Teosofické společnosti: různé cesty, stejná konečná

V 10. pokračování seriálu o tom, jak si komunistické úřady vynutily ukončení činnosti náboženských spolků, se vrátíme blízko tématu předminulého dílu. Ten pojednával o antroposofických spolcích. Antroposofové se původně oddělili z Teosofické společnosti a Teosofická společnost u nás měla také své odbočky. Není ale úplně jednoduché se v nich vyznat.

Zpočátku to je jasné: Teosofická společnost vznikla v New Yorku roku 1875. Její zakladatelé – Ruska Jelena Petrovna Blavatskaja (1831–1891) a Američan Henry Steel Olcott (1832–1907) – přesídlili roku 1883 do indického Adjáru. Pobočka Teosofické společnosti vznikla roku 1892 také v Praze.[1] Patrně se zase brzy rozpadla; každopádně o ní není po roce 1895 nic známo.[2]

Po smrti Blavatské se situace komplikuje: nástupnické spory přerostly roku 1895 do rozkolu: na jedné straně stála Teosofická společnost, obvykle s bližším označením „Adjár“ v čele s Olcottem a s nástupkyní Blavatské Annie Besantovou (1847–1933), na druhé straně americká větev pod vedením Williama Quana Judge (1851–1896), známá jako Teosofická společnost – Pasadena. Tím ale štěpení mezi novodobými teosofy zdaleka neskončilo.

Podruhé u nás vznikla organizace, navazující na Teosofickou společnost, roku 1897. Byl to Theosofický spolek. Jeho zakladatelem byl Alois Koch (1860–1904) a ve vedení byli – kromě jiných – i známí hermetici Karel Pavel Dražďák (1872–1921) nebo Emanuel Hauner (1875–1943). Z různých teosofických společností se spolek orientoval především na Mezinárodní teosofické sbratření,[3] vedené německým esoterikem Franzem Hartmannem (1838–1912). Po Kochově smrti se pod vlivem předsedy Jana Bedrníčka (1878–1939) spolek roku 1908 přeorientoval na Teosofickou společnost – Adjár, stal se její součástí (českou sekcí)[4] a přejmenoval se na Českou společnost theosofickou. Vedle Bedrníčka přednášeli pro společnost i její členka Pavla Moudrá (1861–1940) nebo roku 1921 křesťan Přemysl Pitter (1895–1975) jako host. Roku 1924 hlásil policejní agent, že členů společnosti je asi 700.[5]

V důsledku svého častého styku s německou sekcí Teosofické společnosti (Adjár) a s jejím předsedou Rudolfem Steinerem byla Česká společnost theosofická silně zasažena definitivním ustanovením Steinerovy Anthroposofické společnosti roku 1925. Především ta část České společnosti theosofické, která hovořila německy, přešla k antroposofii.[6] Oslabená Česká společnost theosofická se ještě navíc rozdělila: v samém závěru roku 1927 se přejmenovala na Společnost pro mystická studia, vydala nové stanovy[7] a k adjárské Teosofické společnosti ani k teosofii se už nehlásila. Důvodem snad bylo to, že adjárská Teosofická společnosti i samotný pojem „teosofie“ byly zdiskreditovány[8] vyhlášením Krišnamúrtiho (1895–1983) za posla nového věku (buddhu Maitréju, posledního avatára, mesiáše apod.). Zbytek České společnosti theosofické nebyl tímto vyhlášením pohoršen a vytvořil nový spolek pod jménem Theosofická společnost v Československu. Tento spolek se za vazbu k adjárskému ústředí Teosofické společnosti nestyděl a obvykle výslovně upřesňoval tuto svou příslušnost v závorce: (T. S. Adyar). Jeho sídlem byla Moravská Ostrava.[9]

Společnost pro mystická studia působila až do začátku vlády Komunistické strany Československa. Tlaku ze strany komunistických úřadů vzdorovala například založením Gottwaldovy knihovny nebo účastí na vzpomínkovém večeru na S. K. Neumanna,[10] ale úřady stejně zjistily, že postoj činovníků Společnosti „k lidově-demokratickému zřízení“ je „zdrženlivý“.[11] Dne 11. června 1951 byl tedy spolek rozpuštěn.[12] V odůvodnění stojí:

Společnost nepřispívá svou činností nikterak budování socialismu. Má malý počet členů a v dnešním lidově demokratickém zřízení není místa pro takovéto počtem malé útvary, které jen tříští snahy nezbytně zjednodušiti spolkový život.

Theosofická společnost v Československu (T. S. Adyar) byla činná do roku 1939 (vystupovala též jako „Lóže Arjuna“).[13] Svou činnost obnovila v Praze (kde sídlil její poválečný předseda Václav Cimr) 17. dubna 1948 (vznik byl oznámen ministerstvu vnitra už 25. listopadu 1947). Tato data ovšem naznačují, že obnovená společnost nemohla mít dlouhého trvání: už 25. září 1950 společnost oznámila Ústřednímu národnímu výboru hl. m. Prahy, že provede likvidaci „vzhledem k naprostému nezájmu neúčasti členů na spolkovém životě“.[14] Zda je to skutečný důvod, anebo zda i v tomto případě se projevil tlak komunistických úřadů, nelze z archivních materiálů zjistit.

Poznámky

[1] SANITRÁK, Josef, Kořeny, aneb Galerie osobností spiritismu, teozofie, mystiky a okultních nauk, Dějiny české mystiky, 3. díl, Praha: Eminent 2010, s. 185–186.

[2] ZDRAŽIL, Tomáš, Theosofie v Praze, Paginae Historiae, Sborník státního ústředního archivu v Praze 7 (6), s. 23.

[3] Internationale Thesophische Verbrüderung.

[4] SZYMECZEK, Józef, Activities of the Theosophical Society and the Order of the Star in the East in the Czech Lands until 1939, Studia Religiologica 53 (1), 2020, s. 53.

[5] Dokument je dostupný v Archivu hlavního města Prahy, fond: Spolkový katastr, signatura IX/0103 – Theosofický spolek, karton 341.

[6] ZDRAŽIL, Theosofie v Praze… s. 26–32.

[7] Dokumenty jsou dostupné v Archivu hlavního města Prahy, fond: Spolkový katastr, signatura IX/0103 – Theosofický spolek, karton 341.

[8] ZDRAŽIL, Theosofie v Praze … s. 33.

[9] SZYMECZEK, Activities of the Theosophical Society… s. 58.

[10] Dopis Společnosti pro mystická studia Ústřednímu národnímu výboru hl. m. Prahy, referátu pro vnitřní věci a bezpečnost, ze dne 2. října 1950 je k dispozici v Archivu hlavního města Prahy, fond: Spolkový katastr, signatura IX/0103 – Theosofický spolek, karton 341.

[11] Dopis Okresního akčního výboru Národní fronty v Praze VII Ústřednímu národnímu výboru hl. m. Prahy, referátu pro vnitřní věci a bezpečnost, ze dne 6. listopadu 1950 je k dispozici tamtéž.

[12] Dopis Ústředního národního výboru hl. m. Prahy, referátu pro vnitřní věci a bezpečnost, spolku Společnost pro mystická studia ze dne 11. června 1951 je k dispozici tamtéž.

[13] Dopis Marie Cimrové Ředitelství národní bezpečnosti ze dne 16. prosince 1945 je k dispozici v Archivu hlavního města Prahy, fond: Spolkový katastr, signatura IX/0665, karton 385.

[14] Dopis Theosofické společnosti v Československu Ústřednímu národnímu výboru hl. m. Prahy, referátu pro vnitřní věci a bezpečnost, ze dne 25. září 1950 a další dokumenty použité v tomto odstavci jsou k dispozici v Archivu hlavního města Prahy, fond: Spolkový katastr, signatura IX/1188, karton 417.

Psali jsme v Dingiru:

Josef Sanitrák, Počátky české theosofie, Dingir 11 (1), 2008, s. 14–16.

téma Theosofická společnost a její pokračovateléDingir 11 (1), 2008, plný text čísla zde.

Tomáš Zdražil: Rudolf Steiner a pražská teosofie, Dingir (1), 2008, s. 17–18.

Související články:

Před 145 lety vznikla Teosofická společnost

Před 130 lety zemřela Jelena Petrovna Blavatská

Antroposofické spolky: bez kladného postoje k politice komunistické strany

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments