Tuto sérii článků jsme v prvním díle otvírali se záměrem poskytnout faktickou základnu pro korektní diskusi o možnosti zrušení registrace Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi (NSSJ) podle § 22 zákona 3/2002 Sb. V současném osmém díle opouštíme snahu předložit informace nezaujatým způsobem a přicházíme „s kůží na trh“ deklarací postojů k jednotlivým aktérům diskuse.
Bývalí svědkové Jehovovi, na něž byla nauka o „vyhýbání se“ uplatněna, si zaslouží pochopení a respekt k osobním následkům, které jim tato nauka přinesla. Svědkové Jehovovi, a zvláště jejich představení ve funkci starších sborů nebo členů právního výboru (dnes by tvořili radu starších) dokáží být nesmlouvaví a zásada „vyhýbání se“ může dopadnout velmi krutě do života člověka, který se třeba ani nedopustil žádného mravního poklesku a třeba se i nadále cítí být svědkem Jehovovým. Zvláštní částí tohoto utrpení je bezmoc, protože ten, kdo byl oddělen od společenství, nemá možnost vysvětlit své postoje svým blízkým ani jakkoliv čelit obviněním a mnohdy i pomluvám, které jeho odloučení od společenství provázejí. V některých extrémně vypjatých situacích v minulosti měl odchod od svědků Jehovových tragické a zavrženíhodné důsledky (informovali jsme o nich zde a zde a o běžných praktických důsledcích nauky jsme psali zde). Pocity zklamání, utrpěné křivdy a hněvu u některých bývalých svědků Jehovových jsou zcela pochopitelné stejně jako jejich snaha zabránit tomu, aby se i další lidé (současní svědkové) dostali do podobně těžké situace.
Zrušení registrace by ovšem tuto snahu těžko naplnilo. Pravděpodobně by pro některé z nich znamenalo jen zadostiučinění, a snad i vědomí příspěvku k pomstě organizaci, která nauku o „vyhýbání se“ zavedla a která ji prosazuje. Pokud by svědkové Jehovovi nadále u nás působili buď v postavení jiné právnické osoby nebo by právnickou osobu vůbec netvořili, stejně by patrně tuto zásadu dodržovali. Zrušení registrace by jim samozřejmě uškodilo a cítili by se pod ještě větším tlakem ze strany světa, který je – podle nich – pod vládou antikrista, ale není vůbec jisté, zda tento tlak má na nauku o „vyhýbání se“ nějaký vliv a pokud ano, zda tento vliv působí ve směru změkčení, anebo naopak utvrzení této zásady. Kromě efektu zadostiučinění a pomsty by zrušení registrace pravděpodobně mnoho dobrého (z hlediska vyloučených – oddělených, – nyní již bývalých svědků Jehovových) nepřineslo.
Pokud Ministerstvo kultury prostřednictvím Samostatného oddělení církví a náboženských společností (SOCNS) zahájí správní řízení, nelze jeho výsledek předjímat. Jistě by v řízení šlo především o slova § 5 zákona 3/2002 Sb., ale v úvahu by bylo třeba brát i změny, jimiž nauka o „vyhýbání se“ v posledním roce prošla a které dávají dobrou naději v další vývoj ve směru, který se přibližuje duchu zákona. Z tohoto hlediska by se mohlo jevit jako paradoxní, že registrace NSSJ je ohrožena po 32 letech klidu zrovna nyní, tedy v době, kdy v organizaci dochází k pozitivním změnám. Zvláště pro zahraniční pozorovatele a lidskoprávní aktivisty by takové jednání správního orgánu bylo těžko pochopitelné, byť by se dělo podle litery českého zákona (o něm jsme podrobněji psali zde). Nepochopitelnost a problematičnost takového jednání by se zvýšila, a dokonce by vzniklo podezření ze svévolného pronásledování NSSJ, kdyby byl správní orgán donucen manipulovat s majetkem této náboženské společnosti poté, co by jí byla zrušena registrace (tato možnost je okrajově diskutována v článku zde). Dopis religionistů úřadům v České republice, který iniciovala mezinárodní organizace Lidská práva bez hranic, prokazuje zájem o otázku zrušení registrace NSSJ i v cizině. Dopis je k dispozici v angličtině a v češtině. Na výzvu organizátorů k němu svůj podpis připojil i autor tohoto článku.
Ani z hlediska Ministerstva kultury ČR by zrušení registrace nic dobrého nepřineslo a uplatňování zásady o „vyhýbání se“ by těžko zabránilo. Naopak, zvláště pokud uvážíme zákonitosti popsané ve druhé části šestého dílu série, vztah svědků Jehovových ke státu by se pravděpodobně vyhrotil a české společenství svědků by mohlo radikalizovat některé své postoje. Navíc by zrušení registrace NSSJ posunulo vztah správního orgánu i k ostatním církvím a náboženským společnostem z dosud praktikovaného kooperativního způsobu ke konfrontačnímu modelu. V demokratické, nábožensky pluralitní zemi by ovšem správní orgán neměl být náboženskými organizacemi chápán jako nástroj dohledu a kontroly, natož jako nepřítel. Bylo by dobré, kdyby se SOCNS a NSSJ shodli na tom, že v zájmu obou stran je kooperace a domluva.
Zrušení registrace by pravděpodobně uškodilo i společenství svědků Jehovových: i kdyby nakonec nedošlo k majetkové újmě, mediální ohlas zrušení registrace by patrně vrhl na svědky špatné světlo, které by jen posílilo jejich nepříznivý obraz v části české veřejnosti jako tzv. sekty. Společenství by také jistě opustili ti svědkové, kteří se těžko smiřují s tím, jak jejich vedení prezentuje nauku o „vyhýbání se“ úřadům a veřejnosti. Tyto krátkodobé škody by ale byly pravděpodobně brzy vyrovnány, protože náboženská společnost „badatelů Bible“, později zvaných „svědkové Jehovovi“ prokázala za téměř 150 let existence už mnohokrát, že v situaci ostrakizace a represe umí žít a rozvíjet se. Už nyní vnímají někteří čeští svědkové Jehovovi současné jednání SOCNS jako projev nepřátelství (ať už je toto vnímání oprávněné, nebo ne), protože motivaci SOCNS přezkoumat registraci po 32 letech jejího fungování nechápou (nebo nechtějí pochopit). Vyložit tuto situaci jako pronásledování pravých křesťanů se samo nabízí. Mezi svědky tak může být 35 od pádu socialismu znovu posílen étos vzdoru, vytrvalosti v pronásledování, osvědčení víry apod., který dosud vždy společenství svědků Jehovových utvrdil a zvýšil jeho věrohodnost v očích té části veřejnosti, která nepodléhá snadno předsudkům a negativním stereotypům o „sektách“.
Z dlouhodobého hlediska by tedy v české společnosti NSSJ spíše zaznamenala úspěch anebo by alespoň zastavila již déle trvající postupný pokles počtu aktivních členů a pokles jejich misijního nadšení. Ovšem uprostřed současného globálního tlaku na svědky Jehovovy (více o něm jsme psali zde), který provázejí i soudní spory, by zrušení registrace v České republice pravděpodobně velmi povzbudilo mezinárodní síť jejich odpůrců.
Celkově se tedy jeví zrušení registrace jako velmi problematická možnost a autor tohoto článku vyjadřuje k této možnosti svůj silně negativní postoj. Ovšem znalost okolností a kontextů a předpoklady o možných důsledcích a směrech dalšího vývoje nejsou relevantní, pokud bude v případném, dosud nezahájeném správním řízení shledáno, že je podle zákona 3/2002 Sb. nutné, aby byl jeho § 22 o zrušení registrace v případě NSSJ uplatněn.
Na příště
Ačkoliv to tak vypadá, tímto dílem náš seriál skončí, chystáme ještě další části. V té příští dáme slovo svědkům Jehovovým formou překladu písemného prohlášení k nauce o „vyhýbání se“.
Psali jsme v Dingiru:
téma Svědkové Jehovovi a vývoj jejich společenství, Dingir 12 (3), 2009, plný text čísla zde.
Související příspěvky:
Tato organizace pacha na byvalych clenech zlo a zlu se nesmi ustupovat. Ztrata registrace by byla jasnym signalem spolecnosti, ze nikdo nemuze pod nalepkou “nabozenske svobody” pachat trestne ciny. To ze to 32 let prochazelo a bylo urady z pohodlnosti a komplikovanemu dokazovani prehlizeno, je selhani patricnych uradu v minulosti a neni rozumnym argumentem, proc to nyni neresit. Ty nedavne ustupky, zatim vicemene kosmeticke, jsou prave dusledkem toho, ze se to resi. Ztrata registrace ve vice zemich je dobra paka, aby od tohoto protizakonneho jednani ustoupili. A pokud organizace neustoupi a radikalizuje se, kvuli statusu a duvodu jeho zmeny bude mit mnohem… Číst dále ->
Pokud víte, že byl spáchán trestní čin, měl byste ho oznámit Policii České republiky. Pokud to neuděláte, tak nemáte morální právo vyčítat úřadům, že jsou pohodlné a selhaly, neboť sám jednáte (nebo spíše nejednáte) stejně.
Osoby v mem okoli, kterych se to tyka, to nechteji resit. Nemaji na to cas a energii, je to take velmi emocionalne narocne a pro jednotlivce je to dlouhodoby a marny boj s vetrnymi mlyny a nejake napravy by stejne tezko dosahli. Naopak by se tito lide v ocich znamych, kteri jsou stale pod manipulaci organizace, stali jeste horsim clovekem, protoze by to ti znami dle indoktrinovanych dogmat chapali jako mstu zleho odpadlika. Jinak bych jim samozrejme rad pomohl. A to i presto, ze mnoho volneho casu nemam. Naopak urady jsou zrizeni a placeni od toho tyto zalezitosti resit a konecne na zaklade… Číst dále ->
Přiznám se, že mi uniklo, že by svědkové Jehovovi říkali, že svět je pod nadvládou antikrista. Byl bych rád za nějaký odkaz. Třeba na tomto odkazu https://www.jw.org/cs/co-rika-bible/otazky/antikrist/ to vypadá tak, že antikristem jsou náboženští vůdci. 1 Jana 5:19 říká „Víme, že jsme z Boha, kdežto celý svět je pod mocí Zlého.“ (Český ekumenický překlad). Tím Zlým je asi myšlen Ďábel (Lukáš 4:5).
Jinak ale děkuji za Vaše shrnutí. Vidím to podobně.
Souhlas….z mého pohledu trefně popsané. Za sebe děkuji za profesionální přístup k řešené problematice. A přeji redakci vše dobré.