Dnes je tomu 25 let, co tragicky skončilo obléhání ranče Mount Carmel u texaského města Waco, obývaného náboženskou komunitou davidiánů. Po jedenapadesáti dnech obléhání zahájily jednotky FBI 19. dubna 1993 v 6 hodin ráno útok. Tanky agentů ničily budovy přilehlé k ranči a další majetek davidiánů a pomocí asi čtyř set granátů rozptylovaly v obytných domech slzný plyn. Nic z toho davidiány nepřimělo k tomu, aby ranč opustili a vzdali se ozbrojeným složkám. Kolem 11. hodiny vystupňovali agenti nátlak a boření domů i nájezdy tanků způsobily uvnitř první úmrtí. Ve 12 hodin vyzval vyjednavač FBI obyvatele ranče, aby se do patnácti minut vzdali. Před uplynutím této lhůty se objevila tři ohniska požáru. Kvůli obavám o bezpečnost hasičů nedovolili agenti protipožární zásah. Dřevěné budovy ranče zcela shořely a během požáru zahynulo 74 jeho obyvatel; 21 z nich byly děti.
Poslední umělecké, a tedy nepříliš přesné zpracování těchto událostí nabídla letos v lednu v posledním díle seriálu „Waco“ televizní stanice Paramount Network. Recenze tohoto šestidílného seriálu přinesl Náboženský infoservis zde a zde. Základní informativní článek, psaný k 15. výročí události, je k dispozici zde.
Autoři seriálu stejně jako mnoho novinářů, dokumentaristů a komentátorů dávají vinu za rozpoutání požáru, a tedy i za smrt davidiánů agentům FBI. Požár a smrt davidiánů v něm vidí jako neblahý vrchol nepodařeného, příliš silového a bezohledného jednání i zásahu. Ve skutečnosti ale jistota vzniku požáru a o příčině smrti davidiánů není na místě.
O hořlavosti slzného plynu se vedly nekonečné debaty, ale je třeba vzít v úvahu nejen to, že požár vznikl na místech poškozených tanky, ale i to, že vznikl právě v době ultimáta a na třech místech současně. Také je třeba uvážit, že řada obětí se sice zadusila dýmem, ale 27 davidiánů zemřelo střelnou zbraní, přičemž jako pravděpodobnější příčina smrti se jeví sebevražda nebo vražda ranou „z milosti“ než zabití v důsledku útoku agentů. A religionisté v oboru nových náboženských hnutí se nevyhnou ještě jednomu okruhu uvažování.
Toto uvažování začíná banálním faktem, že nová náboženská hnutí sledují určitý náboženský cíl. V případě davidiánů je tento cíl naprosto zřetelný: obstát v poslední, apokalyptické bitvě. Byli přesvědčeni, že před koncem světa (který datovali do roku 1995) dojde ke kosmickému zápasu se silami temnoty. Sami sebe viděli na straně armády andělů a Izraele, zatímco jejich antikristovskými protivníky měli být vojáci Spojených států a Organizace spojených národů. Navzdory předchozí dataci si byli jisti, že přepadení ranče agenty Úřadu pro tabák, alkohol a střelné zbraně (BATF) dne 28. února 1993 je počátkem tohoto boje s antikristem. Ujišťovalo je o tom i krvavé zranění mesiáše Davida Koreshe na boku a další události, které vykládali jako biblická znamení. Obléhání, nátlak a výhružky agentů FBI, kteří jednotku BATF vystřídali, nemohli chápat jinak než jako útok, v němž musí obstát a osvědčit svou víru. Toto osvědčení víry nemuselo znamenat, že v tomto útoku zahynou (a už vůbec ne, že spáchají sebevraždu, o níž patrně nikdy ani neuvažovali), ale také to, že se jim podaří “svět” před samým koncem ještě jednou varovat. Právě k této druhé možnosti se David Koresh cítil být Bohem veden: Bůh mu řekl, aby oslovil “svět” výzvou a varováním na základě výkladu slov o sedmi pečetích z knihy Zjevení Janovo. Úkol davidiánů mohl být úspěšně splněn tímto způsobem.
To jim ale agenti svým útokem 19. dubna 1993 nedovolili. Než byl výklad dokončen, rozpoutal nepřátelský „svět“ proti davidiánům poslední bitvu. Davidiáni ji těžko mohli vyhrát. Hrozila jim situace, že v boji s agenty podlehnou, budou zajati, vláčeni k lidským soudům, obžalováni, odsuzováni a posmíváni. Jejich zápas by tak ztratil kosmický, apokalyptický rozměr a stal by se tím, za co ho agenti i veřejnost vydávali – celkem obyčejnou „kovbojkou“ bandy nezkrotných vzbouřenců. Je dost dobře možné, že jádro davidiánů kolem Davida Koreshe dalo před tímto scénářem přednost smrti a zničení svého ranče. Ostatně, zemřít v boji s antikristem neznamená podlehnutí a hanbu, nýbrž mučednické vítězství a slávu. Nebylo by tedy divu, kdyby požár založili sami davidiáni a kdyby si vzájemně pomohli k důstojnému, vítěznému ukončení své mise, když “svět” nebyl hoden toho, aby ji ukončili výzvou o sedmi pečetích. Že se toto vítězství Davidu Koreshovi a jeho věrným nakonec podařilo, nepřímo prokazuje i skutečnost, že ti davidiáni, kteří přežili, byli jejich mučednickou smrtí spíše utvrzeni ve své víře v Davida Koreshe jako mesiáše, než aby jejich víra byla oslabena.
Pokud má čtenář dojem, že úvaha v posledních dvou odstavcích vlastně omlouvá a vyviňuje agenty FBI, protože tvrdí, že to nemuseli být oni, kdo rozpoutal požár ranče a kdo zabil jeho obyvatele, tak záměr této reflexe je přesně opačný: má naznačit tragickou neprofesionalitu těchto ozbrojených služeb. Nejde totiž ani tak o to, zda agenti použili hořlavý nebo nehořlavý slzný plyn, ale o daleko zásadnější selhání: o ignorování náboženského účelu, náboženského usilování a nábožensky motivované tvrdohlavosti společenství, o němž dobře věděli, že je náboženské. Představa, že tito věřící lidé vyjdou ven z ranče a s rukama nad hlavou se vzdají ozbrojencům, které považují za nástroj antikrista, byla iluzorní, ba absurdní. Agenti FBI, kteří si takový scénář představovali, byli profesionálně zcela mimo realitu.
Literatura k dalšímu studiu:
Bromley, David G. – Melton, J. Gordon (ed.): Cults, Religion, and Violence. Cambridge: Cambridge University Press 2002.
Hall, John R. – Schuyler, Philip D. – Trinh, Sylvaine: Apocalypse Observed. Religious Movements and Violence in North America, Europe and Japan. London: Routledge 2000.
Lewis, James R. (ed.), From the Ashes. Making Sense of Waco. Lanham: Rowman and Littlefield 1994.
Tabor, James D. – Gallagher, Eugene V., Why Waco? Berkeley, University of California Press 1995.
Vojtíšek, Zdeněk: Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí. Brno: L. Marek 2009.
Wessinger, Catherine: How the Millennium Comes Violently. From Jonestown to Heaven’s Gate. New York: Seven Bridges Press 2000.
Wright, Stuart A. (ed.), Armageddon in Waco. Critical Perspectives on the Branch Davidian Conflict. Chicago: The University of Chicago Press 1995.