Šmini aceret, Simchat Tóra – Radost z Tóry i očištění Chrámu

Šmini aceret, Simchat Tóra – Radost z Tóry i očištění Chrámu

Osmého dne mějte svátek; nedělejte žádnou běžnou práci. Jako příjemnou vůni, ohnivou oběť přineste Hospodinu k zápalné oběti jednoho býčka, jednoho berana a sedm ročních beránků bez vady.

Numeri 29:35-36, Bible21

 

V těsném závěsu po svátku Sukot se odehrávají židovské svátky Šmini aceret a Simchat Tóra. Mezi liberálními Židy a ve státě Izrael jsou často spojeny do jednoho svátku den po konci Sukotu, v ortodoxních a konzervativních židovských komunitách mimo Izrael jsou slaveny odděleně jeden od druhého ve dva po sobě jdoucí dny. Simchat Tóra oslavuje konec ročního cyklu čtení Tóry a je počátkem cyklu nového. V Izraeli se slaví 22. den měsíce Tišrí[1], mimo Izrael 23. Název svátku doslova znamená „radovat se z Tóry“. V tento den je dokončen roční cyklus týdenních čtení Tóry. Čte se její poslední část, hned za ní následuje první kapitola knihy Genesis, která židům připomíná, že Tóra je kruh a nikdy nekončí. Toto dokončení čtení je časem velkých oslav. Během bohoslužeb v synagoze se otevře archa[2], z níž se vyjmou svitky Tóry, se kterými se pochoduje kolem synagógy a lidé v průvodu radostně tančí. Průvod doprovází zpívající děti se svíčkami. V těchto procesích je pro každého ctí nést svitek alespoň chvíli. V některých synagógách se v tuto dobu konají biřmovací obřady nebo se připomíná začátek židovského vzdělání dítěte.

Druhý svátek, Šmini aceret doslovně znamená „shromáždění osmého (dne)“ a je zmíněn v Bibli. Jeho přesná funkce však není jasná. Zdá se, že v dobách druhého Chrámu šlo o den věnovaný rituálnímu očištění tamního oltáře. Se zničení Chrámu v roce 70 však tento důvod pominul. Nedostatek jasné definice svátku mohl poskytnout podnět ke spojení se svátkem Simchat Tóra, jenž pravděpodobně vznikl ve středověku. Šmini aceret se odehrává na začátku období dešťů v Izraeli, a proto je až do Pesachu do druhého požehnání modlitby Amida vložena krátká modlitba za déšť. Tradičně je součástí liturgie pro tento den Jizkor neboli vzpomínková bohoslužba, v některých obcích se čte kniha Kazatel.

Rabínská literatura vysvětluje svátek takto: Hospodin je jako hostitel, který nás na omezenou dobu zve jako návštěvníky, ale když přijde čas, abychom odešli, užívá si to natolik, že nás žádá, abychom zůstali další den.

Na rozdíl od mnoha jiných, dodržování svátků Šmini aceret a Simchat Tóra je soustředěno v synagoze a komunitě. Během ani jednoho ze svátků není povolena práce. Na Šmini aceret někteří Židé stále jedí v sukách[3], ale na rozdíl od Sukotu s touto činností není spojeno žádné požehnání ani modlitba. Zatímco význam Šmini aceret je poněkud nejasný, Simchat Tóra přináší jasné poselství o důležitosti Tóry v židovském životě. Pro Židy je jak zdrojem identity, tak i vzácným darem od Boha. Simchat Tóra je dnem, kdy se celá komunita shromažďuje, aby přišla do přímého kontaktu s Tórou a vyjádřila radost z jejího přijetí.

V některých jižních částech Evropy se vyvinul zvyk zpívat pro každý svitek samostatný chorál. V severní Evropě bylo běžné, že ti, kdo četli, dávali synagoze dary. Na začátku šestnáctého století mnoho rabínů svolilo, aby během festivalu smělo tančit v synagoze. V modernější době se Simchat Tóra stala oslavou prosazování židovské identity na veřejnosti. V Sovětském svazu slavily festival v ulicích tisíce Židů. Tanec na ulici s Tórou se také stal součástí rituálu v různých židovských komunitách po celých Spojených státech. Oslava Simchat Tóry přetrvala i u mnoha Židů, kteří projevili klesající zájem o další aspekty židovského života. V roce 1996 vydal Izraelský poštovní úřad poštovní známku na počest svátku.

 

Pozn.:

[1] Stejně jako u ostatních židovských svátků, i Simchat Tóra začíná při západu slunce předchozího dne.

[2] Nejdůležitější místo v synagoze – aron ha kodeš, k východu obrácený svatostánek, v němž je uložena Tóra.

[3] Tradičních stáncích spojených se svátkem Sukot.

 

Psali jsme v Dingiru:

Dingir 1/2001: Současný judaismus (plný text čísla zde).

 

Související příspěvky:

Mýt, či nemýt? Koronavirus rozděloval Židy během svátku smíření

Sukot – Oslava žní i radostná připomínka putování

Tři druhy na Sukot

 



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments