Czech Metal Studies: 5 let studia metalu (a náboženství)

Metal není jenom určitý druh hudby se značným množstvím různých podžánrů, ale i široká globální subkultura s četnými glokalizovanými scénami. Co je pro religionistiku zajímavé, je to, že v porovnání s dalšími velkými hudebními subkulturami jako punk, hip-hop, skinheads či techno právě metal výrazně pracuje s různými náboženskými či spirituálními náměty. I když metal zpracovával a zpracovává i širokou paletu dalších témat, už ve svých počátcích v 70. letech 20. století, spjatých zejména se skupinou Black Sabbath, identitotvorně inkorporoval okultní diskurs, který byl zároveň spojen i s dobovou hororovou (pop)kulturou.[1] V určitých subžánrech jsou dokonce explicitně akcentovány některé konkrétní náboženské či spirituální identity jako například satanismus či šířeji stezka levé ruky v black metalu, nebo pohanství v black, pagan či folk metalu. Existuje kupříkladu i křesťanský metal, označovaný také jako white metal. Někteří metalisté (ať už z recese, nebo vážně) také hovoří přímo o tom, že je metal pro ně náboženstvím. Například v britském censu 2011 uvedlo heavy metal jako své náboženství 6 242 lidí, což je více, než kolik se přihlásilo kupříkladu ke scientologii či bahá´í, ale i k satanismu.[2]

K metalu se také nezřídka vyjadřují i různí náboženští představitelé, což je zároveň spjato právě s okultním či přímo satanistickým diskursem a také s ofenzivními vyjádřeními v textech některých především extrémně metalových skupin zejména vůči křesťanství.[3] I díky tomu se metal stává součástí veřejných debat (například v roce 2014 na Slovensku kvůli festivalu Gothoom nebo v Česku v souvislosti se zrušením koncertu skupin Root a Törr ve Valašských Kloboukách roku 2016), či dokonce předmětem morální paniky (např. v USA v 80. až 90. letech v kontextu tzv. satanistické paniky). Případně je někdy i objektem represe v souvislosti s legislativou proti rouhání (např. v některých arabských zemích, ale třeba i v Polsku). Metal a náboženství či spiritualita jsou tak dvě velice úzce propojené nádoby, což by nemělo rozhodně unikat systematičtější pozornosti religionistiky.[4] Bohužel se tomu tak po dlouhou dobu dělo, což platí, až na drobné výjimky,[5] i o české religionistice či sociologii náboženství, ale metal unikal širší pozornosti i v dalších oborech jako např. muzikologie. Dílčím způsobem se nicméně zejména v souvislosti s extremismem a radikalismem zajímala o metal (především black a pagan metal) česká politologie, respektive bezpečnostní studia.[6]

Tento deficit studia metalu nejen v rámci religionistiky, ale i v dalších sociálně vědních a humanitních oborech byl i jedením z impulsů pro vznik Czech Metal Studies (CMS), sdružení badatelů, kteří se cíleně akademickému studiu metalu snaží v českém prostředí věnovat. Dalším z impulsům byla reflexe boomu studia metalu „metal studies“ zejména v západní Evropě, který začal zhruba před 10 lety. Tehdy se výrazně začalo zvyšovat množství odborných publikací a také počet konferencí o metalu. V roce 2013 byla rovněž založena International Society for Metal Music Studies a od ročníku 2014 začal vycházet i specializovaný odborný časopis Metal Music Studies. Zde bych jenom doplnil, že metal byl do té doby okrajovým tématem i v subkulturních studiích, která mají za sebou již řadu desítek let existence. Studia hudebních subkultur se od 70. let, kdy se jim začala věnovala tzv. Birminghamská škola kulturálních studií (se zkratkou CCCS), primárně soustředila na jiné subkultury jako právě punk či skinheads a později (u tzv. postsubkulturalistů) na techno. Cílem CMS tak bylo i reflektovat rozmach „metal studies“ v západní Evropě a přenést „metal studies“ do českého kontextu.[7]

CMS bude mít tento rok za sebou už 5 let existence. Rád bych se (i jako zakladatel a současný vedoucí CMS) proto v tomto textu za činností CMS ohlédl. Zároveň bych krátce načrtl i další možné výzvy a směr, jakým by se sdružení CMS z mého pohledu mělo dále ubírat.

Vznik CMS úzce souvisí s kurzy Současný satanismus a Religiózní aspekty v metalové hudbě a subkultuře, které vyučuji na Ústavu religionistiky na Masarykově Univerzitě v Brně (dále ÚR MU). Na závěr druhého z kurzů jsem uspořádal v roce 2017 stejnojmennou jednodenní studentskou konferenci (program je zde), přičemž vystoupení na ní bylo pro studenty zároveň alternativní možností ukončení kurzu.[8] Kromě odborné části byla na konec konference zařazena také kulturní sekce, kam byl do diskuse pozván zástupce rockového a metalového časopisu Spark Tomáš Vítek a také pagan/folk metalová skupina Žrec, se kterou jsme rozebírali například její vztah k pohanství a to, jak zpěvák skupiny při vystoupení navazuje kontakt s pohanskými božstvy. Jednalo se o první českou akademickou konferenci o metalu vůbec. Na základě příspěvků z první konference o metalu a také některých prací z kurzu Současný satanismus pak vzniklo i speciální číslo religionistického časopisu Sacra 2/2017, zaměřené na téma „Metal a satanismus“.

Spolu s dalšími čtyřmi studentkami a studenty bakalářského, magisterského a doktorského studia na Masarykově univerzitě (dále MU) a jednoho studenta z Univerzity Karlovy (UK) jsme následně založili CMS jakožto volné sdružení badatelů, kteří se chtěli „metal studies“ programově věnovat. V případě studenta z UK šlo o Matouše Mokrého studujícího na Ústavu filosofie a religionistiky, který se zajímal o black metal, chaos-gnosticismus a Thursatrú. Kromě jedné z členek (Petra Lantorová, dnes Kalášková), která studovala na MU obor skandinávská studia a zajímala se o pohanství a black metal, se všichni z tehdejšího členstva CMS z MU věnovali studiu religionistiky na ÚR. Prvními členy byli ještě Andrej Kapcár (krom ÚR dříve i Ústav Archeologie a muzeologie MU), který se věnoval terénnímu výzkumu metalové scény v Gruzii a také estetice smrti u Treha Sektori, dále Michal Puchovský zabývající se konceptem metalového boha, „ezokýčem“ a také pohanstvím v rámci metalu a Daniela Vašková, která se zaměřovala na satanismus u skupiny Ghost. Dodám jen, že v té době jsem působil na ÚR MU jako doktorand. Mým primárním zájmem na poli studia metalu byl black metal, se zaměřením na satanismus (částečně pohanství), pravicový extremismus a radikalismus, dále pak satanistická panika a veřejné debaty ohledně metalu vyvolávané náboženskými aktéry. Právě orientace na studium náboženství a afiliační zázemí v religionistice většiny členů předznamenalo směřování CMS, a to i co se týče publikační činnosti. Zároveň jsme vycházeli i z podobných odborných zdrojů a teoretických základů. V tomto ohledu bych jmenoval zejména práce Christophera Partridge, Kenneta Granholma, Jespera Petersena, Massima Introvigneho či Keitha Kahn-Harrise, které byly důležitou četbou i v rámci zmiňovaných kurzů.

V dalším roce byla uspořádána již regulérní odborná konference s názvem „Metal, náboženství a spiritualita“ (program je zde). Konference byla opět organizována pod záštitou ÚR MU – stejně jako i všechny následující české konference o metalu.[9] Jako hlavní řečník byl pozván Josef Smolík z Ústavu sociálního rozvoje Mendelovy univerzity v Brně, který se dlouhodobě věnuje studiu subkultur. Na konferenci pak pronesl přednášku s názvem „Výzkum subkultur mládeže v kontextu sociologických škol: Metal jako náboženství?“. Na základě modelu předchozí konference byla zachována i kulturní sekce s přizváním zástupců vybrané metalové skupiny do závěrečné diskuse. Tentokrát pozvání přijali členové black/dark metalové skupiny Root v čele s Jiří Big Boss Valterem, který je také známý jako zakladatel pobočky Církve Satanovy v ČR. Tématu satanismu, ale například i problémům skupiny se státními orgány za komunismu, jsme se věnovali i v diskusi.

Na této konferenci byl také oficiálně vyhlášen vznik CMS. Sdružení CMS začalo rovněž provozovat svůj web, na kterém jsme chtěli zároveň vytvořit průběžně aktualizovaný seznam české odborné bibliografie k metalu (respektive seznam publikací k metalu od autorů působcích v ČR). Zařadili jsme do něj i bakalářské a diplomové práce na univerzitách v ČR.

V roce 2019 byla na ÚR MU uspořádána další česká odborná konference o metalu. Tentokrát nesla název „Metal, okultura, umění“ a soustředila se opět na téma náboženství, respektive na okultní prvky v metalu a jeho spojení s tzv. okulturou, konkrétněji s temnou okulturou. Jako speciální host a hlavní řečník zde vystoupil František Štorm, vůdčí postava black metalové skupiny Master’s Hammer, který je zároveň známým typografem a grafikem, přičemž dříve působil i jako vedoucí ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. František Štorm zde měl vlastní přednášku „’Okultní‘ vlivy v hudební a vizuální tvorbě Master’s Hammer 1987–2019: Reflexivně-retrospektivní pohled“, ve které se ohlížel za historií skupiny a rozebíral (nejen) okultní inspirační vlivy, které spojoval například s uměleckou dekadencí, spiritismem, ale i šamanskými rituály s ayahuascou.

V roce 2020 jsme bohužel kvůli pandemii COVID-19 byli nucení na poslední chvíli přesunout chystanou konferenci „Metal made in Česko(a)Slovensko: IV. česká odborná konference o metalu“ do online režimu (program je zde). Jako hlavní řečník vystoupil další badatel, který se dlouhodobě věnuje studiu subkultur, včetně té metalové, Ondřej Daniel z Ústavu světových dějin Univerzity Karlovy. Jeho přednáška nesla název „’Muzika jen pro lopaty‘?: Metal ve světle sociologie hudby“. Do závěrečné diskuse byli tentokrát pozváni Radek a Hana Hajdovi z folk/doom metalové skupiny Silent Stream of Godless Elegy, se kterými jsme rozebírali folklórní a pohanské vlivy v tvorbě skupiny, ale třeba i to, proč má metal v ČR tak silnou základnu na severní Moravě. Tato konference předznamenala částečný odklon od primárního zaměření na téma metal a náboženství, i když tato složka zde stále hraje důležitou roli.

S následující konferencí jsme se chtěli ještě více otevřít oborům mimo religionistiku a pro rok 2021 měla konference, která se konala opět fyzicky, téma „Gender, scény, identity“ (program je zde). Na příspěvky z oblasti náboženství (například náboženské identity v rámci jednotlivých metalových scén) byl v rámci „call for papers“ stále kladen důraz. Jako hlavní přednášející vystoupila Marta Kolářová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která se věnuje rovněž hudebním subkulturám. Její přednáška nesla název „Čarodějky a mužská bratrstva: Genderové aspekty subkultur“. Jako speciální host do kulturní sekce tentokrát pozvání přijal Jan Müller ze skupiny Tisíc let od ráje, který je zároveň zápasníkem a trenérem bojového umění. Ten představil tvorbu své skupiny, ve které měly vždy klíčovou roli i ženy. Ve svém vyprávění se vracel i k „divokým“ 90. letům minulého století a tehdejšímu subkulturnímu násilí v Brně. Konference tentokrát vzbudila širší pozornost jak uvnitř metalové subkultury, tak i na některých větších veřejných skupinách na facebooku, přičemž jsme se setkali také s určitými odmítavými reakcemi. Ze strany metalistů například s tvrzeními typu, že akademici nemohou rozumět metalu a že metal by neměl být studován, ale žit, přičemž bylo patrné, že o tom, že existuje něco jako „metal studies“ slyšel z prostředí metalové subkultury dosud jen málokdo. Diskuse k této konferenci i ohledně jednotlivých příspěvků, respektive i jen jejich názvů (v té době ještě nebyla zveřejněná videa), se na zmíněných facebookových skupinách také stáčely ke kritice sociálních a humanitních věd obecně. Zdůrazňována byla například jejich údajná neužitečnost a zbytečnost takových výzkumů. I na tomto případě bylo patrné, že je třeba nadále popularizovat humanitní a sociální vědy a vysvětlovat veřejnosti i jejich obsah a význam. Vysvětlení, proč je důležité studovat i metal jako široký globální sociální fenomén a proč je zajímavé studovat metal konkrétně pro religionistiku, jsem se na konferenci částečně věnoval i ve svém příspěvku (je dostupný na Youtube kanálu Czech Metal Studies), kam jsme se rozhodli umísťovat videa příspěvků z konferencí o metalu, i právě proto, aby veřejnost mohla vidět čím se CMS zabývá. Pro tento účel jsme zřídili i veřejnou facebookovou skupinu.

Pokud bychom se stručně měli ohlédnout za publikační tvorbou členů CMS přímo zaměřenou na metal, tak ta se díky ukotvení v religionistice dosud primárně soustředila na oblast metalu a náboženství. Výrazně se orientovala z hlediska metalových žánrů zejména na black metal a z hlediska religiózních proudů zejména na satanismus či pohanství nebo obecněji na temné spirituality. Většina textů členů CMS vyšla v češtině v religionistickém časopise Sacra a dva v religionistickém časopise Dingir.[10] V zahraničním odborném časopise se dosud podařilo publikovat pouze jednu studii[11] a jeden text je v současné době v recenzním řízení ve zmiňovaném odborném časopise Metal Music Studies.[12] Jedním z cílů CMS je tak rozšířit publikační činnost i na jiné odborné časopisy, včetně zahraničních.

Z hlediska dalšího směřování je důležité, že se zejména v posledních dvou letech „brněnská škola metal studies“ zaměřená na studium metalu a náboženství a pohybující se primárně na poli religionistiky dostává do další fáze. I v souvislosti se snahou o větší multidisciplinaritu se CMS postupně začalo rozrůstat o nové členy se zájmem o další tematické okruhy uvnitř rámce religionistiky, ale i zcela mimo něj. K CMS se přidali Jan Král (doktorand, Ústav religionistiky MU) se zájmem o současnou black metalovou scénu a dříve i skupinu Orphaned Land a její snahy integrovat a „usmiřovat“ různá náboženství a Jana Nenadalová (doktorandka, Ústav religionistiky MU), která se věnovala spiritualitě Colina H. van Eeckhouta a Church of Ra ve spojitosti s vystupováním postmetalové skupiny Amenra a jejími jevištními rituály spojenými s bolestí (např. věšení na háky). Přidávají se zároveň i dva členové mimo oblast religionistiky: nezávislá badatelka Gabriela Stašová (absolventka sociologie a muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci), která se v současnosti věnuje kvalitativnímu výzkumu role a postavení žen v metalové subkultuře, a Vojtěch Volák (doktorand, Katedra elektronické kultury a sémiotiky UK), který se zabývá tématy spojenými s přenášením významů v metalové hudbě a uchopením konceptu heavyness (tíhy). Výhledově bychom rádi ještě více posílili spolupráci s dalšími badateli v ČR, kteří se věnují studiu hudebních subkultur. V blízké budoucnosti se k CMS rovněž přidá i Ondřej Daniel, který je zároveň členem Centra pro studium populární kultury a má již i několik publikací ohledně metalu (zejména rovněž black metalu), včetně zahraniční studie.[13]

Dalším cílem CMS je internacionalizace a zvýznamnění CMS v rámci „metal studies“ v Evropě. Tato snaha již započala a v souladu s tímto cílem jsem na podzim 2021 vytvořil síť badatelů Metal Studies in Central and Eastern Europe (MSCEE), která v současnosti sdružuje odborníky zabývající se v rámci různých oborů studiem metalu z univerzit v Česku, Polsku, Maďarsku a Německu. Pod záštitou ÚR MU byl pak v prosinci 2021 zorganizován první (online) workshop MSCEE. Jako klíčový řečník zde vystoupil Karl Spracklen, který je jednou z hlavních postav metal studies vůbec a zároveň spoluzakladatelem International Society for Metal Music Studies a prvním editorem odborného časopisu Metal Music Studies. Jeho příspěvek „The Genesis and Evolution of Metal Music Studies“ se věnoval právě vzniku a vývoji „metal studies“. Na workshopu bylo rovněž i několik příspěvků, které se zabývaly metalem a náboženstvím. Další workshopy či konference MSCEE budou zřejmě následovat. Zároveň je chystáno speciální číslo polského odborného časopisu Studia de Cultura, které bude zaměřeno na téma „Metal Studies in Central and Eastern Europe“.

Závěrem lze ještě dodat, že i když CMS směřuje k větší multidisciplinaritě, tak zřejmě i nadále bude jeho dílčím zájmem téma metal a náboženství či spiritualita. A to i proto že, jak bylo řečeno v úvodu, metal a náboženství jsou dvě spojené nádoby, přičemž náboženství a spiritualita naplňuje metal částečně svými obsahy a metal s náboženstvím či spiritualitou aktivně pracuje a interaguje.

Poznámky:

[1] Viz VRZAL, Miroslav. Okultní aspekty v metalové hudbě: Od hororového stylu k temné spiritualitě. Sacra 13 (2), 2015, s. 5–22.

[2] VOAS, David. Census 2011 – Any other religion? British Religion in Numbers. British Religion in Numbers [online], 6. 12. 2012.

[3] VRZAL, Miroslav. Metal a akademické studium náboženství aneb proč by se religionistika měla o metal zajímat, se zaměřením na téma metal a satanismus. Sacra 15 (2), 2017, s. 7–8.

[4] Tamtéž, s. 7–32.

[5] VRZAL, Miroslav. „Satan, Ódin, Hitler“: Spojení satanismu, pohanství a ultrapravicové ideologie v black metalové subkultuře. Sacra 7 (1), 2009, s. 5–24. VAŇEK, Jan. Extrémní metal jako náboženství. Dingir: Časopis o současné náboženské scéně 13 (1), 2010, s. 26–28.

[6] Viz MAREŠ, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno: Barrister & Principal. 2003, s. 440–444; KUPKA, Petr, LARYŠ, Martin a SMOLÍK, Josef. Krajní pravice ve vybraných zemích střední a východní Evropy: Slovensko, Polsko, Ukrajina, Bělorusko, Rusko. Brno: Masarykova univerzita a Mezinárodní politologický ústav, 2009, s. 96, 159.

[7] Paradoxně v ČR proběhly jedny z prvních mezinárodních konferencí konstituujících se „metal studies“. Šlo o konferenci Can I play with Madness?: Metal, Dissonance, Madness and Alienation (2010) a Heavy Metal Generations (2012). Obě se konaly v Praze. Tyto konference se však bohužel obešly bez větší pozornosti české akademické obce a nějakého vlivu na ni.

[8] Stejně tak i v následujících letech se studenti zmiňovaných kurzů mohli na další české odborné konference o metalu přihlásit s příspěvkem jako možnost ukončení kurzu, což někteří v průběhu dalších let udělali.

[9] Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu Ústavu religionistiky Aleši Chalupovi za podporu a za umožnění pořádání odborných konferencí o metalu po dobu pěti let pod záštitou ÚR MU v Brně.

[10] Konkrétně jde o texty: VRZAL, „Satan, Ódin, Hitler“… VRZAL, Okultní aspekty… MOKRÝ, Matouš. Kontrakulturní tvorba Thursatrú: Black metal coby model tvorby náboženské identity v chaos-gnosticismu. Sacra 14 (2), 2016, s. 18–36. VRZAL, Metal a akademické studium náboženství… VRZAL, Miroslav a ŘEZNÍČEK, Dan. Impaled Northern Moonforest: Konstrukce parodické blackmetalové identity. Sacra 15 (2), 2017, s. 62–87. LANTOROVÁ, Petra. Raný norský black metal a jeho ideologie: Satanismus z perspektivy účastníků druhé vlny black metalu. Sacra 15 (2), 2017, s. 50–61. VAŠKOVÁ, Daniela. Satanistické prvky u skupiny Ghost. Sacra 15 (2), 2017, s. 89–101. KAPCÁR, Andrej. Počiatky, vývoj a postavenie extrémnej metalovej hudby v Gruzínsku. Sacra 16 (2), 2018, s. 26–46. NENADALOVÁ, Jana. Spiritualita Colina H. van Eeckhouta a Church of Ra: Dualita a bolest. Sacra 17 (2), 2019, s. 6–22. VRZAL, Miroslav. Okultní obrat v black metalu: Temná spiritualita a resakralizace v extrémním metalu. Dingir. Časopis o současné náboženské scéně 23 (2), 2020, s. 59–62. PUCHOVSKÝ, Michal. Pohanská hudba ako halušky: Moderná slovenská a česká novopohanská hudba. Dingir. Časopis o současné náboženské scéně 23 (2), 2020, s. 62–64.

[11] VRZAL, Miroslav. Pagan Terror: The Role of Pagan Ideology in Church Burnings and the 1990s Norwegian Black Metal Subculture. Pomegranate: The International Journal Of Pagan Studies 19 (2), 2017, s. 173–204.

[12] VRZAL, M. Against the Devil’s Metal: Christian Public Discursive Strategies Against Metal Concerts and Festivals in Czechia and Slovakia. Metal Music Studies, v recenzním řízení.

[13] Konkrétně se jedná o kapitoly knih: DANIEL, Ondřej. „Posedlá, ďáblem posedlá…“: Black metal mezi radikální estetikou a radikální politikou. In DANIEL, Ondřej, Násilím proti „novému biedermeieru“: Subkultury a většinová společnost pozdního státního socialismu a postsocialismu. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2016, s. 36–44; DANIEL Ondřej, Nazism as a Mode of Transgression: Politicization of Post-socialist Czech and Slovak Black Metal. In CHARVÁT Jan (ed.), OUT OF STEP Politics and Subcultures in Post-socialist Space. Praha: Dokořán 2018, s. 75–88. Dále pak odborné články: DANIEL, Ondřej a ALMER, Jiří, “666 XXX”: Sexploitation in Czech and Slovak Black Metal and Porno-Gore Grind. Časopis za kritiko znanosti, domišljijo in novo antropologijo 274, 2018, s. 199–214; DANIEL, Ondřej, ‘Wildlife’. Ecstatic practices of hardcore football and extreme music fans during the Czech and Slovak post-socialism. Český lid, 106, 2019, s. 69–83.

Psali jsme v Dingiru:

VAŇEK, Jan. Extrémní metal jako náboženství. Dingir: Časopis o současné náboženské scéně 13 (1), 2010, s. 26–28.

VRZAL, Miroslav. Okultní obrat v black metalu: Temná spiritualita a resakralizace v extrémním metalu. Dingir 23 (2), 2020, s. 59–62.

PUCHOVSKÝ, Michal. Pohanská hudba ako halušky: Moderná slovenská a česká novopohanská hudba. Dingir 23 (2), 2020, s. 62–64.

BOHÁČ, Filip. Křesťanský metal. Dingir 24 (1), 2021, s. 30–32.

Související články:

Štvrtá konferencia Czech Metal Studies – Metal Made In Česko(a)Slovensko

Aktuální číslo studentského religionistického časopisu Sacra