Survivalismus, prepperství a rozhovor s emeritním prepperem Richardem Pechem

Survivalismus, prepperství a rozhovor s emeritním prepperem Richardem Pechem

Prepperství v historických souvislostech

Kořeny současného prepperství jsou v tzv. survivalismu,[1] společenském hnutí, které se v 70. letech minulého století rozvinulo hlavně mezi americkými bílými evangelikály. Nebezpečí vzniku třetí světové války a stálý pocit ohrožení jadernými zbraněmi spolu s křesťanským apokalyptickým milenialismem vedl příslušníky tohoto hnutí k přípravě na možnost války a zhroucení společenského řádu. Tato příprava byla nesena snahou tyto události přežít (angl. „survive“).

Myšlenkové schéma survivalistů má samozřejmě mnoho individuálních i skupinových zvláštností, ale základní podoba je zhruba tato: survivalisté počítají s koncem toho světa, jak ho doposud známe a prožíváme; tento nám známý svět bude vystřídán dobou soužení, v níž je třeba nejenom přežít, ale i obstát jako křesťan a – spolu s dalšími – pokud možno udržet křesťanskou civilizaci, a nakonec survivalisté počítají s vítězstvím díky druhému příchodu Krista. Po tomto příchodu bude následovat blažená tisíciletá říše. Předpokladem osvojení tohoto myšlenkového schématu je přesvědčení o stále se zhoršující společenské situaci. Někdy je za tímto zhoršováním spatřován úmysl nějaké skupiny lidí, a tedy jejich konspirace proti zbytku lidstva.

Z tohoto schématu může vyplynout několik aktivit: (1.) hromadění a obměňování zásob a snaha o soběstačnost a nezávislost na veřejně dostupných energetických zdrojích; to může být (2.) spojeno s étosem osobní svobody a nezávislosti na státu (a třeba i s odmítáním platit daně apod.); dále může být oživen (3.) i étos amerického pionýrství (osídlování necivilizovaných území) a schopnosti obstát i mimo civilizaci; přesvědčení o kolapsu společenského systému a následného vzniku (občanské) války může vést k (4.) získávání zbraní, k začleňování prvků vojenského výcviku do soukromého života i k celkové přípravě na násilné situace; (5.) přesvědčení o ohrožení civilizace může posílit myšlenky o nadřazenosti bílé rasy a křesťanské civilizace.

Jádrem survivalismu jsou okrajové americké křesťanské skupiny, například hnutí Křesťanské identity nebo davidiáni, jejichž tragický osud roku 1993 je veřejnosti dobře znám. Z velkých církví pracuje s některými prvky survivalismu jen Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, tzv. mormoni. Survivalismus je ale přítomen i mimo křesťanství: například mezi americkými árijskými pohany, v náboženské ufologii (například v Nebeské bráně, společenství s podobně tragickým koncem roku 1997 jako davidiáni), v esoterických společnostech (například v Řádu Slunečního chrámu), v hnutí Nového věku (z větších společenství v rámci tohoto hnutí například v Církvi všeobecné a vítězné) nebo i v sekulárním prostoru, například v apokalyptickém environmentalismu nebo v panice označované jako Y2K na samém konci minulého tisíciletí. Je zajímavé, že mezi nábožensky různě motivovanými skupinami survivalistů existuje určitá solidarita; neblaze se projevila v útoku survivalisty Timothyho McVeighe na úřad v Oklahoma City v den 2. výročí tragického konce davidiánů; tento útok se 168 oběťmi byl největším teroristickým útokem v USA před 11. zářím 2001.

Rozšíření survivalismu do Evropy znamenalo pro toto hnutí velké změny. Pro Evropany je obvykle nepřijatelná myšlenka bělošské nadřazenosti, slabě motivující či zcela neznámá jsou pro mnohé Evropany také původní náboženská východiska, a také pozitivní vztah ke zbraním bývá v Evropě méně vypjatý. A tak se ze survivalismu (pojmu, který asociuje mnoho podivného) stalo prepperství.

Rozhovor o prepperství v české společnosti

První otázka pro „emeritního“, tedy „vysloužilého“ (jak sám říká) českého preppera Saladina (Richarda Pecha, povoláním revizního technika) je tedy nasnadě:

Richard Pech – Saladin.

Přežilo něco ze starého amerického survivalismu v současném prepperství?

Saladin: S americkým a českým prepperstvím je to jako s delfínem a žralokem: jsou si navenek velmi podobní, díky obecně platným zákonům hydrodynamiky, ale oba vyrostli z naprosto odlišných větví stromu života. Kořeny českého a slovenského prepperství jsou spíše v objevování tradičních řemesel, v kutilství, v družstevním hnutí či v moudrosti našich babiček.

Ano, vypadá to občas až idylicky: diskusní fórum preppers.cz má v záhlaví napsáno „preppeři, minimalisté, zahrádkáři, survivalisté, chovatelé“. Nemají ale americká i česká větev společnou například lásku ke zbraním?

Saladin: Zbraně není dobré démonizovat, jsou to nástroje a jako u každého nástroje záleží na tom, kým a jak bude použit. K prepperství tak i zbraně patří. Je třeba neustále zdůrazňovat, že lidé, kteří mají zbrojní pas, museli osvědčit, že jsou slušní, dbalí zákona, platí daně, prakticky nepáchají trestné činy ani přestupky.

K čemu byste mohli v postapokalyptické době zbraně potřebovat?

Saladin: Je pravděpodobné, že ozbrojené složky státu situaci nezvládnou a slušné lidi budou ohrožovat například uprchlí vězňové, které už nebude mít kdo hlídat, a stávající kriminální struktury, které ztratí zábrany při indispozici či absenci vlivu ozbrojených složek státu. Také je potřeba počítat s tím, že hlad udělá z lidí šelmy. Civilizace se může zhroutit velmi rychle. Říká se, že mezi civilizací a chaosem stojí devět jídel. Bude tedy potřeba bránit to, co jsme si na tuto dobu připravili, a to, co z civilizace zbude.

Máte vy sám něco takového připraveno?

Saladin: Ano, jak doma, tak na odlehlých místech, i v přírodě, mám ukryté zásoby pro období počátečního chaosu.

Co konkrétně to je?

Saladin: Jídlo, které mám rád, nebo třeba nemletou pšenici. A třeba také stříbrné mince, protože stříbro je kov, který se bude vždycky hodit ke drobné směně, je to navíc užitečný technický kov. Já jsem kupříkladu revizní technik, tedy elektrikář, a tak mám to, čemu rozumím: kabely, jističe, vypínače, zásuvky a další materiál, se kterým každodenně pracuji, a když k něčemu dojde, tak to využiji ku prospěchu komunity, budu tedy dále dělat to, co umím nejlépe. Podobně postupují i další preppeři, kteří mají znalosti a dovednosti využitelné i po případném kolapsu civilizace. Mnoho z nás se snaží takové dovednosti osvojit. Lidé se brzy dají dohromady, obnoví se směna, společnost si poradí, nebylo by to v dějinách poprvé, co zkolabovaly celé civilizace a proměnily se v něco nového. Ovšem že existuje i jiná strategie: vše získat násilím. Tu ale mají sociopati a právě kvůli nim máme ty zbraně. Historické zkušenosti ale ukazují, že s těmito lidmi si společnost nakonec vždy poradila, ať už to byli různí lapkové ve středověku, nebo wervolfové či banderovci po zatím poslední válce.

Preppeři jsou lidé, kteří se připravují na horší svět, než je ten náš dnešní. Čeho se konkrétně vy obáváte?

Saladin: Mám strach spíš ze živelních pohrom, například z ohromné sluneční erupce nebo z epidemie. Nemyslím si, že by někdo zmáčkl nějaké tlačítko a hrozila válka. Ale mezi preppery jsou i takoví, kteří s nukleární válkou počítají a kteří se snaží zakoupit nebo budovat i bunkry.

Z prepperských fór (preppers.cz, rozpad.cz) ale občas zaznívá i obava ze společenského vývoje.

Saladin: Ano, i já očekávám společenský sešup a narůstání mizérie. Společnost bude postupně chudnout zvlášť v důsledku toho, čemu říkám „klimatické šílenství“. Tím myslím, že se k nám ze Západu snaží tlačit něco, co u nás nebude fungovat. Navíc to prosazují šílenci, kteří chtějí spasit svět před údajnou klimatickou apokalypsou. Ve skutečnosti má ale lidstvo takový potenciál, že Země by mohla klidně uživit i 20 miliard lidí, jenže se na tom nedá vydělávat, a proto je to pro současnou podobu organizace podnikání nezajímavé.

Neskutečné množství peněz a lidského umu je doslova promarněno ve výrobě zbraní a ve válkách. Pokud by tyto prostředky a um byly využity například na zúrodňování pouští, a udržitelnou formu zemědělství, jak prakticky ukazuje Izrael v Negevské poušti, hlad a podvýživa by neexistovala ani nehrozila. Problémem kapitalismu je, že aby sloužil lidstvu ku prospěchu, musí být korigován nějakým etickým systémem, který je mu nadřazen. V Evropě tímto systémem bylo křesťanství. Zajímavým modelem bylo a stále je družstevní hnutí, které filosoficky vychází z papežských encyklik Rerum novarumQuadragessimi anno, které byly odpovědí katolické církve na „nové věci“ tedy, na ideje socialismu a liberalismu. Družstevní hnutí, ve kterém bylo mezi válkami angažováno více než polovina obyvatelstva naší země, upadlo do naprostého zapomnění. Nechápu, jak se to mohlo stát.

Občas se mi zdá, že v prepperství probleskují konspirační teorie, například i v pozoruhodném rozhovoru prepperů s redaktorkou Martinou Kociánovou.

Saladin: Nejsme jiní lidé než ostatní. Jenom chceme být připraveni. Určitě je mezi námi dost lidí, kteří na některé více pravděpodobné a uvěřitelné konspirační teorie věří, podobně jako zbytek populace. Náš většinový postoj ke konspiračním teoriím vyjadřuje nejlépe jeden z výroků paní Kociánové, která v jednom rozhovoru o konspirační teorii v žertu řekla, že „pokud by to byla pravda, byla by to dobrá zpráva, že to má alespoň někdo pod kontrolou“.

Děkuji za rozhovor.

Poznámka

[1] Klasickým odborným dílem je LAMY, Philip, Millennium Rage: Survivalists, White Supremacists, and the Doomsday Prophecy, New York: Plenum 1996.

Náhledová fotografie: Petr Richter, Pinterest.

Související příspěvky:

Těžké odcházení ze stínu hory Buck’s Peak

Politická iniciativa QAnon jako implicitní náboženství?



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments