Bůh byl zapojen do války skrze projev Volodymyra Zelenského

Dne 24. února vstoupila ruská vojska na území Ukrajiny, čímž započala válečnou invazi. Prezidenti obou zemí Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin dění a postup svých armád téměř denně komentují skrze televizní projevy. Z nich pramení nejen zásadní informace k průběhu války, ale také dílčí zprávy, jež zejména politologové, ale také sociologové a jiní vědci klíčují v rámci své vědy.

Pro religionistiku projevy obou hlav států zprvu nepřinášely příliš mnoho témat, jimiž by se mohla a měla zaobírat. Náboženství nebylo z počátku žádnou výraznou součástí řečí Zelenského ani Putina.[1] Důvodů, proč tomu tak je, bychom nalezli jistě celou řadu. Náboženská blízkost obou zemí a shodná většinová příslušnost k pravoslavné církvi (ačkoliv k odlišným patriarchátům) do značné míry komplikuje výrazné náboženské vymezení a vyhlášení války s transcendentním přesahem. Pokud rané projevy ukrajinského a ruského prezidenta srovnáme například s těmi, které jsme měli možnost slyšet v roce 2002 z úst amerického prezidenta George Bushe a lídra Al Kaidy Usáma bin Ládina, tak právě na rovině náboženskosti jejich zpráv bychom nalézali výrazné odlišnosti.[2] To vše však platilo jen do projevu Volodymyra Zelenského ze 3. března, v němž reagoval na útok ruských vojáků na chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice v Charkově. Tato řeč v sobě nesla výrazné náboženské poselství.

Zelenskyj není při jakémkoliv náboženském projevu v úplně jednoduché pozici.[3] Náboženství totiž nikdy nebylo jeho výrazným tématem, což je zřejmě mimo jiné zapříčiněno jeho židovským původem. On sám se ke své osobní víře vyjadřuje jen sporadicky. Útok na katedrálu v Charkově však využil (nutno dodat umně) i k náboženské mobilizaci své země. Z počátku projevu zdůraznil kulturní význam katedrály pro celou Ukrajinu a dodal, že byla využívána jako úkryt pro všechny – věřící i nevěřící. Jde o posvátné místo, kde všichni jsou si rovni. Zelenskyj dále naznačil, že útokem na tento chrám si ruští útočnici proti sobě obrátili boží nepřízeň. Doslova řekl: „On vidí, on odpovídá. Není žádný bunkr, ve kterém byste byli schopni utéct boží odpovědi.“. Dále dodal: „A i když zničíte všechny katedrály a všechny kostely, tak nezničíte naší upřímnou víru v boha, v Ukrajinu“. Touto větou Zelenskyj implicitně naznačil hned několik věcí, které by pozornému posluchači neměli uniknout. V první řadě zde hovořil jen o kostelech a katedrálách, nikoliv o jiných sakrálních objektech. Přijímá tak, že tato křesťanská posvátná místa mají pro celou zemi, stejně tak i pro něj, zásadní duchovní význam. Nezříká se zde svého židovského původu, ale naznačuje že křesťanská pravoslavná místa (potažmo křesťanství jako takové) se i jeho osobně týkají. Ještě důležitější je potom druhá část zmíněné věty z projevu. Víru v boha spojuje v jedné myšlenkové linii s vírou v Ukrajinu. Tedy zde jasně zdůrazňuje, že není pochyb o tom, že bůh je v tomto konfliktu na straně Ukrajinců. Zelenskyj také velmi schopně implicitně propojuje víru, která je nezlomná, s chutí bránit svou zem, jež se rovněž nedá ničím udolat.  Tuto část projevu ukončil slovy: „Nezapomeneme na ty, kteří zemřeli, a stejně tak je nezapomene ani bůh.“ Zde ukrajinský prezident vyjádřil přesvědčení, že nejenom obrana jeho země je v souladu s boží přízní, ale také zdůraznil, že je čeká v případě pádu boží odměna. Vždyť bůh má ve své paměti to, co učinili pro svou vlast.

Volodymyr Zelenskyj tedy tímto projevem přerušil dosavadní „náboženské ticho“ v rusko-ukrajinském konfliktu. Úspěch a dosah jeho slov je zatím jen těžko měřitelný. Přesto už teď je jisté, že zdůraznění boží přízně minimálně na část Ukrajinců hluboce zapůsobilo. Nejúdernější části projevu totiž hojně sdílejí na sociálních sítích.

Poznámky:

[1] Výraznější náboženský přesah měl doposud hlavně vzkaz prezidenta Zelenského na svém profilu na síti Telegram, kde zejména volá po celosvětové židovské solidaritě.

[2] Náboženskými rysy projevů Bushe a bin Ládina se zabývá Bruce Lincoln zde: LINCOLN, Bruce. Holy Terrors: Thinking about Religion after September 11. 2. vydání. Chicago: The University of Chicago Press, 2006.

[3] Zdůrazněme zde, že ani Vladimir Putin by v jakémkoliv výraznějším náboženském projevu neměl situaci o moc snadnější. Na jeho území je značný počet muslimského obyvatelstva, jehož část za Rusko aktuálně na Ukrajině také bojuje.

Psali jsme v Dingiru:

téma Pravoslavné křesťanství, Dingir 7 (2), 2004.

Související články:

Prezident Zelenskyj jako makabejský hrdina

Dramatické změny nejen v ukrajinském pravoslaví

Víra na Ukrajině mezi Moskvou a Kyjevem

Náboženské aspekty ruské invaze na Ukrajinu

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Ivan Štampach
8. 3. 2022 13:49

Děkuji za připomenutí Zelenského ocenění křesťanského dědictví Ukrajiny.

Doplním informaci, že ukrajinské pravoslaví je rozděleno do dvou církví:

Pravoslavná církev Ukrajiny je nezávislá, je ve společenství s Ekumenickým patriarchátem se sídlem v Istanbulu a má přes polovinu obyvatel;

Ukrajinská pravoslavná církev má na své straně 15-20 % obyvatel spíš ve východní části Ukrajiny a je součástí Ruské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu).

Velmi důležité je, že reprezentati OBOU těchto církví se postavili na stranu Ukrajiny proti ruské agresi.