Čarodějnictví je v subsaharské Africe velmi složitý mnohovrstevný fenomén, který přímo – nutno zdůraznit že povětšinou negativně – dopadá na společnost, a to rozhodně nikoli pouze na venkově. V souvislosti s bojem proti čarodějnictví vznikly v některých afrických zemích tzv. tábory pro čaroděje, přesněji řečeno tábory pro rehabilitované nebo rehabilitaci otevřené čaroděje. Známé jsou čarodějnické tábory v západoafrické Ghaně, které jsou určeny pro ženy čarodějnice, neboť v Ghaně se čarodějnictví podle tamějšího přesvědčení věnují téměř výlučně ženy.[1]
Lidskoprávní organizace dlouhodobě upozorňují na skutečnost, že do těchto táborů jsou nedobrovolně zavírány nejen čarodějnice, které jsou přistiženy při čarodějnických praktikách, ale také ženy, které nějak vyčnívají ze společnosti například tím, že jsou bezdětné, tělesně významně postižené nebo trpí psychickými obtížemi.[2] Uvádí se, že v rámci boje proti čarodějnictví v Ghaně často dochází k lynčování žen, které často jednoduše někdo udá (a to mnohdy zcela nepodloženě nebo zištně) a lidé z blízkého okolí vezmou spravedlnost okamžitě do svých rukou, neboť se dopadů konání čarodějů velmi obávají.[3] Dále není neobvyklé, že příbuzní obviní z čarodějnictví ovdovělou bezdětnou ženu, která proto zamíří do čarodějnického tábora bez možnosti návratu, a příbuzným tak připadne její majetek.[4]
Lidskoprávní organizace cílící na problematiku čarodějnictví a pronásledování skutečných i domnělých čarodějů v Africe uvádějí, že počty osob v těchto táborech rostou a v táborech pro ně často není dostatek jídla. Odejít ale nemohou.[5] Ve chvíli, kdy je žena obviněna z čarodějnictví a není rovnou usmrcena rozlíceným davem, může požádat o rehabilitaci. V Ghaně jsem byl svědkem obřadu, kdy léčitel zbavoval čarodějnici zlého ducha a náklonnosti ke zlému jednání pomocí okuřování, zaříkávání, zvířecí krve a amuletů. Léčitel nakonec specifickými tahy hladil (údajnou) čarodějnici živou slepicí, poté slepici smrtelně pořezal na hrdle a nechal ji odkráčet; podle toho, na jakou stranu a jak specificky slepice padla, poznal léčitel, že byla žena zbavena zlého ducha. Pokud by se však rituál opakovaně nezdařil, byla by žena zavražděna.
V Ghaně je v současnosti šest oficiálních táborů pro čarodějnice, kde žije více než tisíc žen a počet stoupá.[6] Tábory se nacházejí u měst Bonyasi, Gambaga, Gnani, Kpatinga, Kukuo a Naabuli. Některé z nich mají více než stoletou tradici – nejznámějším táborem je Gambaga Witch Camp v severní Ghaně. Existují i jiné, menší, neoficiální tábory. V posledním desetiletí začala ghanská vláda bojovat proti existenci těchto táborů pro čarodějnice, některé z táborů již údajně rozpustila a ženy v nich žijící začlenila zpět do společnosti.[7] Otázkou ovšem zůstává, s jakým přijetím či nepřijetím se taková žena ve společnosti – hluboce prostoupené strachem z čarodějnictví – setká.
Poznámky:
[1]Srov. IGWE, Leo. Witch Camps and Politics of Witchcraft Accusations In Ghana. Dostupné online: https://newsghana.com.gh/witch-camps-and-politics-of-witchcraft-accusations-in-ghana/
[2]Srov. The Sanneh Institute. TSI visits alleged witch camps with ActionAid Ghana and members of parliament. Dostupné online: https://tsinet.org/news/tsi-visits-alleged-witch-camps-with-actionaid-ghana-and-members-of-parliament/
[3]Srov. DIXON, Robyn. In Ghana’s witch camps, the accused are never safe. Dostupné online: https://www.latimes.com/world/la-xpm-2012-sep-09-la-fg-ghana-witch-camps-20120909-story.html
[4]Srov. WHITAKER, Kati. Ghana witch camps: Widows’ lives in exile. Dostupné online: https://www.bbc.com/news/magazine-19437130
[5]Srov. NPONG, Francis. Witch Camps of Ghana. Dostupné online: https://www.utne.com/community/witch-camps-of-ghana-zm0z14wzsau#axzz3OO4Nxy3o
[6]Srov. WHITAKER, Kati. Ghana witch camps: Widows’ lives in exile. Dostupné online: https://www.bbc.com/news/magazine-19437130
[7]Srov. KARIM, Abdul. Gov’t disbands Bonyase witch camps. Dostupné online: https://citifmonline.com/2014/12/govt-disbands-bonyase-alleged-witch-camps/#sthash.uDlPtJyO.dpbs
Fotografie: Ondřej Havelka.
Psali jsme v Dingiru:
téma 4/2015: Náboženství v současné Africe
Související příspěvky:
