Jak informovala i česká média (například zde), protesty voličů bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara vyvrcholily 8. ledna tím, co brazilská vláda označila za pokus o státní převrat. Tohoto dne vtrhly asi tři tisíce demonstrantů ve městě Brasilia do sídla parlamentu, do prezidentské kanceláře a do budovy nejvyššího soudu a interiér těchto budov poničili. Nyní vychází najevo, že nezanedbatelnou roli při těchto akcích hráli křesťané.
Zatčeno při těchto nepokojích bylo asi 1 800 lidí. Z tohoto počtu se brazilská agentuře Agência Pública podařilo analyzovat údaje o zaměstnání 1 398 demonstrantů. Zjistila, že mezi zatčenými demonstranty byli nejméně čtyři evangelikální pastoři. Zprávu o analýze přinesla služba Religion News Service (RNS).
Potvrdil se tak předpoklad, vycházející z počtu sdílení na sociálních sítích, že demonstranty podporovaly tisíce neocharismatických evangelikálů spojených konzervativními postoji i s mnoha skupinami římských katolíků. Na sociálních sítích kolovaly desítky fotografií z násilných demonstrací, které ukazovaly, jak se při nich křesťané modlí, citují pasáže z Bible, skandují křesťanská hesla nebo uvádějí v diskusích křesťanské argumenty. Mezi nimi je i obava, že vítězný prezidentský kandidát Luiz Inácio Lula da Silva a jeho dělnická strana jsou ve skutečnosti komunisté, kteří se budou snažit o zničení křesťanství. Hojně se vyskytuje také konspirační narativ o volebním podvodu, jehož cílem bylo odstavit Bolsonara od moci za každou cenu. Nedůvěru těchto lidí v transparentní úřední postupy posílilo rozhodnutí brazilského nejvyššího soudu, který v březnu 2021 překvapivě zrušil Lulův dvanáctiletý trest odnětí svobody kvůli korupci a zcela ho občansky i politicky rehabilitoval.
Nedůvěra, strachy a podezření jsou mezi brazilskými evangelikály hluboce zakořeněny. RNS odkazuje na zjištění agentury Atlas/Intel, podle něhož podporuje rabování nejvyšších úřadů téměř třetina brazilských evangelikálů (31 %), zatímco celkově je to v brazilské populaci „jen“ 18 % občanů. Jenom 28 % evangelikálů věří, že Lulovo vítězství v prezidentských volbách bylo legitimní. I když brazilští evangelikálové jistě postupně mění své politické postoje (více o tom jsme psali zde), bývalý prezident Jair Bolsonaro pro většinu z nich zůstává obráncem křesťanských hodnot ve společnosti a garantem možnosti dalšího posilování konzervativních podob křesťanství.
Náhledová fotografie: Jair Bolsonaro na tričku křesťanské účastnice demonstrace, foto: Silvia Izquierdo, AP.
Psali jsme v Dingiru:
Šárka Grauová: Covid a evangelikálové v Brazílii, Dingir 25 (1), 28‒31.
Téma Dingiru 1/2019: Současný evangelikalismus (obsah zde).
Související články:
