Ve čtvrtek 19. října byl při bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou zasažen a významně poškozen kostel sv. Porfyria. Kostel sv. Porfyria je nejstarším používaným kostelem v Gaze a bývá označován za jeden z nejstarších kostelů světa. Patří pravoslavné církvi a spadá pod Jeruzalémský patriarchát. Nachází se ve Starém Městě v Gaze a je pojmenován podle sv. Porfyria (347–420), který byl biskupem v Gaze a který je v kostele pochován. V jeho hagiografickém životopise Vita Porfyrii (Život Porfyriův) je mu přisouzena christianizace do té doby pohanského města, včetně boření místních pohanských chrámů.
Základy kostela byly položeny zřejmě roku 425, současná stavba ovšem pochází od křižáků, kteří kostel přestavěli v 50. či 60. letech 12. století. V roce 1856 prošel další renovací. Záznamy od 15. století dokládají, že kostel byl zasvěcen nejen sv. Porfyriovi, ale i Panně Marii.
Od doby, kdy se vlády v Gaze chopila teroristická organizace Hamás (2006) a město se stalo terčem pravidelného ostřelování ze strany izraelské armády, sloužil kostel opakovaně jako azyl pro civilisty. Tuto roli plnil již v roce 2014 a útočištěm civilistů se stal opět letos v říjnu. Katarský zpravodajský server Al-Jazeera English uvedl na svém instagramovém profilu, že kostel sv. Porfyria se stal úkrytem pro křesťany i pro muslimy.
Ve čtvrtek 19. října však komplex kostela, kde se ukrývalo 400–500 obyvatel Gazy, zasáhly čtyři izraelské bomby. Správa kostela potvrdila, že bomby zcela zničily minimálně jednu budovu v komplexu kostela a dvě haly vybudované jako příbytek pro uprchlíky. Počet lidí zabitých při bombardování je nyní (psáno 23. října 2023) odhadován na 18. Další lidé zůstávají zavaleni pod troskami. Izraelská armáda uvádí, že mířila na velitelské středisko Hamásu, které se údajně mělo nacházet v sousední budově.
Server Vatican News zveřejnil 20. října článek, podle nějž Světová rada církví útok na kostel sv. Porfyria jednoznačně odsoudila. V článku uvedla, že z 18 zabitých civilistů bylo 17 křesťanů, 10 z nich byli členové jedné rodiny. Uvádí rovněž, že mnozí z těch, kteří nálet na kostel sv. Porfyria přežili, se nyní přemístili do prostor nedalekého katolického kostela Svaté Rodiny. I ten byl však podle serveru Vatican News ve čtvrtek večer zasažen bombardováním.
Ústřední tajemník Světové rady církví reverend Jerry Pillay ve svém prohlášení uvedl: „Odsuzujeme tento bezohledný útok na sakrální místo a vyzýváme světové společenství, aby se v Gaze zasadilo o ochranu útočišť, včetně nemocnic, škol a modliteben. Modlíme se za uzdravení všech zraněných a zároveň vyjadřujeme soustrast patriarchovi Theofilovi III a všem našim pravoslavným bratrům a sestrám v Kristu.“ Papež František již 18. října vyzval k zastavení bojů a situaci v Pásmu Gazy označil za „zoufalou“. Hlava katolické církve vyzvala všechny křesťany, aby se 27. října společně modlili za mír.
Křesťané jsou v rámci palestinské společnosti početně relativně malou, ale nepřehlédnutelnou menšinou. Podle průzkumu z roku 2015 tvoří na Západním břehu Jordánu křesťané až 2,5 % obyvatelstva, v Pásmu Gazy se jejich počet pohybuje pod 1 %. Podle sčítání lidu organizovaného britskou koloniální správou v roce 1922 tvořili křesťané více než 10 % Arabů žijících v mandátní Palestině. V roce 1946 již tvořili jen necelých 8 %. Většina palestinských křesťanů opustila svou rodnou zemi po arabsko-izraelské válce v roce 1948. Mnoho palestinských křesťanů dnes žije v diaspoře. Celkově tvoří křesťané až 7 % palestinské populace, budeme-li počítat souhrnně Palestince jak v Palestině, tak i v diaspoře.
O náboženském pozadí izraelsko-palestinského konfliktu jsme v roce 2021 zveřejnili článek Ivana O. Štampacha. Recenzi na publikaci Violy Pargačové, pojednávající o křesťanech na Blízkém Východě, přináší článek téhož autora z roku 2018.
Náhledová ilustrační fotografie ze zdroje zde.
Související články:
