Keltské novopohanství v Česku včera a dnes

Článek vznikl v rámci kurzu Novopohanství (RLB510 a RLBcB510) na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Michala Puchovského.

Druidové, Stonehenge, Samhain místo Halloweenu. To všechno si lidé běžně spojují s Kelty. Není se tak čemu divit, že nové keltské náboženství a druidismus vzniklo právě na britských ostrovech. Vzbudilo však velký zájem také mnohem dále na východ – v srdci Evropy. Co vede obyvatele Česka k zájmu o keltské novopohanství?

Ve sčítání lidu v roce 2011 se k pohanství bez upřesnění náboženské cesty přihlásilo 863 lidí. O šest let později uskutečnila Česká pohanská společnost vlastní průzkum v české pohanské komunitě, kterého se zúčastnilo 1 801 lidí, z nichž 25 % se přihlásilo k nějaké formě keltské novopohanské tradice. Přestože mezi novopohany vévodila slovanská a germánská tradice, keltské novopohanství bylo třetí nejčastěji zvolenou možností. Jak je možné, že slovanský národ, který po staletí občas v míru a občas ve válce žil tak trochu vedle a tak trochu společně s germánskými národy, našel takový zájem v keltském náboženství, které se objevovalo na jeho území jen ve zlomku historie na samotném počátku?

KOŘENY ČESKÉHO ZÁJMU O KELTSKOU KULTURU

Podle religionisty Jana Reichstätera pramení česká keltofilie, tedy láska ke všemu keltskému, v romantizující, melancholické a křehké historické vazbě na první známé obyvatele českého území, po kterých také dostalo své jméno, a také v jistém zklamání ze slovanské identity během komunistického režimu, převážně v období normalizace po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Přestože nějaké náznaky fascinace keltskou kulturou bylo možné v Československu nalézt už právě v dobách normalizace, keltománie se na českém území skutečně rozvinula až v 90. letech minulého století. Po sametové revoluci se objevila potřeba znovu definovat českou národní identitu, která však po nedávných negativních zkušenostech s nacistickým i komunistickým režimem nechtěla mít nic společného ani s germánskou, ani se slovanskou tradicí. Jedinou možností se tak stal návrat ke třetímu významnému typu obyvatelstva, které území dnešní České republiky historicky obývalo – Keltům. I přes svou významnou popularitu mezi českými novopohany však nevznikla žádná široce přijímaná oficiální náboženská instituce, která by osoby se zájmem o keltskou tradici slučovala.

Vzniklo však několik občanských sdružení, jejichž jádrem je spíše zájem o keltskou historii a kulturu než o náboženskou identitu. Dalibor Antalík ve své studii z roku 2004 představil čtyři z těchto sdružení vzniklých v 90. letech – Bratrstvo Keltů, Lugh, Agarain a Keltoi – z nichž do současnosti funguje pouze poslední z vyjmenovaných.

ČESKÁ KELTSKÁ SDRUŽENÍ A JEJICH AKTIVITY

Bratrstvo Keltů založil v roce 1995 Tomáš Křivánek. Členy uskupení spojoval zájem o dávnou keltskou historii českého území a o hudbu, kulturu a umění zemí s keltskou přítomností, například Irsko, Skotsko, Wales nebo ostrov Man. Své členy spolek seznamoval také s duchovním odkazem Keltů, především prostřednictvím věstníků. Vydával se interní čtvrtletník Zpravodaj a pro širší veřejnost měsíčník Kelt. Bratrstvo Keltů pořádalo přednáškové cykly pro své členy i veřejnost. Také organizovalo koncerty a festivaly keltské hudby a tradičních řemesel. Sdružení svou působnost ukončilo v roce 2015 poté, co za sebe Křivánek nedokázal najít vhodnou náhradu na pozici předsedy. Usoudil, že sdružení dosáhlo svého cíle informovat českou veřejnost o keltské starodávné kultuře a historii a nastartovat keltské národní obrození.

Spolek Lugh, pojmenovaný po údajném keltském bohu řemesel, umění, prozřetelnosti, medicíny a světla, byl založen v roce 1997 výtvarníkem Josefem Ryzcem. Centrem činnosti tohoto sdružení byly oslavy Lughnasadu na přelomu července a srpna. Ty netradičně pojali coby setkání výtvarníků, kteří v rámci festivalu představili svá díla inspirovaná keltskou mytologií.

Sdružení Agarain – Societas Celtica z Chebska se zaměřovalo primárně na tzv. living history, tedy aktivní rekonstrukci keltského života a tradičních řemesel všeho druhu. V současné době se zdá, že ani jeden ze dvou naposledy jmenovaných spolků již není aktivní.

Jak již bylo zmíněno výše, sdružení Keltoi je aktivní stále. Bylo založeno v roce 1994 na Mladoboleslavsku Václavem Horákem. Cílem tohoto sdružení je zábavní a zážitkovou formou propagovat tradiční keltská řemesla a představit způsob života starých Keltů skrze archeopark Prášily na Šumavě nebo v současnosti veřejnosti nedostupný archeopark Isarno u Letovic. Svou činnost zaměřuje hlavně na dětské publikum a mládež. Příležitostně se organizace podílela na pořádání dnes již zaniklého festivalu keltské kultury Beltine. Ten byl pojmenován po svátku Beltain, kdy byl poprvé po zimě vyháněn na pastvu dobytek. Při této příležitosti se zapalovaly ohně, přes které lidé skákali, aby si do budoucna zajistili plodnost a hojnost. Časově se tento svátek překrývá s Valpuržinou nocí a pálením čarodějnic.

Další mladší občanské sdružení Boii provozuje archeoskanzen Nasavrky a každoročně v jeho prostorách pořádá koncem července festival keltské kultury Lughnasad pojmenovaný po svátku hojnosti, jenž je spojován s počátkem žní. V prostorách skanzenu pořádá sdružení rozličné programy pro školy, dětský letní tábor či oslavy dalších významných keltských svátků jako například Samhain – svátek mrtvých, přicházející zimy a počátek keltského roku.

Aktivní zůstává také volné sdružení zájemců o keltskou tradici, historii a hudbu převážně z Brna a okolí Keltské prameny. Toto uskupení je neobvyklé hlavně svým umístěním na Moravě, a to vzhledem k tomu, že většina aktivit keltofilů se stejně jako archeologické nálezy nachází na území Čech.

DOCHÁZÍ K ÚPADKU ZÁJMU O MODERNÍ KELTSKÉ POHANSTVÍ?

Přestože by se z tohoto přehledu mohlo zdát, že zájem o keltské pohanství v Česku po svém raketovém startu v 90. letech postupně upadá, data z průzkumu České pohanské společnosti z roku 2017 naznačují spíše opak. Novopohané hlásící se ke keltské tradici tvořili čtvrtinu všech zúčastněných. Reichstäter poukazuje ve své studii na skutečnost, že jedním z hlavních znaků moderního pohanství je individuální cesta a rituály prováděné v soukromí domova bez nutnosti nápomoci centralizovaného a oficiálního náboženského uskupení. Čeští novopohané bez ohledu na zvolenou tradici se v tomto nijak neliší od svých soukmenovců v zahraničí, a pro „české Kelty“ to platí dvojnásob. Je však pravděpodobné, že během posledních třiceti let došlo vzhledem k velmi omezenému počtu historických pramenů k vyčerpání keltského tématu. Pohané hlásící se dříve ke keltskému náboženství tak mohli nahradit svou keltskou pohanskou identitu slovanskou, germánskou nebo některou z hybridních forem, která vystihuje jejich současnou osobnost.

Odpověď na otázku, zda můžeme opravdu hovořit o úpadku novokeltské náboženské tradice v Česku, nám tak pravděpodobně dají až výsledky letošního sčítání lidu, které snad budou následovány dalším podrobnějším průzkumem České pohanské společnosti.

 

Zdroje

ANTALÍK, Dalibor. 2004. Neodruidismus a fascinace Kelty v České republice a v zahraničí. In: NEŠPOR, Zdeněk (ed.). Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 75 – 90.

Český statistický úřad – Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

HOLCMANOVÁ, Eva a Filip KUBÍN. Kolo roku: Keltové. In: Kolovrat: pohanský on-line magazín [online]. Česká pohanská společnost, 11. 4. 2016 [cit. 2021-6-12]. Dostupné zde.

KUBÍN, Filip. Analýza sčítání pohanů 2017 [online]. In: Kolovrat: pohanský on-line magazín [online]. Česká pohanská společnost, 23. 2. 2018 [cit. 2021-6-12]. Dostupné zde.

PUHOVÁ, Dominika, 2015. Novokeltství: Motivace mladých lidí v ČR ke vstupu do novokeltských pospolitostí. Olomouc. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci.

REICHSTÄTER, Jan. 2018. The Decline of Contemporary Celtic Paganism in the Czech Republic: Factors in the Growth and Erosion of Czech Celtophilia. Pomegranate: The International Journal of Pagan Studies. 20 (1).

 

Náhledový obrázek: Shutterstock.

 

Psali jsme v Dingiru:

téma 1/2002: Současné novopohanství: zde.

téma 1/2015: Pohanství dnes: zde.

 

Související příspěvky:

Rodná víra a její novopohanské rituály

Imbolc – keltský svátek jara

Slovanský kruh a koronavirus

Slovenského novopohana Jaroslava Reborna Pagáča odsúdili na štyri roky nepodmienečne – analýza, reakcie

 

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments