Steven E. Koonin, Nejistá věda. Co věda o klimatu říká a co neříká, a proč na tom záleží, nakladatelství BOOKS & PIPES, Brno 2024, doporučená cena 499,- Kč
Klimatická změna je velké společenské téma, které se promítá i do náboženství. Jak je patrné například i v článcích zde, v náboženství má ohlas jak úzkost z klimatické změny a nábožensky zabarvené obavy z jejích důsledků, tak odmítání toho, že tato změna je pro lidstvo významná. Kniha Stevena E. Koonina podporuje spíše druhé stanovisko.
Autor, renomovaný profesor na Newyorské univerzitě, autor standardní učebnice matematického modelování fyzikálních systémů a držitel mnoha funkcí, nás přesvědčuje, že globální oteplování existuje, ovšem lidská činnost jej ovlivňuje pouze zcela okrajově. Dokládá, že stávající zvyšování teplot nevybočuje z kolísání teplot v minulých obdobích. Navíc dokazuje, že oficiální věda prostě vyhovuje poptávce a předkládá výsledky, které chtějí aktivisté a politici slyšet. A média zase chtějí předkládat veřejnosti jednoznačné a katastrofické scénáře. Za situace, kdy výsledky jsou nejisté a neprokazatelné. A vlády dělají na základě těchto údajů nesmírně nákladná opatření na ochranu klimatu. Název knihy v angličtině („Unsettled“) polemizuje s častým obratem klimatických aktivistů „Science is settled“ – „Věda prokázala“. Podle autora věda ale neprokázala.
Autor se v jednotlivých kapitolách dotýká oblastí měření změn jako zvyšování teploty, změn srážek, výskytu bouří a extrémních jevů jako povodní a požárů. Také rozebírá, jak by společnost měla na změny reagovat. Ani environmentalisticky vzdělaný čtenář ale patrně nebude schopen rozhodnout, zda se autor mýlí, nebo ne. Také již uplynuly čtyři roky od vydání knihy, což v tomto oboru není zanedbatelná doba.
Každopádně kniha zajímavě ukazuje, jaký máme my lidé sklon věřit tomu, co je nám blízké. A jak snadno získáme vědce, kteří nám k naší dodají podklady. A jak složité může být objevit, kde je pravda. Četba této knihy tak vést k větší pokoře a opatrnosti v interpretaci výsledků. A také ukázat, jak je svět složitý a může být jiný, než jsme přesvědčeni. Často nemáme mnoho možností, to ověřit. Máme opravdu všichni nějaké své pevné přesvědčení a jsme ochotní zfalšovat výsledky, aby pomohly tomu, co je nám drahé? Účel světí prostředky? Nebo když složitě, těžce a dlouho pracujeme a utratíme mnoho peněz (třeba i cizích), máme sklon výsledkům nějak pomoci? Také díky naléhavým otázkám, které vzbuzuje, může být tato kniha inspirativní, i když asi málokdy bude mít sílu změnit náboženská přesvědčení, která jsou s klimatickou změnou spojena.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 2/2024: Náboženství, klimatická změna a environmentalismus (obsah a vybrané články zde).
Matěj Mičulka, Ekologická úzkost a naděje, Dingir 27 (2), 2024, s. 68.
Související články:
2/2 Relevantní vědecké informace (aktuální mezinárodní odborný konsenzus) ke změně klimatu přináší Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) spadající pod OSN, ve svých hodnotících správách, viz česky např. zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0est%C3%A1_hodnot%C3%ADc%C3%AD_zpr%C3%A1va_IPCC Pochopitelně jsem dalek toho, abych si myslel, že pokud je něco pod záštitou OSN, že je to neomylné. Stejně tak samotnou vědu zdaleka nevnímám osobně jako autoritu na všechny otázky člověka (ani ne na většinu), nicméně v otázkách týkajících se samotné materiální, fyzikální reality nelze o její relevanci pochybovat. Jako zastánce neomezené svobody nejsem ani proti tomu, aby podobné knihy jako “Nejistá věda” mohly zcela legálně vycházet a jejich autoři mohli své… Číst dále ->
1/2 Knihu jsem nečetl, takže nechci vynášet jednoznačná posouzení. Především jsem nepochopil, proč je recenze zrovna na tuto knihu na religionistickém serveru, protože z mého pohledu z recenze ani z toho, co jsem na internetu ke knize našel, nevyplývá, že by se tématikou náboženství nějak šířeji zabývala. A to, jak je doufám o mě známo, chápu náboženství opravdu široce a rád si na Náboženském infoservisu počtu i o tématech týkajících se náboženství i velmi okrajově, sám jsem takové články i občas psal. Samozřejmě, závěrečný odstavec recenze se pokouší obsah knihy s tématem náboženství propojit, ale činí tak poněkud neobratně a zvláštně. Například jaká jsou ta… Číst dále ->
Já bych dodal, že pan Koonin byl hlavním vědcem společnosti BP, známé několika závažnými ekologickými katastrofami. Není klimatologem, nýbrž teoretickým fyzikem a knihu napsal ve svých 70 letech.
Bohužel se mnoha vědcům na stará kolena stává, že se začnou vyjadřovat na témata mimo svůj obor a odborné veřejnosti jsou pak pro smích, takzvaná Nobelova choroba.