O víkendu 29. až 30. července proběhl již 16. ročník mezinárodního festivalu keltské kultury Lughnasad v Nasavrkách v Železných horách. Svátek Lughnasad byl jedním z nejdůležitějších svátků keltského roku, a i dnes ho některé novopohanské skupiny udržují. Je to svátek léta, slunce, úrody a hojnosti, který se slavil vždy uprostřed léta. Začínal většinou kolem 1. srpna a trval po celý týden. Účelem svátku je poděkovat Matce Zemi za bohatou úrodu a rovněž vzdát úctu bohu Lughu, podle kterého byl svátek pojmenován. Původně irský bůh Lugh byl bohem slunce, moudrosti, řemesel a válečníků a v rámci irské mytologie jedním největších hrdinů a znalec „devatera řemesel“ z božského rodu Danannů. Podle tradice ustanovil svátek sám bůh Lugh, a to na počest jeho nevlastní matky, bohyně Tailtiu (Velké mateřské bohyně).
I letos proběhl festival přímo v areálu keltského skanzenu („Zemi keltů”) v Nasavrkách. Návštěvníci měli možnost se seznámit s některými řemeslnými postupy starých Keltů, nahlédnout do běžného dne keltské rodiny a pod pokličku jejich kuchařek, vyzkoušet si střelbu z luku, ale také si poslechnout přednášky o keltské kultuře od českých archeologů, povídání o kultickém roce od zástupců současných novopohanských komunit, osvěžit si rytmus bubnováním a irským tancem nebo se třeba zúčastnit řízené meditace ženského kruhu.
Vrcholem programu v oppidu byl lughnasadový rituál. Začal průvodem, jenž prošel od bran areálu celou vesnicí s obilnou bohyní v čele. Slavnostní pochod byl zakončen u obětiště, kde mohli Keltové vyjádřit své díky bohům prostřednictvím přinesených obětin, které byly následně spáleny na oltáři. Podle tradice se snop v podobě panny (při dobré úrodě) nebo babky (při špatné úrodě) uchoval až do jara, aby se jeho zrno mohlo následně přidat k tomu, kterým se na jaře osela pole.
Zatímco páteční noc byla ještě teplá, sobota vydala jen pár slunečních paprsků a oblohu zahalily dešťové mraky. Ani to však účastníky festivalu neodradilo od bujarých oslav léta a života za doprovodu českých i zahraničních kapel. I letos nás Lughnasad nejen vrátil zpět v čase a přiblížil nám tak taje keltské kultury, ale současně se stal také příležitostí k setkávání a oslavě pro ty, kteří se chtějí vrátit k duchovním kořenům svých předků.
Zdroje:
Jitka Vlčková, Encyklopedie keltské mytologie. Praha: Nakladatelství Libri 2002, s. 215-217, 218.
Prezentace festivalu Lughnasad.
Fotografie: Kateřina Hlaváčová.
Psali jsme v Dingiru:
téma Současné novopohanství, Dingir 5 (1), 2002, plný text čísla zde.
téma Pohanství dnes, Dingir 18 (2), 2015, upoutávka a několik článků zde.
Související příspěvky:
Poznámka: v první větě došlo patrně k chybě v datu (srpen místo července).
Opraveno, děkujeme za upozornění.