Toto je druhý část článku o LGBTQ právech v mormonismu. Předchozí díl pojednával o gay právech, zatímco tento článek se bude soustředit na lesbická a trans práva.
„Jsme vděční za pokračující úsilí těch, kteří pracují na zajištění toho, aby zákon o respektu k manželství zahrnoval vhodnou ochranu náboženské svobody a zároveň respektoval zákony a chránil práva našich LGBTQ bratrů a sester. Věříme, že tento přístup je cestou vpřed.“[1] – Rozhodnutí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (LDS, mormonů) z 15. listopadu loňského roku obnovilo debaty o právech LGBTQ lidí v americkém státě Utah a jejich pozici v LDS. Toto téma je navíc pro mormony velmi ožehavé. Církev po většinu své historie držela konzervativní postoj vůči homosexuálům a dalším sexuálním menšinám, avšak v listopadu veřejně podpořila zákon na ochranu práv LGBTQ lidí. Jak k tomuto kroku došlo, a co může znamenat pro budoucnost této církve?
Kdo jsou mormoni
Termínem mormoni jsou obvykle myšleni následovníci Josepha Smithe (1805–1844), kontroverzního amerického proroka a vizionáře, který v roce 1830 založil mormonskou církev. Ta se však po jeho smrti rozdělila na několik skupin, z nichž ta největší (LDS) odešla na západ Spojených států a založila tam stát Deseret (v současnosti zhruba odpovídá státu Utah). Menšinové mormonské církve se nacházejí v různých oblastech. Fundamentalistická odvětví, praktikující polygamii, sídlí většinou na západě Spojených států a budují si vlastní komunity, zatímco liberální a progresivnější mormonská církev (zvaná dnes Kristova komunita) sídlí v Independence ve státě Missouri. Celkový počet mormonů se odhaduje na přibližně 18 milionů osob (z toho skoro 17 milionů má největší z mormonských církví – LDS, – o které tento článek primárně pojednává).
Lesbické dějiny mormonismu
Je pravidlem, že když se mluví o postoji mormonské církve k LGBTQ komunitě, zmiňují se především církevní procesy na eliminaci gay mužů. O lesbických ženách, translidech a nebinárních lidech se však mnoho nepíše, a to i přesto, že o nich máme historické záznamy i z prostředí mormonismu.
Historie lesbických vztahů v mormonismu je kontroverzním tématem, které bude vždy ve velké míře záviset na interpretaci historických zdrojů. Zachovalo se nám však poměrně početné množství příkladů, kdy v rané mormonské historii docházelo k projevům lásky mezi mormonskými ženami.[2] Někteří badatelé (např. Quinn[13]) naznačují, že se mohly jednat o důsledky samoty některých polygamních žen, které žily pouze ve společnosti svých spolu-manželek. První záznamy o tom, že se v LDS prostředí pokusila lesbická žena svést mladou dívku, pocházejí z roku 1856. V roce 1870 se termín lesbicismus poprvé objevil v církevních zdrojích jako ekvivalent sodomie. V roce 1891 byl založen první spolek pro gay a lesbické osoby v Utahu, kterou údajně sponzorovala Katherine Youngová-Schweitzerová, vnučka druhého mormonského proroka Brighama Younga.[3]
Reakce mormonské společnosti přišla asi rok po založení spolku, když hlavní mormonské noviny Deseret News zveřejnily sérii článků o lesbické vraždě ve státě Tennessee.[4] Ačkoliv vražda neměla s mormony nic společného, mormonští novináři se případ snažili prezentovat jako případ zvráceného lesbicismu a jeho důsledků. Na začátku 20. století však došlo k oslabení těchto útoků, takže se v roce 1912 dokonce objevila mormonská báseň, adorující Sapfó z Lesbu. Významnou průkopnicí akademického výzkumu lesbické a gay komunity v Utahu se stala Mildred J. Berrymanová (1901–1972). Na výzkum 24 lesbických žen, žijících v Salt Lake City, pracovala v letech 1928–1938.[5]
Jak bylo uvedeno v předchozím díle, velkou změnou LGBT práv v mormonském prostředí znamenal rok 1952, kdy začala duchovní válka proti homosexualitě v LDS. Proti tomuto přístupu se v průběhu desetiletí ohradilo několik různých skupin, z nichž nejvýznamnější byla nejspíš feministická iniciativa v letech 2013–2014, která měla za cíl prosadit větší práva pro mormonské ženy, včetně svobodného sebevyjádřování a práva na ženské kněžství. Představitelka této iniciativy, Kate Kellyová, se později rozvedla a zveřejnila svou lesbickou orientaci. Nyní žije se svou partnerkou. Jak bolestivé i radostné mohou být lesbické životní příběhy, ukázal výborně několikadílný seriál HBO s názvem Už nikdy více mormonkou.[6] Sledoval příběh lesbického páru, který hledá a nachází smíření se svými bývalými manžely v církvi a svými (zklamanými) rodinnými příslušníky. Na příběhu je patrné, jak se s radikalizací církevních pravidel v roce 2015 postavili mnozí rodinní příslušníci na stranu svých lesbických příbuzných a jejich rodin. V kontextu této série je rozhodnutí současného proroka, Russella M. Nelsona o zrušení pravidel z roku 2015 mnohem pochopitelnější.
Trans práva u mormonů
V rané mormonské historii nenacházíme zmínky o translidech či nebinárních lidech v pravém slova smyslu. Nacházíme však příklady transvestismu, který poukazuje na existenci alternativních postojů k genderu. Jedním z nejznámějších cross-dresserů byl syn druhého mormonského proroka.
Brigham Morris Young (1854–1931) byl třicátým pátým dítětem Brighama Younga (jeho matka byla dvacátou druhou ženou tohoto muže). V rané dospělosti sloužil misii na Hawaii a po jejím návratu se založil Spolek mladých mužů. Se svou manželkou (dcerou pátého mormonského proroka) měl nakonec 10 dětí, ale to mu nezabránilo v tom, aby se v letech 1885–1900 věnoval kariéře zpěvačky.[7] V těchto letech se pravidelně převlékal do ženských šatů a vystupoval jako italská umělkyně Pattirini.[8] Fakt, že nebyl během tohoto období exkomunikován, může naznačovat, že postoj LDS k alternativním sexuálním trendům nebyl vždy jednoznačný.
Ve 20. století se stupňovaly nevybíravé slovní útoky na LGBTQ menšinu, a translidé našli určitou formu opory teprve v letech 2006–2015, kdy se autor podcastu Mormon stories, exkomunikovaný psycholog John Dehlin (narozený v roce 1969) začal věnovat příběhům translidí z mormonské církve. První vystupující byla Kimberly Andersonová.[9] Následovaly však další osoby, včetně mladých transgender lidí ve věku 10–20 let.[10] V současnosti existuje již řada projektů, zaměřených na práva translidí v mormonském prostředí, zvláště na Univerzitě Brighama Younga, kde se pravidelně konají duhové pochody a protesty za práva LGBTQ menšiny. Někteří z těchto aktivistů za transpráva vystupují ve výše zmíněném dokumentu Už nikdy více mormonkou a existuje také krátký dokumentární film nazvaný Transmormon, zkoumající příběh jedné transženy z Utahu.[11]
Kudy dál
Jakkoliv jsou dějiny LGBTQ lidí v mormonském prostředí spletité a mnohdy bolestivé, s nejnovějšími změnami se zdá, že se LDS přibližuje liberální Kristově komunitě, která již několik let podporuje LGBTQ osoby ve své církvi a v některých částech světa je dokonce oddává.[12] Nemůžeme v dohledné době očekávat změnu LDS nauky o homosexualitě, ale můžeme očekávat, že církev pod vedením Russella M. Nelsona bude usilovat o lepší postavení LGBTQ lidí. Není to jistě taková změna, kterou si někteří přáli, ale jedná se i tak o poměrně odvážný krok mormonského proroka, který naznačuje, že změny v tomto směru mohou pokračovat. Zatím čtyřleté období proroka Nelsona přineslo značné množství změn, které naznačují lepší budoucnost pro život LGBTQ lidí v mormonském prostředí.
Poznámky:
[1] CHURCH of Jesus Christ of Latter-day Saints, Statement on the United States Congress Respect for Marriage Act, 15.11.2022, Church newsroom, Official statement. Online.
[2] JORDAN, Sara, Lesbian mormon history, 31. 3. 1997, Affirmation international conference in Salt Lake. Online.
[3] Tamtéž.
[4] Tamtéž.
[5] Tamtéž.
[6] Mormon no more, 2022, HBO. Online informace v databázi CSFD.
[7] Galen Snow Young, Brief History of Brigham Morris Young, Department of Archives and Special Collections, Harold B. Lee Library, Brigham Young University, Provo, Utah.
[8] Brief history of Brigham Morris Young, MSS SC 1999 at L. Tom Perry Special Collections, Harold B. Lee Library, Brigham Young University. Online.
[9] Mormon stories podcast 735–738, Kimberly Anderson’s journey from living 45 years as a mormon man to living openly as a woman, 4. 5. 2017. Online.
[10] Mormon stories podcast – pořady číslo 739, 740, 743 a mnoho dalších.
[11] Dokumentární film Transmormon je veřejně dostupný na stránce Vimeo.
[12] Oficiální prohlášení Kristovy komunity k tomu tématu lze nalézt online.
[13] QUINN, D. Michael, Male-Male Intimacy among Nineteenth-Century Mormons: A Case Study, Dialogue: A Journal of Mormon Thought, vol. 28, no. 4, 1995, pp. 105–128. Online.
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 3/2001: Náboženství mormonů (plný text čísla zde).
Související články:
