16. září 1922: první obřad posvěcení člověka
Goetheanum od jihozápadu.

Před sto lety došlo ve švýcarském Dornachu k založení Obce křesťanů. V skrytu a bez jakékoli veřejné publicity byli tehdy v tzv. Bílém sále v jižním křídle prvního Goetheana, dřevěné stavby, kterou antroposofické hnutí pod vedením Rudolfa Steinera budovalo od roku 1913 jako své centrum, vysvěceni první kněží nového hnutí za náboženskou obnovu. V rámci tohoto svěcení pak známý evangelický kazatel a antroposof Friedrich Rittelmeyer (1872–1938) sloužil 16. září 1922 první obřad posvěcení člověka – mešní obřad Obce křesťanů – a započal tak nový svátostný proud, který od té doby žije ve sborech Obce křesťanů v mnoha zemích světa. I když leccos předcházelo a další kroky následovaly, byl tento obřad mezníkem. Poprvé při něm ožil oltář, který je středobodem i pramenem náboženského života, o který Obec křesťanů usiluje.

Friedrich Rittelmeyer.

Na počátku dvacátého století hledali mnozí lidé nové impulsy pro další vývoj kultury, pro nové uspořádání sociálního a politického života i pro době přiměřený náboženský a duchovní život.

V kontextu založení Obce křesťanů je zajímavé, že zcela nezávisle na myšlenkách Rudolfa Steinera rozvíjel v těchto letech své myšlenky o původu mše v antických mystériích benediktínský mnich Odo Casel a katolický teolog a kněz Romano Guardini v roce 1922 poprvé tajně sloužil katolickou mši německy. Guardini později poznamenal, že tak učinil s „předbíhající poslušností“. I když zcela jiným způsobem, ale v mnohém ohledu v podobných souvislostech se u nás paralelně k Obci křesťanů formovala Československá církev (dnes Československá církev husitská, CČSH). Obě církve spojuje mimo jiné kněžství žen. Obec křesťanů vysvětila své první kněžky již při svém založení v září 1922 a ČSCH k tomuto kroku přistoupila v roce 1925. Od té doby uplynulo sto let a při pohledu zpět můžeme pohlížet na všechny vnější historické události, krize a zvraty, které Obec křesťanů spoluprožívala a zároveň i na to, jak postupně rozvíjela svou činnost, zahajovala své působení v dalších zemích a jazycích.

Kostel Obce křesťanů v Melbourne v Austrálii.

To podstatné ale zůstává vnějšímu historickému pohledu skryto. Obec křesťanů nezakládá novou věrouku, ale usiluje o společné náboženské prožívání v rámci sborů, ve kterých se lidé sdružují na základě svého svobodného rozhodnutí. Během uplynulých sta let mnoho lidí nalezlo v Obci křesťanů oporu v radostných i bolestných chvílích svých životů. Prožívali s ní křesťanské svátky a nechávali se inspirovat jejími důrazy v interpretaci křesťanské tradice.

Rudolf Steiner.

Z vnějšího pohledu někdy překvapuje, že u vzniku Obce křesťanů stál jako rádce a pomocník zakladatel antroposofického hnutí Rudolf Steiner (1861–1925). Odhlédneme-li od ideologicky zabarvených soudů a zjednodušujících tvrzení, můžeme s odstupem času konstatovat, že byl Rudolf Steiner ve své době bezpochyby mimořádně inspirativní, plodnou a všestrannou osobností. Na jeho myšlenky navázala celé řada umělců a architektů, žijí dodnes ve waldorfské pedagogice, antroposoficky rozšířeném lékařství, biodynamickém zemědělství a v dalších oblastech. Na počátku dvacátých let se na něj obrátili mladí hledající evangeličtí teologové a studenti teologie s otázkou, zda by jim pomohl nově uchopit jejich povolání, podobně, jako to učinil pro učitele a lékaře. Rudolf Steiner na jejich otázku odpověděl kladně a uspořádal pro ně několik kurzů. Výsledkem společné cesty, na kterou se vydali, pak bylo založení nového náboženského hnutí, které si dalo jméno Obec křesťanů. Antroposofie se v novém hnutí nestala věroukou. Náboženské prožívání je na ní nezávislé. Obec křesťanů 16. září 1922 vznikla a do dnes žije z přesvědčení, že antroposofie může zásadním způsobem přispět k hlubšímu porozumění křesťanství a k rozvoji době přiměřeného náboženského života, který Obec křesťanů považuje za svůj hlavní úkol.

Autor je farářem Obce křesťanů v Praze.

Náhledová fotografie: Kaple sv. Jana ve sborovém domě Obce křesťanů v Praze na Śpejcharu (1995).

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Jakub Pavlík
Jakub Pavlík
16. 9. 2022 23:31

“… zcela nezávisle na myšlenkách Rudolfa Steinera rozvíjel v těchto letech své myšlenky o původu mše v antických mystériích benediktínský mnich Odo Casel …”

Pokud je mi známo, o “původu mše v antických mystériích” Casel žádné myšlenky nerozvíjel, naopak se (jak je vidět, bez trvalejšího úspěchu) odpočátku bránil mylnému čtení svých spisů tím směrem, jako by mezi antickými mystérii a křesťanskou liturgií přímo nebo nepřímo tvrdily nějaký genetický vztah. Jen sekundárně křesťanská liturgie z mystérií přijala jednotlivé (nepodstatné) verbální nebo symbolické formy, které byly zvlášť vhodné pro vyjádření křesťanských obsahů. (Casel: Die Liturgie als Mysterienfeier, Freiburg i.Br. 1923, s. 101nn)

Tomáš Boněk
Tomáš Boněk
16. 9. 2022 11:18

Setkání ke 100. výročí založení Obce křesťanů 16. – 18. září 2022 v Obci křesťanů, Na Špejcharu 3, Praha 7 ________________________________________________________________________________ Program pátek 16. září 17.30–18.30 Registrace účastníku 18.30–20.00 16. září 1922 (přednáška Tomáše Boňka) 20.00–20.10 přestávka 20.10–20.25 Večerní bohoslužba sobota 17. září 8.00–8.45 Obřad posvěcení člověka 9.00–9.45 přestávka na snídani 9.45–11.15 Být křesťanem na planetě Zemi (přednáška Milana Horáka) 11.15–11.45 přestávka 11.45–13.00 Dílna Co chce Obec křesťanů? Co chci já? (vede Stanislava Veselková) 13.00–15.00 přestávka na oběd, kávu atd. 15.00–16.15 Dílna Co chce Obec křesťanů? Co chci já? – pokračování 16.15–17.00 přestávka 17.00–18.30 Svátost jako brána světu (přednáška Virve Eigo) 18.30–19.30 přestávka na večeři 19.30–20.45 Koncert… Číst dále ->