Poněkud v tichosti vyšel v dubnu loňského roku na Netflixu nový dokument o Ma Anand Šíle[1] (*1950) s názvem Pátrání po Šíle (Searching for Sheela). Film, jenž má 58 minut, zrežíroval indický tvůrce Shakun Batra. Zmíněná streamovací platforma se pokusila tímto dokumentem navázat na kritiky velmi dobře přijímanou minisérii Wild Wild Country (referovali jsme o ní na pokračování, první díl je zde), která přinesla celou řadu dosud neviděných záběrů a nových informací ze života hnutí Bhagvána Radžníše.[2]
Toto hnutí je známo zejména díky svému vyhrocenému konfliktu s obyvateli státu Oregon v USA, kam se v roce 1981 přestěhovalo. Ma Anand Šíla měla naprosto zásadní roli nejen při přesunu celé komunity, ale i v dalších (ne zřídkakdy kontroverzních) krocích tohoto hnutí.[3] Jakožto osobní sekretářka samotného Bhagvána to byla zejména ona, kdo odpovídal za další směřování komunity. Často také vystupovala na veřejnosti a v období Radžníšova mlčení fungovala jako prostředník k vyjádření jeho vůle. Vztah Šíly a Bhagvána se však pod narůstajícím tlakem ze strany většinové americké společnosti a tamějších úřadů rozpadl. Šíla tak v roce 1985 hnutí za dramatických podmínek opustila. Následovalo několikeré vzájemné obviňování,[4] které mj. vyvrcholilo i v Šílino odnětí svobody. Za mřížemi nakonec strávila 39 měsíců. Po odpykání trestu se Šíla definitivně odstěhovala ze Spojených států. Novou životní etapu začala v Basileji ve Švýcarsku, kde dodnes zřizuje několik domů pro seniory s postižením.[5]
Osud a další pokračování života Šíly však nejsou nijak skrytými tajnostmi. Jak již bylo výše zmíněno, tak o nich alespoň částečně pojednává série Wild Wild Country. Krom televizních obrazovek se o dalším životě Šíly také můžeme dovědět více z jejich autobiografických knih Do Not Kill Him a By My Own Rules. Proto název nového dokumentu Pátrání po Šíle může působit lehce zavádějícím způsobem. Divák však při sledování filmu brzy pochopí, že se filmaři nesnaží Šílu ve skutečnosti nalézt, ale spíše jejímu životnímu příběhu nově porozumět.
A právě proto, abychom měli větší šanci na její pochopení, tak ji tvůrci dokumentu přemístili tam, kde to všechno začalo, tedy do Indie: do míst, kde se poprvé setkala s Bhagvánem. Šíla se podle vlastních slov do této lokace vrátila po 35 letech. V dokumentu částečně vzpomíná na místa, která navštěvuje a která pro ni měla a stále mají velký osobní význam. Zároveň se při své výpravě účastní různých konferencí,
při kterých se naskytla návštěvníkům možnost se Šíly zeptat na dosud neznámá fakta z jejího života. Problémem je, že žádný z dotazů, který se filmaři rozhodli v dokumentu zveřejnit, nebyl nijak inovativní. Diváci se bohužel často ptají na dobře známé informace, jejichž odpovědi zájemci o hnutí Bhagvána Radžníše již dávno znají. Jakmile se Šíly zeptají na jakoukoliv kritičtější otázku, tak s prudkostí sobě vlastní buď odmítá odpovědět, nebo odpoví zcela zavádějícím způsobem. Film tak chvílemi působí, jako by ho režírovala sama Šíla. Vyprofilovaný pohled na ní je zde v důsledku špatně kladených dotazů naprosto nekritický. Až úsměvně působí situace, kdy si Šíla sama klade požadavky, na jaké otázky by se jí diváci měli do budoucna ptát.
Skrze celý dokument se line implicitní obhajoba Šílina života. Divákovi je předkládáno (často z jejích úst), že jde o zcela nepochopenou a do jisté míry i inspirativní postavu. Takový pohled je problematický, protože nijak nezohledňuje kontroverze její minulosti. Šíla touží po tom, aby byl již obrácen list jejího života a mohla se (podle vlastních slov) posunout dál. To však půjde jen těžko, pokud se dostatečněji (a zřejmě i pravdivěji) nevyjádří k událostem, jejichž byla nejen účastníkem, ale jedním z hlavních strůjců. Možnost k tomu měla v tomto dokumentu, ta ale zůstala promarněná. Pokud bychom se tedy zeptali na hlavní otázku filmu, zda tvůrci Šílu skutečně našli, tak bohužel musíme odpovědět, že nikoliv. Ma Anand Šíla se naopak v nekritické předpojatosti tohoto dokumentu zcela ztratila.
Poznámky:
[1] Občanským jménem Šíla Silvermanová.
[2] V posledních letech svého života vystupoval pod jménem Osho.
[3] Zbrojení komunity, imigrační podvody, výbuch v hotelu v Portlandu, cílená kontaminace vody a otrávení občanů okresu Wasco aj.
[4] Bhagván Šílu obvinil z pokusu o otrávené jeho lékaře, odposlouchávání a zpronevěry finančních prostředků. Šíla naopak zejména kritizovala, že byl Radžníš pod vlivem drog a také zpochybňovala vznik radžníšismu.
[5] Zejména pro ty, které trpí Alzheimerovou chorobou.
Další čtení:
VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí. Brno: L. Marek, 2009. Deus et gentes. Str. 200-214.
MA ANAND, Sheela. Don’t Kill Him!: The story of my life with Bhagwan Rajneesh. New Delhi: 2012. FINGERPRINT!.
Související články: