Jak se stát vůdcem sekty (USA, 2023, ang. originál: How to Become a Cult Leader), režie Tim Rauch a Ron Myrick, 3h 9 min.
„Bezvýhradná láska, neskutečná oddanost a moc kontrolovat lidskou mysl, tělo i duši – to vše můžete získat. Stačí se řídit touto příručkou, souborem metod, které používají ctižádostiví vůdci, aby se z obyčejných lidí stali živoucími bohy. Ale postupujte opatrně, protože se vám to může vymknout z ruky. Připraveni spasit pár duší?“
Vybudujte si pevné základy, přiveďte si ovečky, přeměňte jejich mysl, slibte jim věčnost, dbejte na image, získejte nesmrtelnost. Těchto šest pokynů tvoří názvy jednotlivých dílů další série s náboženskou tematikou, kterou letos vydala streamovací služba Netflix. Kombinuje dobové záběry a fotografie, animované ilustrace, komentář vypravěče, vyjádření bývalých členů společenství, autorů knih na téma sekt či akademických odborníků.
Každá z kapitol se vztahuje k některé ze známých vůdčích osobností nových náboženských hutí, které se z pohledu tvůrců série v posledních dekádách výrazně zapsaly do dějin náboženství: Charlese Mansona, Jima Jonese, Jaimeho Gomeze, Marshalla Applewhitea, Šókó Asahary a Son-Mjong Muna. Každou z těchto osobností tvůrci využívají jako hlavní ilustrační příklad některé z metod, které jsou podle nich předpokladem k ovládnutí stoupenců a vytvoření sekty, identifikují je ale u všech jmenovaných a okrajově zmiňují také další jména náboženských vůdců. Jedná se o jména skutečně chronicky známá a příběhy tolikrát zpracované, že obeznámenému divákovi již nic nového nesdělí. Výjimku tvoří třetí díl. Pojednává příběh neúspěšného herce Jaimeho Gomeze a hnutí Buddhafield, o němž toho v českém prostředí není příliš známo a ani internetová rešerše neposkytuje nikterak informačně bohaté zdroje v angličtině, natož v češtině.
Jinak se jako u každého takového projektu tvůrci snažili najít nějaké nové, atraktivní pojetí. Tentokrát se vydali cestou, po které pravděpodobně kráčel každý začínající student religionistiky po prvních přednáškách o nových náboženských hnutích a často se po ní vydávají i další zájemci o tuto problematiku v žertovných rozhovorech u stolu a sklenky: snaží se z jednotlivých příběhů vydestilovat jakýsi univerzální návod na sektu. Jistě lze říci, že se v příbězích vůdců nových náboženských hnutí opakují určité motivy, okolnosti i osudy. Tvůrci série jich identifikují velké množství, problém však je, že jediná z nich, která je pravděpodobně skutečně zobecnitelná, je narcistní povaha osobnosti budoucího vůdce, která umožní rozvinutí charismatického vztahu mezi ním a stoupenci. V ostatních případech (často se uvádí např: komplikované rodinné zázemí, problematické dětství, sexuální zneužití, nízký socioekonomický status, sadismus, vysoká inteligence apod.) se popisované jevy u některých vůdců objevují, nikoli však univerzálně. Stejně tak je falešný i dojem, že jednání vůdců je nějakým promyšleným systémem kroků a tahů na šachovnici světa, životním projektem, na jehož uskutečnění cílevědomě pracují. Sérii, která si klade dokumentární ambice, je tak třeba brát s jistým nadhledem a přiznáním jejího mírně cynického a komerčního ladění, jak už to u Netflixu bývá.
Náhledová fotografie: Oficiální prezentace Netflixu.
Související příspěvky:
