V pátek 27. října ve večerních hodinách obsadily stovky protestujících budovu hlavního nádraží (Grand Central Terminal) na newyorském Manhattanu. Akci zorganizovalo hnutí Židovský hlas pro mír (Jewish Voice for Peace). Hlavním požadavkem protestujících – v naprosté většině amerických Židů – bylo okamžité příměří ve válce mezi státem Izrael a teroristickou organizací Hamás v Pásmu Gazy. Se stejným požadavkem hnutí protestovalo již před týdnem v budově amerického Kongresu ve Washingtonu, D. C.
Většina protestujících byla oblečena v černém na znamení zármutku nad lidmi zabitými v Pásmu Gazy během masivního bombardování ze strany izraelských ozbrojených složek. Protestující skandovali hesla jako „Okamžité příměří“ (Ceasefire now), „Ne naším jménem“ (Not in our name), „Nechte Gazu žít“ (Let Gaza live) nebo „Zastavte genocidu“ (Stop the genocide now), mnozí mávali palestinskými vlajkami.
Někteří měli na hlavě kipu, pokrývku hlavy, kterou nosí Židé při studiu Tóry nebo při modlitbě; ortodoxní Židé kipu nebo jinou pokrývku hlavy nosí zpravidla neustále. Mnoho protestujících mělo na sobě rovněž kefíji, arabskou látku (původem z irácké Kúfy, odtud její název), známou také pod lidovým označením „palestina“, kterou Palestinci považují za jeden ze svých národních symbolů. Podle CBS News bylo více než 200 účastníků protestu zadrženo policií.
Protestní akce na manhattanském hlavním nádraží nesla výrazné náboženské rysy. Celý protest byl zahájen zapálením šabatových svící. Protest totiž začal v pátek večer, tedy v době, kdy podle židovské tradice začíná šabat. Poté přítomní rabíni recitovali smuteční kadiš, židovský náboženský hymnus, recitovaný při smutečních příležitostech, zejména pohřbech. Názvem „kadiš“ bývá často nepřesně označován pouze smuteční kadiš, ve skutečnosti existují i další kadiše, které slouží jako předěl mezi různými fázemi židovské bohoslužby a které mají charakter chvalozpěvu.
Protestující rozdávali letáky v angličtině a hebrejštině s citátem z Tóry, konkrétně z knihy Leviticus 19:33–34: „Ten, kdo bude s vámi přebývat jako host (v anglické verzi „stranger“ – „cizinec“), bude vám jako domorodec mezi vámi. Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské.“
Protestující také zpívali píseň současné židovské písničkářky Shoshany Jedwabové s textem:
„Where you go I will go, Palestine, where you go I will go. Your people are my people, your people are mine, your people are my people, your Divine my Divine.“
„Kam půjdeš, Palestino, půjdu i já. Tvůj lid je můj lid, tvůj lid je můj, tvůj lid je můj lid, tvůj Bůh je můj Bůh.“
V originální verzi písně se zpívá „Where you go I will go, Beloved“ (Kam půjdeš, Milovaný, půjdu i já), přičemž slovo „Beloved“ lze nahrazovat dalšími variantami, např. „ancestor“ (předku), „Mother Earth“ (Matko Země), „refugee“ (uprchlíku) apod. Text písně vychází ze starozákonní knihy Rút 1:16: „Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“
Židovský hlas pro mír založili v roce 1996 scénárista Tony Kushner (*1956) a lingvista, veřejně známý intelektuál a aktivista Noam Chomsky (*1928) jako hnutí amerických Židů, kritických vůči politice státu Izrael a jeho příznivců v USA.
Náhledová fotografie: Kena Betancur, AFP, ze zdroje zde.
Biblické citáty pochází z Českého ekumenického překladu.
Zpracováno podle článku z Religion News Service.
Psali jsme v Dingiru:
Petr Jandejsek, Palestinská teologie osvobození: Hnutí Sabeel a širší kontext reakce palestinské teologie na politiku Státu Izrael, Dingir 26 (3), 2023, s. 89–91.
Související články:
