 1926 v Huế, zemřel 22. ledna 2022 rovněž v Huế.
[3] Slovo Thầy (na Západě obvykle psané bez diakritiky), kterým byl Thích Nhất Hạnh mezi svými stoupenkyněmi a stoupenci také nazýván, znamená podle překladače Googlu Učitel, podle překladače Yandexu Mistr.
[4] V originále No Mud, No Lotus, 2014, česky ji vydalo v roce 2019 rovněž nakladatelství GRADA/Alferia, ISBN českého překladu 978-80-271-0894-7.
Související příspěvky:
